Hrad Trosky: Odkud pochází název nekrásnější české zříceniny?

Trosky patří mezi nejznámější a jistě též nejkrásnější hradní zříceniny u nás. Přímo ikonická podoba hradu se již dávno stala symbolem Českého ráje. Za vše hrad vděčí jedinečné přírodní konfiguraci, která zde v dávnověku vznikla díky sopečné činnosti. Odkaz na dávnou sopku přitom můžeme najít nejen v architektuře hradu.

Trosky patří mezi nejznámější hradní zříceniny Českého ráje a tvoří nezaměnitelnou dominantu celého kraje. Byť hrad dnes příznačně tvoří jen trosky jeho někdejší středověké krásy, stojí jistě za návštěvu už jen kvůli výhledům, ale též zajímavé historii.

Byť byly obě čedičové skály výraznou siluetou poutající pozornost již pravěké obyvatele okolí, přilákala lokalita středověké stavitele až na konci 14. století. Mezi lety 1380 až 1390 zde nechal majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka vystavět ve své době módní hrad, který disponoval vyváženou dispozicí. V tomto případě jej tvořily dvě věže na vrcholcích skal a mezilehlý palác.

Trosky tak představují přímo ukázkový příklad hradní architektury doby Václava IV. V této době docházelo k nárůstu požadavků na obytný komfort, ale též reprezentativní vzhled a estetický dojem. Architektura hradu Trosky dokonale využila přírodních útvarů, které dokázala proměnit v estetický prvek. Situování hradních věží Panny a Baby na vrcholcích skal umocňuje zcela osobitým způsobem daný přírodní útvar. Celý hrad tak disponoval vyvážeností, který odrážel důraz na architektonický individualismus a krásu, což opět celkově odpovídá danému období tzv. krásného slohu.

Hrad byl postaven z místního temného čediče, ostění oken a dveří byla vytesána ze světlejšího pískovce. Pokud si ještě domyslíme již zaniklé dřevěné a hrázděné kontrakce, získává hrad poměrně pestrou barevnost v rámci kombinací těchto stavebních materiálů. To vše svědčí o velké fantazii, smyslu pro harmonii architektury a o značných schopnostech a zkušenostech architektka.

Název Trosky v nás dnes probouzí myšlenku, že se jedná až o pozdější, romantický název hradu, který odkazuje na jeho dnešní podobu, kdy je již hrad doslova v troskách. Pravdou ovšem je, že se jedná o původní název, který se objevuje při jeho první zmínce v roce 1396.

Pojmenování odkazuje na přírodní útvar, na kterém hrad vznikl a jehož stavební materiál využil. Jedná se o třetihorní sopku, která vyvřela na mořském dně. Celý tento útvar byl zabalen do pískovce, který byl vlivem eroze rozrušen a odplaven. Jediné, co odolalo zubu času, byly dvě čedičové skály, které představují v dávnověku ztuhlou lávu. Sopečný odpad se nazývá též jako struska. Z tohoto slova se pak vyvinulo jméno hradu Troska – Trosky.

Hrad nebyl ve své době jen pohodlnou rezidencí, ale též pevností, jak dokládá období husitských bojů. V těchto časech hrad i přes několik pokusů nebyl dobyt. Spolu s Kostí, Kumburkem, Frýdštejnem, Bezdězem a Ralskem patřil k pevným oporám katolíků, které zprostředkovávaly spojení mezi Čechami a lužickým Šestiměstím.

Ironií zůstává, že se hradu později v letech 1438 nebo 1439 dokázali zmocnit a obsadit lapkové a zemští škůdci Kryštof Šof z Helfenburka a jakýsi Švejkar. Trosky i nedaleký Valdštejn proto oblehlo vojsko východočeského a boleslavského landfrýdu, ale ani jim se opět Trosky dobýt nepodařilo. Spor o hrad trval až do roku 1444, kdy byli Šofovi loupežníci poraženi zhořeleckým a žitavským vojskem.

Hrad zůstával obydlen panstvem snad ještě kolem poloviny 15. století, ovšem později zde žili jen úředníci a správci. Hrad začal pomalu doplácet na své krásné, avšak těžko přístupné situování. Během třicetileté války zpustl a začal se nenávratně proměňovat ve zříceninu.

Mezi pozdější majitele patřili Valdštejnové, kteří ji v roce 1821 prodali Janu Lexovi z Aehrentalu. Právě za časů rodu Aehrentalů začalo pomalé vzkříšení hradu v duchu romantismu, ovšem jejich plány nebyly nikdy zcela dokončeny. Patřilo k nim například točité schodiště, které mělo vést až na vrchol věže Panny.

V roce 1925 se zřícenina stala majetkem českého státu, ale už o dva roky dříve došlo z podnětu Klubu českých turistů k opravám obou věží, hradeb a bran. Ve 2. polovině 20. století probíhaly odborné zásahy s cílem staticky zabezpečit skalní masív a pozůstatky budov. V letech 1999–2000 bylo postaveno schodiště k věži Baba, která je dnes na rozdíl od vedlejší Panny přístupná a nabízí jedinečné výhledy do okolí.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Hrad Trosky architektura Příroda

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 25 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy