USA povolily Ukrajině používat jejich zbraně k útokům v Rusku

Spojené státy udělily Ukrajině povolení využít jimi dodané zbraně k útokům na území Ruska, avšak výlučně v blízkosti města Charkov, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný zdroj z USA. Podle agentury Reuters jde o zvrat v postoji amerického prezidenta Joea Bidena, který dosud rozhodně odmítal umožnit Ukrajině využívat americké zbraně k úderům na území Ruska.

Agentura AFP uvádí, že Biden zrušil omezení na využívání Spojenými státy dodaných zbraní Ukrajinou k útokům na cíle v Rusku, ale pouze za účelem obrany Charkova a Charkovské oblasti.

"Prezident nedávno nařídil svému týmu, aby zajistil, že bude Ukrajina schopna využít zbraně dodané Spojenými státy za účelem opětování palby v Charkovské oblasti, tak aby se Ukrajina mohla bránit vůči ruským jednotkám, které na ni útočí nebo se připravují na ně útočit," uvedl nejmenovaný zdroj pod podmínkou anonymity.

Ruské jednotky spustily novou ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny, kde se nachází i Charkovská oblast, již 10. května.

Charkov, který na začátku války odolal postupu ruské armády, je v posledních týdnech prakticky denně vystaven palbě a náletům podnikaným ruskou armádou.

Hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Olexandr Syrskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusko u severní části Charkovské oblasti shromažďuje další jednotky, jejich počet však podle něj zatím nestačí k zahájení velkého útoku v oblasti.
 
Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) by měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku. V Praze to prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, informuje agentura Reuters.

Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.

Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.

"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.

"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.

Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.

To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 
Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Joe Biden

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.

před 1 hodinou

Donald Trump

Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že osobně požádal mezinárodní fotbalovou federaci FIFA o přezkoumání trestu pro útočníka Folarina Baloguna. Nejlepší střelec Spojených států na probíhajícím světovém šampionátu dostal stopku na jedno utkání, což vyvolalo velký poprask. Podle hlavy státu by realizace tohoto trestu zanechala na celém turnaji obrovskou skvrnu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané

Norové, kteří si podmaňují během světového šampionátu svými výkony a soudržností fotbalový svět, veslují úspěšně turnajem dál. A to i přesto, že v osmifinále narazili na jednoho z největších favoritů. Ukázalo se, že když Brazilci narazí na Nory, s touto severskou zemí mají problém. Dosud se jim je nepodařilo porazit a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Díky skvěle chytajícímu gólmanovi Nylandovi a genialitě útočníka Haalanda, který opět předvedl jeden ze svých typických výkonů, kdy po celý zápas není pořádně vidět a pak rozhodne, se postarali Norové o další senzaci turnaje. O oba norské góly se postaral až ve druhé půli právě Haaland. Frustrovaní Brazilci se zmohli jen na snížení na 1:2 poté, co se z penalty trefil loučící se Neymar. Norové se nyní mohou těšit na čtvrtfinále s Anglií, která si ve svém osmifinále na Aztéckém stadionu po přestřelce a po průběhu, který jim úplně nepřál, nakonec poradili s domácím Mexikem 3:2.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích

Fotbalové mistrovství světa v zámoří má za sebou první dvě osmifinálová utkání, ze kterých vzešla úvodní čtvrtfinálová dvojice. V prvním se jeden ze spolupořadatelů šampionátu Kanada střetla s ambiciózním africkým celkem Maroka. Přestože to byli Kanaďané, kteří měli po většinu zápasu více ze hry, nakonec to byli Maročané, kteří ve druhém poločasu ukázali, že mají větší kvalitu a dospěli k jasné výhře 3:0. Druhý osmifinálový duel mezi Paraguayí a Francií nabídl ještě ostřejší střetnutí, ale zatímco v prvním zápase se anglický sudí Oliver nebál rozdávat žluté karty jak na běžícím pásu, až to bylo možná někdy na škodu, v tom druhém jako by si karty uzbecký sudí Tantašev zapomněl někde v šatně. Jakkoli celý nejvíce faulující tým tohoto turnaje Paraguay hrála opravdu ošklivý, provokativní, ostrý fotbal, k překvapení všech z toho vyšla bez karty. Francie všechno ale přebila a zaslouženě postoupila do čtvrtfinále, když jediný gól zápasu vstřelil z penalty Mbappé.

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 8 hodinami

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 11 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy