Důchody porostou pomaleji. Podle právníků redukce valorizace není protiústavní

Vláda ve středu oznámila, že starobní penze by od června kvůli inflaci mohla vzrůst v průměru o 750 korun, což odpovídá navýšení zásluhového procentního dílu důchodu o 4,9 procenta. Podle dosavadní úpravy by se procentní výměry měly zvýšit o 11,5 procenta, stojí v návrhu ministerstva práce. Šéfka poslanců opozičního ANO Alena Schillerová dnešnímu Právu řekla, že se obrátí na právní experty kvůli analýze, zda vládní postup nemá "protiústavní rozměr". Také podle ČSSD je zákon procesně protiústavní. "Pokud k nižší valorizaci dojde, budeme jako sociální demokraté iniciovat ústavní stížnost," uvedla bývalá vládní a sněmovní strana v tiskové zprávě, kterou dnes zaslala ČTK.

Slova opozičních stran o protiústavnosti vládních návrhů označil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za folklor. "Nebojíme se toho, myslím si, že to rozhodnutí vlády je zodpovědné a je výrazem mezigenerační solidarity," uvedl. Upozornil na to, že kdyby vláda nezasáhla, stoupl by letos poměr výše průměrných důchodů vůči hrubé mzdě na 49 procent z 42,2 procent za předchozí rok, dodal. "Během dvou let takto zvýšit tento poměr by si mohla ČR dovolit v okamžiku konjunktury nebo přebytků státních rozpočtů, ale ta situace je naopak," řekl.

Preuss se nedomnívá, že by případná redukce valorizace důchodů byla věcně protiústavní. "To by totiž znamenalo vyprázdnění role zákonodárce. Poslanci a senátoři jsou tu právě od toho, aby si taková rozhodnutí obhájili, a ústava nastavuje jen krajní limity," sdělil Preuss ČTK.

Kysela zdůraznil, že záleží na podobě úpravy. "Podle mého soudu je rozhodné, kdy vznikl nárok na valorizaci. Pokud už vznikl, potažmo vznikl v určité výši, kterou nařízení vlády pouze ozřejmí, může tu být problém retroaktivity," uvedl. Pokud však nárok vzniká až později a pravidla se změní do té doby, o retroaktivitu by jít nemuselo. Doplnil, že tuto otázku není schopen vyřešit, protože není odborníkem na zákon o důchodovém pojištění.

Větší význam by pak mělo, jestli postup není svévolný a diskriminační, dodal Kysela. Zmínil také, že se vylepšuje pozice nejchudších důchodců, důchody vzrostou stejně a v posledních letech se vylepšil poměr důchodů k průměrné mzdě. "Což má význam jak pro posuzování společenské solidarity a soudržnosti, tak pro vymezení jádra práva na přiměřené zabezpečení ve staří. V této rovině se mi zdá, že by návrh obstál," uvedl.

Důchody se podle zákona zvyšují pravidelně vždy od ledna a pak také mimořádně, pokud za sledované období od posledního přidání přírůstek cen překročí pět procent. Od loňského července do letošního ledna cenový přírůstek pro důchodcovské domácnosti činil podle statistického úřadu 9,9 procenta. O tolik by se měla od června podle nynějších zákonných pravidel zvednout zásluhová procentní výměra důchodů. Potřeba by ale bylo pro letošek podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) 34,4 miliardy korun. Podle nového vzorce to bude kolem 15 miliard Kč. Změny legislativy, podle níž by důchody stouply méně, než nařizuje nyní zákon, musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.