Spojené státy prohlásily, že změna ve vedení ruského ministerstva obrany nařízená šéfem Kremlu Vladimirem Putinem svědčí o jeho zoufalství v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Uvedla to agentura AFP.
Putin v neděli krátce po nové ofenzivě ruské armády a reinauguraci do prezidentského úřadu odvolal dlouholetého ministra obrany Sergeje Šojgua a nahradil ho ekonomem a dosavadním vicepremiérem Andrejem Bělousovem.
Důvodem této změny je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova to, že resort obrany by měl být absolutně otevřen inovacím, zavádění pokrokových nápadů a vytváření podmínek pro ekonomickou konkurenceschopnost.
"Podle našeho názoru je to další důkaz Putinovy zoufalé snahy pokračovat v agresivní válce proti Ukrajině, a to navzdory tomu, že tato válka výrazně vyčerpává ruskou ekonomiku a způsobuje velké ztráty ruských vojáků, přičemž některé odhady hovoří až o 315.000 obětech," uvedl zástupce mluvčího ministerstva zahraničních věcí USA Vedant Patel.
Vladimir Putin by podle něj mohl tuto nevyprovokovanou válku proti Ukrajině ukončit kdykoli tím, že stáhne ruské síly z ukrajinského území.
Podle analýzy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) ale navrhnutí Andreje Bělousova, dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády a ekonoma, na post ministra obrany naznačuje, že Putin podniká kroky směřující k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro potenciálně dlouhodobý konflikt na Ukrajině a možnou budoucí konfrontaci s NATO.
Podle ISW má Kreml v úmyslu pověřit Bělousova integrací obranného průmyslu a přidružených odvětví s širší domácí ekonomikou. Tento krok má řešit problémy spojené s korupcí, zpronevěrou peněz a neefektivitou v ruské armádě a ministerstvu obrany. Bělousov má za sebou zkušenosti z různých ekonomických pozic a projekty zaměřené na inovace a vývoj dronů, což dělá z něj vhodnou volbu pro vedení resortu obrany.
Očekává se, že jeho důraz na technologické inovace a zvýšení produkce zbrojního průmyslu, zejména co se týče výroby dronů, bude pro ruské válečné úsilí přínosný. ISW zdůrazňuje, že tímto krokem Putin pravděpodobně propojí federální ekonomickou politiku s agendou ministerstva obrany, aby plně mobilizoval ruský obranný průmysl a integroval ho s domácí hospodářskou politikou, což naznačuje přípravy Kremlu na možnost rozsáhlejšího konfliktu na Ukrajině.
Putin dekretem odvolal Nikolaje Patruševa z funkce tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace a na jeho místo jmenoval Sergeje Šojgua, který dosud působil jako ministr obrany. Za nového ministra obrany Putin navrhl jmenovat dosavadního vicepremiéra Andreje Bělousova. Vyplývá to z návrhů, které šéf Kremlu zaslal horní komoře parlamentu - Radě federace, informuje Reuters.
Patrušev byl tajemníkem bezpečnostní rady od května 2008. Dříve od roku 1999 vedl Federální bezpečnostní službu (FSB). Šojgu vedl resort obrany od 6. listopadu 2012 do 12. května 2024.
Jak podle agentury RIA Novosti uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, důvodem Bělousovovy kandidatury na post ministra obrany je to, že tento resort by měl být naprosto otevřený inovaci vytváření podmínek pro ekonomickou konkurenceschopnost.
Peskov také objasnil, že Šojgu jako tajemník rady bezpečnosti bude současně zástupcem hlavy státu v komisi pro vojensko-průmyslový komplex. Kromě toho bude dohlížet na činnost Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci. Co se týče Patruševa, Kreml jeho novou pozici oznámí později.
Peskov dodal, že na svém postu zůstává náčelník generálního štábu ozbrojených sil Valerij Gerasimov.
Ruský prezident po konzultacích s Radou federace jmenuje ministry obrany, vnitra, spravedlnosti, pro mimořádné situace a zahraničních věcí, jakož i šéfa Federální bezpečnostní služby (FSB).
Do funkce ministra zahraničních věcí Putin opět nominoval Sergeje Lavrova. Vladimir Kolokoľcev zůstává ministrem vnitra, ministerstvo pro mimořádné situace by měl nadále vést Alexandr Kurenkov a ministrem spravedlnosti zůstává Konstantin Čujčenko.
Šéfem ruské zahraniční rozvědky (SVR) zůstane Sergej Naryškin, FSB nadále povede Alexandr Bortnikov, velitelem Národní gardy (Rosgvadija) zůstává generál Viktor Zolotov a v čele Federální služby ochrany (FSO) bude opět Dmitrij Kočnev.
Související
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 1 hodinou
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 2 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 3 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 4 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 4 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 5 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 7 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.
Zdroj: Libor Novák