Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“
Poukázal na obrovské ztráty na straně Ruska, kdy „600 000 ruských vojáků bylo zraněno nebo zabito v konfliktu, který neměl začít a může pokračovat donekonečna.“ Trump rovněž označil Rusko za „oslabený stát,“ především kvůli válce na Ukrajině a špatné ekonomické situaci, upozornil server Fox News.
Tento Trumpův výpad vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jenž poskytl Asadovi politický azyl, naznačuje, že během svého druhého prezidentského období nepovede Trump Spojené státy a Rusko k žádnému výraznému sblížení. Přestože byl Trump během svého prvního funkčního období někdy považován za Putinova spojence, historická a geopolitická realita vztahů mezi oběma mocnostmi jasně ukazuje, že smíření je téměř nemožné.
Jedním z hlavních problémů, který brání jakémukoliv pokroku v rusko-amerických vztazích, je válka na Ukrajině. Tento konflikt je přímým střetem zájmů Ruska a Spojených států, přičemž obě země usilují o to, aby Ukrajina byla v jejich sféře vlivu. Pro Rusko představuje Ukrajina klíčovou část jeho strategického bezpečnostního prostoru, který Moskva považuje za nedotknutelný. Z tohoto důvodu Rusko usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do NATO, což považuje za nepřátelskou vojenskou alianci. Naopak Spojené státy dlouhodobě sledují politiku „obrany dopředu,“ která zahrnuje zapojení do eurazijských záležitostí a podporu svých spojenců v regionu.
Tento přístup byl popsán již v 30. letech 20. století nizozemsko-americkým geopolitikem Nicholasem Spykmanem, jehož teorie „balance of power“ přesvědčila americké strategické plánovače, že pro přežití Spojených států je nezbytné zabránit vzniku dominantní mocnosti v Eurazii. Tuto filozofii dále rozvinul Zbigniew Brzezinski, poradce pro národní bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera, který ve své knize Velká šachovnice z roku 1997 zdůraznil, že Spojené státy musí „zajistit, aby žádný stát nezískal schopnost vytlačit Spojené státy z Eurazie.“
Rusko tuto americkou politiku považuje za přímou hrozbu pro svou existenci. Historické dokumenty odhalují, že během jednání o sjednocení Německa v roce 1990 dostal tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov ujištění, že NATO nebude expandovat „ani o palec na východ.“ Přesto NATO od té doby přivítalo do svých řad 13 států z východní Evropy, včetně bývalých sovětských republik, jako jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva. Tím se Rusku výrazně zmenšil jeho bezpečnostní nárazník. Putin proto považuje obnovu tohoto nárazníku za jednu z klíčových misí svého prezidentského období.
Trump během svého prvního funkčního období podnikl kroky, které poškodily ruské zájmy. Schválil sankce proti plynovodu Nord Stream 2, založil vesmírné síly Spojených států, podpořil vývoj jaderných zbraní s nízkým výbuchem a nařídil operaci, při které bylo v Sýrii zabito 300 žoldáků Wagnerovy skupiny. Trump také během svého mandátu dával jasně najevo, že jeho vztah s Putinem je čistě pragmatický, nikoliv přátelský.
V současné době však americká podpora Ukrajiny, včetně dodávek zbraní, jako jsou střely dlouhého doletu, zvyšuje napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Putin na to reagoval eskalací, například schválením změn ruské jaderné doktríny a použitím hypersonických střel Orešnik, které mohou zasáhnout Evropu i západní pobřeží USA.
Historicky zakořeněná nedůvěra mezi Ruskem a Spojenými státy, posilovaná rozdílnými interpretacemi klíčových událostí, jako je expanze NATO, a vzájemnými obavami z vojenských a ekonomických záměrů, prakticky znemožňuje jakékoliv smíření. I kdyby se Trumpovi podařilo zmírnit nepřátelství a převést vztahy na čistě transakční úroveň, jakákoliv hlubší spolupráce je nepravděpodobná.
Spojené státy a Rusko zůstanou rivaly, jejichž národní zájmy jsou příliš neslučitelné na to, aby mohly navázat skutečné partnerství.
Související

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Donald Trump , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně
včera

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate
včera

Finále extraligy pokračuje. Pardubice zvítězily v Brně, bude se hrát sedmý zápas
včera

Zima definitivně skončila. Meteorologové prozradili, čím byla výjimečná
včera

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
včera

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
včera

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
včera

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
včera

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno včera

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
včera

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
včera

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
včera

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
včera

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
včera

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
včera

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
včera

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
26. dubna 2025 21:56

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
26. dubna 2025 20:27

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
26. dubna 2025 19:41
Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
Česko reprezentoval na sobotním posledním rozloučení s papežem Františkem ve Vatikánu premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy vlády šlo o hluboký duchovní zážitek. Fiala ocenil papeže za budování mostů a péči o lidi na okraji společnosti.
Zdroj: Jan Hrabě