Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.
Coventryová, která v červnu nahradí ve funkci Thomase Bacha, v březnu prohlásila, že je proti jakémukoli zákazu účasti států na olympijských hrách a že by chtěla zahájit „diskuzi“ o opětovném začlenění Ruska do olympijského hnutí do roku 2026. Tento postoj však vyvolal ostrou reakci Kyjeva, který trvá na tom, že Rusko by mělo zůstat vyloučeno ze všech mezinárodních sportovních událostí, dokud bude pokračovat jeho agresivní válka proti Ukrajině.
Ukrajinský náměstek ministra sportu Jurij Muzyka v rozhovoru pro server Politico zdůraznil, že Kyjev bude apelovat na mezinárodní společenství, aby odmítlo jakékoli snahy o normalizaci ruské účasti ve sportu. Podle něj je sport v Rusku součástí státní politiky, nemá žádnou autonomii a ruští sportovci i funkcionáři jsou součástí státní propagandistické mašinérie. Proto Ukrajina zůstává neochvějná ve svém postoji k úplnému zákazu účasti ruských a běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích.
Podle současných pravidel mohou ruští sportovci na olympijských hrách startovat pouze pod neutrální vlajkou. Některé mezinárodní federace, například v ledním hokeji nebo atletice, však účast Rusů na svých turnajích a kvalifikacích zakázaly zcela, což fakticky znemožňuje jejich postup na hry. Ti, kteří aktivně podporují ruskou agresi nebo jsou zaměstnáni v ruské armádě, mají být z olympijské účasti vyloučeni, avšak v praxi se tento zákaz ne vždy důsledně uplatňuje.
Zatímco na letních hrách v Paříži v roce 2024 soutěžilo pouze 15 ruských sportovců, o tři roky dříve v Tokiu jich bylo více než 300. Moskva dlouhodobě označuje tato omezení za nespravedlivá a diskriminační. Coventryová prohlásila, že je nekonzistentní zakazovat účast některým zemím kvůli válce a jiným nikoliv, přičemž zdůraznila důležitost zastoupení „všech sportovců“ na olympijských hrách.
Zastánci pokračujícího zákazu však argumentují tím, že Rusko se snaží návratem svých sportovců na velké soutěže prolomit svou mezinárodní izolaci a vylepšit svůj globální obraz. Podle Muzyky Rusko „politizuje sport, pohrdá olympijskými hodnotami a principy fair play a využívá sport k ospravedlnění své brutální války proti Ukrajině“.
Kreml přijal zprávu o zvolení Coventryové s nadšením. Prezident Ruského olympijského výboru a zároveň ministr sportu Michail Děgťarjov ji v příspěvku na Telegramu osobně poblahopřál k vítězství. „Očekáváme, že v éře nového vedení se olympijské hnutí stane silnějším … a že se Rusko vrátí na olympijské pódium,“ uvedl.
Evropská unie se k otázce ruské účasti na hrách rovněž vyjádřila kriticky. Evropský komisař pro sport Glenn Micallef v prohlášení pro Politico uvedl, že žádný prostor pro politickou propagandu by neměl být poskytnut režimům odpovědným za útočné války.
Mezitím se USA, pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, snaží dosáhnout rychlého ukončení války na Ukrajině. Kreml zároveň usiluje o zmírnění mezinárodních sankcí a obnovení připojení ruských finančních institucí k systému SWIFT, což by usnadnilo jeho ekonomické zotavení.
Další letní olympijské hry se uskuteční v roce 2028 v Los Angeles, zatímco zimní olympiáda se bude konat v roce 2026 v Miláně, Cortině d'Ampezzo a na dalších místech v Lombardii a severovýchodní Itálii. Mezinárodní olympijský výbor zatím na kritiku z Ukrajiny oficiálně nereagoval.
Související
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 2 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 5 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák