Donald Trump v rozhovoru pro Fox News oznámil, že plánuje obnovit kontakt s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. „Vycházel jsem s ním dobře,“ prohlásil Trump o Kimovi. „Není to žádný náboženský fanatik. Je to chytrý chlap.“
Trump a Kim se naposledy setkali v roce 2019 v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou. Během Trumpova prvního prezidentského období se setkali celkem třikrát, přičemž Trump byl prvním úřadujícím americkým prezidentem, který vstoupil na severokorejské území.
Trump zdůraznil svůj zájem o obnovení vztahů s Kimem, přičemž podle některých odborníků by Severní Korea tento krok uvítala. Bývalý severokorejský diplomat Ri Il Kju, který v roce 2023 dezertoval do Jižní Koreje, označil Trumpův návrat do Bílého domu za „jedinečnou příležitost“ pro Pchjongjang. V rozhovoru pro BBC uvedl, že Severní Korea stále považuje Trumpa za vhodného partnera k jednání o svém jaderném programu, přestože jednání mezi Trumpem a Kimem v roce 2019 zkrachovala.
Ri ale zároveň varoval, že by Severní Korea nejednala v dobré víře. Případné zmrazení jaderného programu by podle něj bylo pouze „manévrem“ a „čistou lží“, což by vedlo pouze k dalšímu posílení severokorejské pozice.
Setkání Trumpa a Kima během Trumpova prezidentství patřila k nejpozoruhodnějším momentům jeho vlády. Cílem bylo přimět Severní Koreu, aby se vzdala svého jaderného arzenálu. Pokud by Trump chtěl tyto rozhovory obnovit, není jisté, že by Kim Čong-un nyní souhlasil. A pokud ano, pravděpodobně by už nebyl ochoten jednat za stejných podmínek jako dříve.
Od roku 2019 se situace značně změnila. Kim Čong-un si od té doby upevnil svou pozici a v roce 2022 dokonce změnil ústavu, aby Severní Korea byla oficiálně uznána jako jaderná mocnost. Navíc se zlepšily jeho vazby na Rusko. Severní Korea nyní podporuje Vladimira Putina ve válce na Ukrajině dodávkami zbraní a vojenských sil výměnou za potraviny, palivo a možnou vojenskou pomoc.
Z těchto důvodů Kim nemá takovou potřebu jednat s USA a vzdávat se svých jaderných zbraní, zejména když mu Rusko poskytuje vše potřebné navzdory mezinárodním sankcím. Situace by se však mohla změnit, pokud by Trump přistoupil na pro Severní Koreu výhodnější podmínky, například toleranci části jejího jaderného arzenálu, nebo pokud by válka na Ukrajině skončila.
Související
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák