Obrana chce zvýšení rozpočtu o 1,4 miliardy korun

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požádala o zvýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy korun na urgentní nákupy vojenského vybavení. Dopis s požadavkem již předala ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), řekla ČTK ve Washingtonu.

Obrana zároveň vyčlení ze svého rozpočtu dalších asi 1,4 miliardy korun, celkem tak podle její ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové půjde na urgentní nákupy asi 2,8 miliardy korun. Za většinu peněz budou pořízeny nákladní automobily Tatra.

Černochová požádala Stanjuru o zvýšení rozpočtu pro obranu tento týden. Zástupci vlády již dříve avizovali, že pokud bude ministerstvo obrany kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po ruské agresi na Ukrajině potřebovat přidat peníze, vláda bude připravena úřadu vyjít vstříc. Poslanci již na žádost Černochové při schvalování rozpočtu na letošní rok původně vládou předložený návrh zvýšili o miliardu korun na 89,15 miliardy korun. Peníze ministerstvo použilo na nákup ručních palných zbraní.

Bezpečnostní rada státu podle Cupákové ministryni uložila, aby hledala možnosti urgentních nákupů vojenského materiálu. Úřad proto oslovil české zbrojaře s dotazem, jaký požadovaný vojenský materiál jsou letos schopni České republice přednostně dodat.

V současné době ministerstvo podle Cupákové má možnost urychleně nakoupit vojenský materiál za 2,8 miliardy korun, většinou jde o nákladní vozy Tatra. Úřad proto provedl revizi svého rozpočtu. Z různých položek může na urgentní nákupy uvolnit 1,4 miliardy korun. O zbytek peněz ve výši asi 1,36 miliardy korun pak požádal ministerstvo financí. Uvolnění peněz bude muset schválit vláda.

"Plním to, co jsem říkala, že budu o finanční prostředky žádat průběžně podle toho, jak budu vědět, co budeme schopni utratit," řekla Černochová. "Chápu, že situace je ve všech resortech složitá, že peníze mohou chybět školákům, v sociální oblasti, ve zdravotnictví. Že peněz je nedostatek a já nemůžu být křeček, který si stahuje peníze pod sebe a nedokáže je utratit," dodala. Nevyloučila, že letos může požadovat ještě další peníze.

Podle Cupákové je domluveno s kopřivnickým výrobcem, že je schopen slíbená vozidla dodat ještě letos. "Je skvělé, že i český obranný průmysl se nám snaží vyjít vstříc," poznamenala. Ocenila také podporu ministra financí. Bezpečnostní situace podle náměstkyně umožňuje ministerstvu obrany uplatňovat při urgentních nákupech v oblasti obrany a bezpečnosti jednací řízení bez uveřejnění. "Naprosto logicky jsme ale opatrní, abychom i zpětně urgentní nákupy z hlediska dodržení všech legislativních pravidel byli schopni obhájit, stále jsme si vědomi toho, ze hospodaříme s penězi daňových poplatníků,“ poznamenala.

I kvůli krizi na Ukrajině se vystupňoval tlak, aby členské státy NATO co nejdříve vydávaly na svou obranu slíbená dvě procenta HDP. Česká vláda se již dříve zavázala tohoto cíle dosáhnout v roce 2025. Ministerstvo obrany dlouhodobě upozorňuje, že významné zbrojní zakázky je obtížné připravit v krátké době a čerpání rozpočtu tak nelze z roku na rok podstatně navýšit.

S plánováním investic má úřadu pomoct připravovaný obranný fond, na který by plynula část prostředků, určená na zbrojní investice. Ministerstvo by tak mělo lepší představu, kolik peněz bude mít v příštích letech k dispozici a mohlo tak lépe své výdaje plánovat zejména ve víceletém horizontu. Z fondu se pak bude čerpat podle toho, jak bude ministerstvo uzavírat smlouvy s dodavateli. Jeho zřízení vládní koalice slíbila ve svém programovém prohlášení.

Kromě zákona o zřízení obranného fondu ministerstvo chystá i předpis, který by uzákonil povinnost státu dávat na obranu dvě procenta HDP.

Související

Více souvisejících

Jana Černochová ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy