Německo chce zabránit uprchlíkům v posílání peněz rodinám. Místo hotovosti dostanou kartu

Jedním z cílů nového systému je zabránit, aby uprchlíci posílali peníze převaděčům nebo rodině a přátelům v zahraničí. Pro přijetí zákona v parlamentu hlasovali poslanci Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), Zelených, Svobodné demokratické strany (FDP) a Alternativy pro Německo (AfD).

"Karta bude sloužit k nákupu zboží a služeb denní potřeby, budou si jí moci zaplatit potraviny v supermarketech, kadeřnici či jízdenky v automatech," uvedla ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Později zdůraznila, že někteří žadatelé budou moci dostávat malou část příspěvku i v hotovosti, přičemž každý případ se bude hodnotit samostatně. Konstatovala, že hlavním cílem nového systému je to, aby příjemci nemohli peníze převádět na jiné účty či půjčovat do zahraničí.

Německý kancléř Olaf Scholz se na zavedení platební karty s krajskými premiéry dohodl v listopadu 2023. Policejní odbory (GdP) však varovaly, že takový systém může přimět uprchlíky ke kriminálním činům, protože mnozí z nich jsou pod finančním tlakem, který na nich vyvíjí rodina zahraničí nebo převaděči.

Poslanec za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Detlef Seif uvedl, že tato karta není "všelékem", ale může přispět k tomu, že klesne počet uchazečů o azyl, kteří mají Německo jako koncovou destinaci. Jeho stranický kolega Kai Whittaker označil zákon za nedostatečný, jelikož měsíční výběr v hotovosti není omezen na 50 eur.

Evropští poslanci tento týden schválili reformu azylového systému Evropské unie. Po letech diskusí a sporů tak poslanci odsouhlasili dohodnutý kompromis, který výrazně zpřísní současné předpisy týkající se migrace do EU. 

Europoslanci schválili deset legislativních textů týkajících se reformy evropské migrační a azylové politiky, které byly dohodnuty s členskými státy EU loni v prosinci.

Nařízení o řízení azylu a migrace stanoví, že zemím EU, které se potýkají s migračním tlakem, pomohou ostatní členské státy buď přemístěním žadatelů o azyl na své území, finančními příspěvky nebo provozní a technickou podporou. Taktéž se aktualizují dublinská pravidla, která určují, který členský stát je odpovědný za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.

Nařízení o krizových situacích a vyšší moci stanoví mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu migrantů a zajišťuje podporu pro členské státy čelící výjimečnému přílivu migrantů. Nová pravidla se také věnují "zneužívání" migrantů třetími zeměmi nebo nepřátelskými nestátními subjekty s cílem destabilizovat EU.

Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou před vstupem podrobeny prověřovacímu postupu včetně identifikace, sběru biometrických údajů a zdravotních a bezpečnostních kontrol po dobu nejvýše sedmi dnů.

Europoslanci rovněž schválili nová pravidla o centralizovaném systému pro informace o odsouzeních (ECRIS-TCN).

Členské státy budou muset zajistit rovnocenné normy přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o bydlení, vzdělávání či zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky omezení svobody pohybu budou regulovány s cílem odradit žadatele od sekundárních pohybů po EU. 

Nový rámec pro znovuusídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů umožní členským státům dobrovolně přijímat uprchlíky uznané OSN ze třetích zemí, kteří by cestovali na území EU legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.

Tento balíček musí ještě formálně schválit členské státy, a nové zákony vstoupí v platnost po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU, začnou se uplatňovat za dva roky.