Obnovení dohody o přepravě obilí z ukrajinských černomořských přístavů je "zlomové" pro světovou potravinovou bezpečnost. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda turecký ministr zahraničí Hakan Fidan během návštěvy Ruska.
"Zdůraznili jsme klíčovou roli (obilné dohody) pro světovou potravinovou bezpečnost a stabilitu v Černém moři," řekl Fidan na tiskové konferenci po boku ruského ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova.
Fidan navštívil Moskvu v rámci přípravy neformálního summitu mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, který se má uskutečnit příští týden v ruském černomořském letovisku Soči.
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání.
Lavrov zopakoval, že Rusko je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy. Fidan uvedl, že Turecko chce zahájit "proces zaměřený na pochopení a zodpovězení ruských požadavků".
Ukrajina mezi tím nadále řeší, jak obilí distribuovat do světa, poté, co Rusko v červenci zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři do celého světa. Podle některých představitelů šlo o maják naděje v této nelehké době a krach dohody pocítí miliony lidí po celém světě.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Na rusko-africkém summitu v přitom Putin prohlásil, že Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů. Toto rozhodnutí bylo přijato jako součást snahy o snížení dluhového břemene, které nese africký kontinent. Putin také potvrdil, že Rusko bude nadále slibovat africkým zemím dodávky obilí.
Vladimir Putin uvedl, že se "Rusko zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková částka námi odepsaného dluhu nyní činí 23 miliard dolarů (505,5 miliardy korun)." Kromě toho Rusko vyhoví požadavkům afrických zemí a vyčlení dalších 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) na tyto účely.
To, že vývoz ukrajinského obilí do Afriky nahradí ruský export, prohlásil Putin už poté, co Moskva minulý odstoupila od dohody. "Rusko bude pokračovat ve své intenzivní snaze poskytnout Africe dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalších produktů, " Putin uvedl ve svém prohlášení, zveřejněném na kremelském webu. "Zaručujeme, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí na komerční i bezplatné bázi," dodal Putin.
Přesvědčit Putina k prodloužení obilné dohody se přitom snažili mnozí. Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Související

Turecko se snaží obnovit černomořskou obilnou iniciativu

Ukrajina pozastavila stížnosti podané u WTO na Slovensko, Polsko a Maďarsko
obilí, pšenice , Ukrajina , Rusko , zemědělství
Aktuálně se děje
včera

Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko
včera

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové
včera

Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev
včera

Brutalista načrtává robustní fresku mužského ega a umělecké identity
včera

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme
včera

Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy
včera

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem
včera

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?
včera

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem
včera

Trump a Putin se zatím nesetkají. USA po jednání s Ruskem sdělily, jaké budou další kroky
včera

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO
Aktualizováno včera

Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají
včera

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
včera

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
včera

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
včera

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
včera

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
včera

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
včera

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
včera
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Zdroj: Libor Novák