Ruský prezident Vladimir Putin sliboval občanům stabilitu. O splnění tohoto slibu nyní pochybuje i řada lidí blízkých Kremlu. Nejistotu rozvířil šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin svým „pochodem na Moskvu“ z tohoto víkendu, kdy bez problému ovládl vojenská zařízení v Rostovu na Donu a pokračoval zhruba 200 kilometrů před ruskou metropoli.
Řada Rusů se nyní ptá, kde byl jejich prezident ve chvíli, kdy se Prigožin pokoušel o státní převrat. „Rusové s vazbami na Kreml v neděli vyjádřili úlevu, že Prigožinova vzpoura nevyvolala občanskou válku. Zároveň se však shodli na tom, že Putin vyšel jako slaboch, což by mohlo mít trvalé následky,“ poznamenává list NY Times.
Reportéři uznávaného amerického listu telefonovali s generálním ředitelem moskevského listu Nezavisimaja Gazeta Konstaninem Remčukovem. „Představa, že Putin je u moci a zajišťuje stabilitu a garantuje bezpečnost, utrpěla 24. června fiasko. Jestliže jsem si byl před měsícem jistý, že Putin bude bezpodmínečně kandidovat, protože to je jeho právo, nyní vidím, že elity se již nemohou cítit bezpodmínečně bezpečně,“ popsal své obavy šéf média s vazbami na Kreml.
Putin stál čelem k výzvám k vyhlášení válečného stavu nebo uzavření hranic země. Nicméně dodržoval to, k čemu se opakovaně zavázal – udržet stabilitu. To se mu teď nepodařilo.
V sobotu přišel s projevem, z něhož šlo vypozorovat velké množství vzteku. Během něj připomínal bolševický převrat z roku 1917 a ačkoliv Prigožina neoznačil jménem, zmiňoval „nafoukané ambice a osobní zájmy“. Přislíbil nejtvrdší potrestání každého dobrovolného účastníka Prigožinovy iniciativy. „Rusové zabíjeli Rusy a bratři zabíjeli bratry. Nedovolíme, aby se to opakovalo. Budeme chránit náš lid a naši státnost před jakýmikoliv hrozbami, včetně vnitřní zrady,“ řekl.
Prigožinovi se podařilo obsadit vojenské velitelství na jihu Ruska v Rostovu na Donu, načež vyslal kolonu svých žoldnéřů z Wagnerovy skupiny na sever k Moskvě. Následně souhlasil se stažením svých sil v rámci dohody, který jemu a jeho jednotkám umožnila vyhnout se trestnímu stíhání.
Bezpečnostní hrozbu se tedy podařilo zažehnat, Putinovu pověst poskytovatele stability už nikoliv. „To, že Prigožin a jeho jednotky nebyli potrestáni, narušilo Putinovu pověst rozhodného vůdce, který netoleruje neloajalitu,“ zdůraznili reportéři NYT.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se však snažil situaci klidnit. „Byl zde vyšší cíl – vyhnout se krveprolití, vyhnout se vnitřní konfrontaci, vyhnout se střetům s nepředvídatelnými následky. Právě ve jménu těchto cílů bylo realizováno Lukašenkem zprostředkovatelské úsilí a prezident Putin učinil příslušná rozhodnutí,“ vylíčil mluvčí.
Kreml zjevně situaci se vzpouzejícím se šéfem Wagnerovců podcenil. „Byla to poměrně zanedbaná záležitost. Riziko, které pan Prigožin představoval, nebylo včas diagnostikováno – možná s nadějí, že se to vyřeší samo. Putin nakonec zajistil stabilitu, protože požehnal dohodě o ukončení povstání a zabránil bitvě před Moskvou. Toto drama nikomu na autoritě nepřidalo,“ míní vysoce postavený poslanec Putinovy strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin.
Podle politického analytika a bývalého poradce Kremlu Sergeje Markova může vzpoura vyvolat existenční krizi pro samotného Putina. „To, na co byl vždy hrdý, je pevnost ruské státnosti a politická stabilita. Proto ho měli rádi. A ukázalo se, že to neexistuje,“ varoval.
Někteří západní odborníci si myslí, že takováto ukázka nestability může předznamenat zánik systému. „To, co jsme včera viděli, se nám jako západní pozorovatelům zdálo být dosti nefunkční a dramatické. Ale taková míra dysfunkčnosti se může v takovém systému ukázat jako velmi trvalá,“ upozornila pracovnice Centra pro strategická a mezinárodní studia Hanna Notteová.
„Nejsem si jist, zda jsme se toho o Putinovi a jeho vyhlídkách dozvěděli mnoho. Prigožinovo dobrodružství nebylo pučem, možná ani vzpourou. Putin ji tak klasifikoval, ale stojí za povšimnutí, že Prigožin proti Putinovi nepronesl jediné slovo,“ připomněl Nikolaj Sokov z Vídeňského centra pro odzbrojení a nešíření zbraní podle serveru Politico.
Oproti ostatním nepředpokládá rozpad kremelského režimu. „Nepředpokládám, že by tato událost nějak oslabila Putina a režim. Ve skutečnosti by se mohla zvýšit jeho podpora mezi vojáky – jak ze strany Šojgua, tak ze strany nejvyššího vedení, ale možná především ze strany generálů a důstojníků na frontě,“ doplnil.
Související
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
před 1 hodinou
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 2 hodinami
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 2 hodinami
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 3 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 4 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 5 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 6 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 7 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 8 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 8 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 9 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 10 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 10 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 11 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 13 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
včera
Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy
včera
Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám
Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců.
Zdroj: Libor Novák