Ruský prezident Vladimir Putin sliboval občanům stabilitu. O splnění tohoto slibu nyní pochybuje i řada lidí blízkých Kremlu. Nejistotu rozvířil šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin svým „pochodem na Moskvu“ z tohoto víkendu, kdy bez problému ovládl vojenská zařízení v Rostovu na Donu a pokračoval zhruba 200 kilometrů před ruskou metropoli.
Řada Rusů se nyní ptá, kde byl jejich prezident ve chvíli, kdy se Prigožin pokoušel o státní převrat. „Rusové s vazbami na Kreml v neděli vyjádřili úlevu, že Prigožinova vzpoura nevyvolala občanskou válku. Zároveň se však shodli na tom, že Putin vyšel jako slaboch, což by mohlo mít trvalé následky,“ poznamenává list NY Times.
Reportéři uznávaného amerického listu telefonovali s generálním ředitelem moskevského listu Nezavisimaja Gazeta Konstaninem Remčukovem. „Představa, že Putin je u moci a zajišťuje stabilitu a garantuje bezpečnost, utrpěla 24. června fiasko. Jestliže jsem si byl před měsícem jistý, že Putin bude bezpodmínečně kandidovat, protože to je jeho právo, nyní vidím, že elity se již nemohou cítit bezpodmínečně bezpečně,“ popsal své obavy šéf média s vazbami na Kreml.
Putin stál čelem k výzvám k vyhlášení válečného stavu nebo uzavření hranic země. Nicméně dodržoval to, k čemu se opakovaně zavázal – udržet stabilitu. To se mu teď nepodařilo.
V sobotu přišel s projevem, z něhož šlo vypozorovat velké množství vzteku. Během něj připomínal bolševický převrat z roku 1917 a ačkoliv Prigožina neoznačil jménem, zmiňoval „nafoukané ambice a osobní zájmy“. Přislíbil nejtvrdší potrestání každého dobrovolného účastníka Prigožinovy iniciativy. „Rusové zabíjeli Rusy a bratři zabíjeli bratry. Nedovolíme, aby se to opakovalo. Budeme chránit náš lid a naši státnost před jakýmikoliv hrozbami, včetně vnitřní zrady,“ řekl.
Prigožinovi se podařilo obsadit vojenské velitelství na jihu Ruska v Rostovu na Donu, načež vyslal kolonu svých žoldnéřů z Wagnerovy skupiny na sever k Moskvě. Následně souhlasil se stažením svých sil v rámci dohody, který jemu a jeho jednotkám umožnila vyhnout se trestnímu stíhání.
Bezpečnostní hrozbu se tedy podařilo zažehnat, Putinovu pověst poskytovatele stability už nikoliv. „To, že Prigožin a jeho jednotky nebyli potrestáni, narušilo Putinovu pověst rozhodného vůdce, který netoleruje neloajalitu,“ zdůraznili reportéři NYT.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se však snažil situaci klidnit. „Byl zde vyšší cíl – vyhnout se krveprolití, vyhnout se vnitřní konfrontaci, vyhnout se střetům s nepředvídatelnými následky. Právě ve jménu těchto cílů bylo realizováno Lukašenkem zprostředkovatelské úsilí a prezident Putin učinil příslušná rozhodnutí,“ vylíčil mluvčí.
Kreml zjevně situaci se vzpouzejícím se šéfem Wagnerovců podcenil. „Byla to poměrně zanedbaná záležitost. Riziko, které pan Prigožin představoval, nebylo včas diagnostikováno – možná s nadějí, že se to vyřeší samo. Putin nakonec zajistil stabilitu, protože požehnal dohodě o ukončení povstání a zabránil bitvě před Moskvou. Toto drama nikomu na autoritě nepřidalo,“ míní vysoce postavený poslanec Putinovy strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin.
Podle politického analytika a bývalého poradce Kremlu Sergeje Markova může vzpoura vyvolat existenční krizi pro samotného Putina. „To, na co byl vždy hrdý, je pevnost ruské státnosti a politická stabilita. Proto ho měli rádi. A ukázalo se, že to neexistuje,“ varoval.
Někteří západní odborníci si myslí, že takováto ukázka nestability může předznamenat zánik systému. „To, co jsme včera viděli, se nám jako západní pozorovatelům zdálo být dosti nefunkční a dramatické. Ale taková míra dysfunkčnosti se může v takovém systému ukázat jako velmi trvalá,“ upozornila pracovnice Centra pro strategická a mezinárodní studia Hanna Notteová.
„Nejsem si jist, zda jsme se toho o Putinovi a jeho vyhlídkách dozvěděli mnoho. Prigožinovo dobrodružství nebylo pučem, možná ani vzpourou. Putin ji tak klasifikoval, ale stojí za povšimnutí, že Prigožin proti Putinovi nepronesl jediné slovo,“ připomněl Nikolaj Sokov z Vídeňského centra pro odzbrojení a nešíření zbraní podle serveru Politico.
Oproti ostatním nepředpokládá rozpad kremelského režimu. „Nepředpokládám, že by tato událost nějak oslabila Putina a režim. Ve skutečnosti by se mohla zvýšit jeho podpora mezi vojáky – jak ze strany Šojgua, tak ze strany nejvyššího vedení, ale možná především ze strany generálů a důstojníků na frontě,“ doplnil.
Související
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 1 hodinou
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 1 hodinou
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 2 hodinami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 3 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 4 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 4 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 5 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 6 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.
Zdroj: Libor Novák