Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu

Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte by se mohl zvednout o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent. Vzrůst by mohly i zaopatřovací příspěvky pro mladé po odchodu z dětského domova či z náhradní rodiny. Navrhuje to ministerstvo práce.

Chce tak zmírnit dopady zdražování na pěstounské domácnosti. Po navýšení by na roční výdaje bylo potřeba navíc asi 400 milionů korun. Návrh nařízení zveřejnila na svém webu vláda. Připomínky mohou resorty a další instituce podávat do poloviny září.

Příspěvek při převzetí dítěte se nezměnil od roku 2008. Částka na úhradu potřeb dítěte se zvýšila naposledy v lednu 2018. Zákon o ochraně dětí umožňuje zvednout pěstounské dávky, pokud ceny od poslední úpravy vzrostly nejméně o pět procent.

"Uvedená podmínka je splněná u některých dávek několikanásobně, jelikož nedošlo dlouhou dobu k jejich zvýšení," uvedlo ministerstvo. Poukazuje na prudké zdražování potravin i oblečení a obuvi pro děti.

V dlouhodobé pěstounské péči podle ministerstva na konci loňska vyrůstalo 12.351 dětí. Na přechodnou dobu bylo u pěstounů 538 chlapců a děvčat. Další tisícovky dětí měly poručníka či je někomu do péče svěřil soud. Ročně se pak poskytuje kolem 2700 příspěvků při převzetí.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte činí měsíčně u dětí do šesti let 4950 korun, od šesti do 12 let 6150 korun, od 12 do 18 let pak 6985 korun a pro studenty od 18 do 26 let 7260 korun. Nově by to mohlo být od října podle věku 6290, 7750, 8870 a 9220 korun. U postiženého dítěte se podle věku, stavu a závislosti na péči vyplácí od 5115 do 9900 korun, podle návrhu by to mohlo být od 6500 do 12.575 korun měsíčně.

Příspěvek při převzetí dítěte podle věku činí v současné době 8000, 9000 či 10.000 korun. Poskytuje se do 18 let. Od října by se mohla podle ministerstva práce tato jednorázová částka na pořízení potřebných věcí a vybavení zvednout na 10.800, 12.150 a 13.500 korun.

Zaopatřovací příspěvek se vyplácí mladým při odchodu z dětských domovů či z náhradní rodiny. Může se poskytovat při studiu do 26 let. Měsíčně činí 15.000 korun. Částka by se podle návrhu měla zvýšit na 17.250 korun. V případě potřeby úřady mohou poskytnout dávku i jednorázově, a to 25.000 korun. Od října by to mohlo po zvýšení být 28.750 korun.

Na příspěvky na úhradu potřeb by bylo ročně při úpravě o 27 procent podle ministerstva práce potřeba navíc asi 390 milionů korun, na příspěvek při převzetí po zvednutí o 35 procent pak asi 7,5 milionu a na zaopatřovací příspěvky po patnáctiprocentním navýšení asi šest milionů.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy