Spojené státy udělily Ukrajině povolení využít jimi dodané zbraně k útokům na území Ruska, avšak výlučně v blízkosti města Charkov, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný zdroj z USA. Podle agentury Reuters jde o zvrat v postoji amerického prezidenta Joea Bidena, který dosud rozhodně odmítal umožnit Ukrajině využívat americké zbraně k úderům na území Ruska.
Agentura AFP uvádí, že Biden zrušil omezení na využívání Spojenými státy dodaných zbraní Ukrajinou k útokům na cíle v Rusku, ale pouze za účelem obrany Charkova a Charkovské oblasti.
"Prezident nedávno nařídil svému týmu, aby zajistil, že bude Ukrajina schopna využít zbraně dodané Spojenými státy za účelem opětování palby v Charkovské oblasti, tak aby se Ukrajina mohla bránit vůči ruským jednotkám, které na ni útočí nebo se připravují na ně útočit," uvedl nejmenovaný zdroj pod podmínkou anonymity.
Ruské jednotky spustily novou ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny, kde se nachází i Charkovská oblast, již 10. května.
Charkov, který na začátku války odolal postupu ruské armády, je v posledních týdnech prakticky denně vystaven palbě a náletům podnikaným ruskou armádou.
Hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Olexandr Syrskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusko u severní části Charkovské oblasti shromažďuje další jednotky, jejich počet však podle něj zatím nestačí k zahájení velkého útoku v oblasti.
Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) by měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku. V Praze to prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, informuje agentura Reuters.
Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.
Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.
"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.
"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.
Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.
To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.
"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.
Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.
Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.
Související
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
před 1 hodinou
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
před 1 hodinou
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
před 2 hodinami
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
před 2 hodinami
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
před 3 hodinami
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
před 4 hodinami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 4 hodinami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 5 hodinami
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 6 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 7 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 8 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 8 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 9 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 10 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.
Zdroj: Libor Novák