MPSV nově navrhuje zvýšit krizové ošetřovné ze 70 na 80 procent

Ministerstvo práce nyní navrhuje zvýšit krizové ošetřovné kvůli zavřeným školám ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. Upravilo tak svůj původní návrh s navýšením na 100 procent. Vyplývá to z poslední verze návrhu zákona, který zveřejnila na webu vláda. Předlohu ministerstvo upravilo poté, co Sněmovna nepodpořila dočasné zavedení stoprocentní nemocenské pro lidi v karanténě. Vyšší dávka by se měla vyplácet od března. Novelu projedná kabinet.

Krizové ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění při nařízeném uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, může pobírat 70 procent redukovaného výdělku. Ministerstvo nyní navrhuje vyplácet tolik, kolik dostávali lidé loni v první vlně epidemie od dubna do konce minulého školního roku, tedy 80 procent redukovaného výdělku. Před rokem bylo ošetřovné na školáky do 13 let. Zvýšení věkové hranice norma neobsahuje.

Školy kromě mateřských a speciálních se kvůli šíření covidu uzavřely loni 14. října. Žáci prvních a druhých tříd se pak vrátili do lavic 18. listopadu. Od 1. března jsou zavřené všechny školy včetně mateřských. Autoři návrhu poukazují na to, že se rodičům na ošetřovném příjem propadl, řada rodin je na dávce finančně závislá a peníze jí nestačí na pokrytí potřebných výdajů. Po měsících už domácnosti vyčerpaly své rezervy. Podle ministerstva má navýšení zlepšit situaci rodin s dětmi, aby nemusely žádat o jiné dávky.

Ministerstvo odhaduje, že ošetřovné kvůli zavření škol může pobírat až 180.000 lidí. Nyní to týdně stojí asi 610 milionů korun. Při navýšení ze 70 na 80 procent redukovaného příjmu by to bylo za týden asi 700 milionů. Při původně navrhovaném stoprocentním ošetřovném by výdaje činily asi 870 milionů korun týdně.

Přísnější uzávěru vláda nařídila zatím na tři týdny. Na tuto dobu by bylo na ošetřovné ve výši 80 procent potřeba 270 milionů korun navíc. Při stoprocentním ošetřovném by to bylo 780 milionů. Pokud by se pak otevřely školy pro žáky prvních a druhých tříd, týdně by pro rodiče ostatních mladších školáků podle ministerstva bylo potřeba 30 milionů navíc.

Od začátku března do konce školního roku zbývá 17 týdnů. Pokud by všechny školy zůstaly po celou dobu zavřené, navýšené ošetřovné by si vyžádalo 1,53 miliardy navíc. Při stoprocentním ošetřovném by to bylo 4,42 miliardy navíc.

Při ošetřovném 100 procent by lidé s nižšími příjmy pobírali víc, než si vydělají čistého. Proti byla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla také, že má obavy z výpadku pracovníků ve zdravotnictví či sociálních službách, kteří by zůstali se školáky doma. Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová řekla, že si komunisté nedokážou představit, že by se návrh se sto procenty přijal. Sněmovna tento týden projednávala už dočasné zavedení stoprocentní nemocenské pro lidi v karanténě. Nepodpořila ho a schválila denní příspěvek nejvýš 370 korun na 14 dnů. Náhrada mzdy s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent průměrného výdělku. Schválil to i Senát a podepsal prezident.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí ošetřovné

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 24 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy