Spojené státy udělily Ukrajině povolení využít jimi dodané zbraně k útokům na území Ruska, avšak výlučně v blízkosti města Charkov, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný zdroj z USA. Podle agentury Reuters jde o zvrat v postoji amerického prezidenta Joea Bidena, který dosud rozhodně odmítal umožnit Ukrajině využívat americké zbraně k úderům na území Ruska.
Agentura AFP uvádí, že Biden zrušil omezení na využívání Spojenými státy dodaných zbraní Ukrajinou k útokům na cíle v Rusku, ale pouze za účelem obrany Charkova a Charkovské oblasti.
"Prezident nedávno nařídil svému týmu, aby zajistil, že bude Ukrajina schopna využít zbraně dodané Spojenými státy za účelem opětování palby v Charkovské oblasti, tak aby se Ukrajina mohla bránit vůči ruským jednotkám, které na ni útočí nebo se připravují na ně útočit," uvedl nejmenovaný zdroj pod podmínkou anonymity.
Ruské jednotky spustily novou ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny, kde se nachází i Charkovská oblast, již 10. května.
Charkov, který na začátku války odolal postupu ruské armády, je v posledních týdnech prakticky denně vystaven palbě a náletům podnikaným ruskou armádou.
Hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Olexandr Syrskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusko u severní části Charkovské oblasti shromažďuje další jednotky, jejich počet však podle něj zatím nestačí k zahájení velkého útoku v oblasti.
Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) by měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku. V Praze to prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, informuje agentura Reuters.
Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.
Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.
"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.
"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.
Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.
To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.
"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.
Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.
Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.
Související
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek