Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami

Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování. Polský zástupce na jednání prohlásil, že celý balík "zavádí nerealistické cíle a ambice a významně zasahuje do energetického mixu členských států". Česko, které za svého předsednictví loni v prosinci dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi dnešními návrhy.

Emisní trh, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin, pokrývá v současnosti dvě pětiny veškerých emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných v unijních zemích. Od jeho zavedení v roce 2005 se dosud povedlo snížit objem zplodin o 41 procent. Cílem dnes schválené reformy je, aby to do konce desetiletí bylo 63 procent proti zmíněnému roku.

K tomu má pomoci mimo jiné postupné omezování celkového počtu prodaných povolenek, kterých bude v souladu s novými pravidly od příštího roku ubývat více než čtyři procenta za rok. Do roku 2034 má postupně končit vydávání bezplatných povolenek, z nichž v současnosti těží některá průmyslová odvětví. Letecká doprava o ně přijde již v roce 2026. Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konkurenci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo unii.

Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).

Související

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.
Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  emise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 4 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 7 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 12 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy