Trumpův „Den osvobození“ je tady. Co přinesou nová cla a jaké otázky si klade celý svět?

Jednou z největších neznámých je výše cel. Bílý dům neupřesnil konkrétní sazby, ale analytici spekulují o různých možnostech. Během loňské kampaně Trump podporoval 10% clo na veškerý dovoz do USA, přičemž v některých prohlášeních naznačil, že by mohlo být až 20 % nebo dokonce 60 % pro zboží z Číny. Po nástupu do funkce pak zavedl koncept „recipročních“ cel, což znamená, že sazby by se mohly lišit podle jednotlivých zemí.

Zároveň Trumpova administrativa zvažuje nejen cla, ale i další obchodní opatření, která považuje za nespravedlivá vůči americkým podnikům. To vede k nejistotě mezi obchodními kruhy a politiky, kteří se snaží odhadnout, jak velká bude celní zátěž na jejich produkty a jak se nová pravidla budou kombinovat s již existujícími cly, například na ocel a hliník. Evropské státy očekávají, že jejich exporty budou zasaženy dvoucifernou sazbou, přičemž Trump již dříve oznámil, že plánuje 25% clo na zboží z EU.

Otázkou také zůstává, které země budou novými cly postiženy. Trump minulou neděli uvedl, že se mohou vztahovat na „všechny země“, čímž dal najevo, že se možná vrací k plošným clům, která prosazoval v kampani. To zklamalo například Spojené království, které doufalo, že zůstane mimo zaměřený seznam. V současnosti není jasné, zda budou cla skutečně plošná, nebo spíše cílená na určité státy.

Minulý měsíc ministr financí Scott Bessent uvedl, že administrativa se soustředí na takzvaných „Špinavých 15“ – tedy 15 % zemí, které mají největší obchodní vztahy s USA a zároveň uplatňují vůči americkým firmám protekcionistická opatření. Mezi státy, na které se zaměřil Úřad obchodního zmocněnce USA, patří Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Evropská unie, Indie, Indonésie, Japonsko, Korea, Malajsie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Švýcarsko, Tchaj-wan, Thajsko, Turecko, Spojené království a Vietnam. Trump přitom opakovaně kritizoval i historické spojence, jako je Kanada a EU, když prohlásil, že „přítel byl často mnohem horší než nepřítel“.

Další otázkou je dopad těchto cel na ekonomiku. Technicky vzato cla platí americké firmy, které dováží zboží. Pokud Bílý dům nařídí jejich okamžitou aplikaci, jak naznačila tisková mluvčí Karoline Leavittová, podniky budou čelit náhlému nárůstu nákladů. Mnohé firmy se již připravují na přenesení těchto nákladů na spotřebitele zvýšením cen. To však s sebou nese riziko poklesu poptávky, což by mohlo vést k hospodářské recesi nejen v USA, ale i v zahraničí.

Trump tvrdí, že firmy mohou cla obejít tím, že přesunou výrobu do Spojených států. To však není jednoduché, protože vysoké náklady na pracovní sílu a infrastrukturu brání rychlému přesunu výroby. Navíc je zde hrozba měnových výkyvů a odvetných opatření ze strany jiných států, které by mohly negativně ovlivnit americké exportéry. Dopady Trumpovy snahy o změnu globálního obchodního systému tak mohou být dlouhodobě nepředvídatelné.