Maďarsko hraje pod Orbánovým vedením nebezpečnou hru, obává se Zelenskyj

Zelenskyj zdůraznil, že tato hra je nebezpečná především pro samotné Maďarsko, které by mělo být citlivé na otázky invaze a znát důsledky fašistického režimu. "Jsem překvapen, že přesto má Budapešť vůči Ukrajině taková poselství," uvedl.

Ukrajinský prezident také poznamenal, že ani americký exprezident Donald Trump není nadšený z Orbánova postoje. Podle názoru Zelenského je Trump nezávislým lídrem a má rád silné partnery. "Nikdo nemá rád slabé přátele," dodal.

Tato vyjádření ukrajinského prezidenta jsou zajímavá zejména v kontextu nedávných úvah o možném setkání mezi Zelenským a Orbánem. Před třemi měsíci se spekulovalo o případném setkání obou lídrů v blízké budoucnosti, stále k němu ale nedošlo.

I když se v Užhorodě na konci ledna uskutečnila schůzka ministrů zahraničních věcí obou zemí, kde se mělo připravovat uvedené setkání, nakonec se o této otázce moc nemluvilo.

Podle Orbána byla válka na Ukrajině primárně vyvolána absencí bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa u moci. Uvedl to na výroční akci Maďarské obchodní a průmyslové komory (MKIK).

Orbán ve svém projevu podle agentury TASR maďarským podnikatelům sdělil, že válka na Ukrajině vypukla v první řadě proto, že bývalý prezident Spojených států Donald Trump nebyl aktuálně u moci.

Dodal, že současné ekonomické prostředí není optimální kvůli válce na Ukrajině. Podle něj by největší nadějí na zlepšení situace byl návrat Donalda Trumpa k moci v prezidentských volbách USA koncem tohoto roku.

"V současné americké administrativě nevidíme možnost vytvoření míru," zdůraznil premiér. Podle něj budou klíčovými událostmi letošního roku také volby do Evropského parlamentu.

Orbán se na adresu Ukrajiny vyjadřuje dlouhodobě kriticky. Ve videu nahraném ve čtvrtek na sociální síť TikTok například odmítavě reagoval na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí řekl, že nevylučuje vyslání západních vojáků na Ukrajinu.
 
"Na Ukrajinu nepošleme zbraně, a to ani s vojáky, ani bez nich," řekl Orbán. Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.

Dlouhodobě se staví také proti přijetí Ukrajiny do EU. Pokud by byla Ukrajina přijata za člena Evropské unie, pak by finanční podpora dosud poskytovaná zemím střední Evropy včetně Maďarska směřovala na Ukrajinu, prohlásil v nedávném rozhovoru pro TV2.

Premiér jako specifickou oblast, které by se to nejvíce týkalo, zmínil zemědělství. "Ještě nikdy se nestalo, že by chtěli do EU přijmout zemi, která je ve válce," řekl dále Orbán. Podle jeho slov zatím například není zřejmé, zda by se vstupem Ukrajiny staly součástí Unie i území, která má v současnosti pod kontrolou Rusko.

Orbán už dlouho prohlašuje, že Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. "Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Maďarský premiér také odmítal finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.