Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.
Coventryová, která v červnu nahradí ve funkci Thomase Bacha, v březnu prohlásila, že je proti jakémukoli zákazu účasti států na olympijských hrách a že by chtěla zahájit „diskuzi“ o opětovném začlenění Ruska do olympijského hnutí do roku 2026. Tento postoj však vyvolal ostrou reakci Kyjeva, který trvá na tom, že Rusko by mělo zůstat vyloučeno ze všech mezinárodních sportovních událostí, dokud bude pokračovat jeho agresivní válka proti Ukrajině.
Ukrajinský náměstek ministra sportu Jurij Muzyka v rozhovoru pro server Politico zdůraznil, že Kyjev bude apelovat na mezinárodní společenství, aby odmítlo jakékoli snahy o normalizaci ruské účasti ve sportu. Podle něj je sport v Rusku součástí státní politiky, nemá žádnou autonomii a ruští sportovci i funkcionáři jsou součástí státní propagandistické mašinérie. Proto Ukrajina zůstává neochvějná ve svém postoji k úplnému zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích.
Podle současných pravidel mohou ruští sportovci na olympijských hrách startovat pouze pod neutrální vlajkou. Některé mezinárodní federace, například v ledním hokeji nebo atletice, však účast Rusů na svých turnajích a kvalifikacích zakázaly zcela, což fakticky znemožňuje jejich postup na hry. Ti, kteří aktivně podporují ruskou agresi nebo jsou zaměstnáni v ruské armádě, mají být z olympijské účasti vyloučeni, avšak v praxi se tento zákaz ne vždy důsledně uplatňuje.
Zatímco na letních hrách v Paříži v roce 2024 soutěžilo pouze 15 ruských sportovců, o tři roky dříve v Tokiu jich bylo více než 300. Moskva dlouhodobě označuje tato omezení za nespravedlivá a diskriminační. Coventryová prohlásila, že je nekonzistentní zakazovat účast některým zemím kvůli válce a jiným nikoliv, přičemž zdůraznila důležitost zastoupení „všech sportovců“ na olympijských hrách.
Zastánci pokračujícího zákazu však argumentují tím, že Rusko se snaží návratem svých sportovců na velké soutěže prolomit svou mezinárodní izolaci a vylepšit svůj globální obraz. Podle Muzyky Rusko „politizuje sport, pohrdá olympijskými hodnotami a principy fair play a využívá sport k ospravedlnění své brutální války proti Ukrajině“.
Kreml přijal zprávu o zvolení Coventryové s nadšením. Prezident Ruského olympijského výboru a zároveň ministr sportu Michail Děgťarjov ji v příspěvku na Telegramu osobně poblahopřál k vítězství. „Očekáváme, že v éře nového vedení se olympijské hnutí stane silnějším … a že se Rusko vrátí na olympijské pódium,“ uvedl.
Evropská unie se k otázce ruské účasti na hrách rovněž vyjádřila kriticky. Evropský komisař pro sport Glenn Micallef v prohlášení pro Politico uvedl, že žádný prostor pro politickou propagandu by neměl být poskytnut režimům odpovědným za útočné války.
Mezitím se USA, pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, snaží dosáhnout rychlého ukončení války na Ukrajině. Kreml zároveň usiluje o zmírnění mezinárodních sankcí a obnovení připojení ruských finančních institucí k systému SWIFT, což by usnadnilo jeho ekonomické zotavení.
Další letní olympijské hry se uskuteční v roce 2028 v Los Angeles, zatímco zimní olympiáda se bude konat v roce 2026 v Miláně, Cortině d'Ampezzo a na dalších místech v Lombardii a severovýchodní Itálii. Mezinárodní olympijský výbor zatím na kritiku z Ukrajiny oficiálně nereagoval.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
před 1 hodinou
Nedělní bouřky mohou být ještě silnější, upozornili meteorologové
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života.
Zdroj: Libor Novák