Čína poslala Hradu dopis. Hrozila potrestáním Kubery a českých firem

Zprávu o dopisu dnes přinesla také agentura Reuters. Čínské ministerstvo zahraničí na její dotaz reagovalo, že neví, odkud se informace vzaly. Čínské varování podle Reuters kritizovalo ministerstvo zahraničí Tchaj-wanu. Stanovisko Hradu a čínského velvyslanectví ČTK zjišťuje.

Kubera oznámil úmysl navštívit Tchaj-wan už loni. Sklidil za to kritiku od čínské diplomacie i prezidenta Miloše Zemana, podle něhož cesta není v ekonomickém zájmu ČR. Kubera 14. ledna, týden před svou smrtí, uvedl, že mise nemá protičínský charakter a nebude mít dramatické důsledky pro vztahy ČR s Čínou, která Tchaj-wan pokládá za svou součást.

Číňané cestu označili za porušení prohlášení o navázání strategického partnerství, které prezident Zeman podepsal při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016. Hrad podle serveru v dopise od první věty varovali před důsledky případné Kuberovy cesty na Tchaj-wan. "České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu, a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů," píše se podle webu v dopise.

"V posledních letech se česko-čínské partnerství nepřetržitě rozvíjí, což přináší českým podnikům hmatatelné výhody. Čína se již stala největším zahraničním trhem pro mnohé české společnosti, jako jsou Škoda Auto, Home Credit Group, Klavíry Petrof a další," zmiňuje dopis některé soukromé české firmy.

Kuberu a členy delegace pak komunistický režim varoval, že pokud cestu uskuteční, mohou zapomenout na to, že se ještě někdy podívají do pevninské Číny. "Předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny," uvádí se v textu. Brotchimu loni v květnu jen po volbách skončil mandát, připomíná server.

V reakci na dotaz ohledně dopisu z 10. ledna dnes čínské ministerstvo zahraničí podle Reuters ve faxu uvedlo, že neví, odkud se tyto informace vzaly. "Chci zdůraznit, že Čína je rozhodně proti tomu, aby země, která navázala diplomatické vztahy s Čínou, měla zároveň jakékoli oficiální styky s tchajwanskými úřady. Tento postoj je konzistentní a jasný," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí naopak čínský nátlak na Prahu odsoudilo. "Obchodní tlak Číny na Prahu dokazuje, že 'Nová Hedvábná stezka' je predátorský politický nástroj, který vyvolá jen protichůdný účinek na světový obchodní řád," upozornila mluvčí ministerstva s odkazem na plán Číny vytvořit moderní verzi starodávné Hedvábné stezky spojující Čínu s Asií, Evropou a dalšími částmi světa prostřednictvím široké škály infrastrukturních projektů. Iniciativu dlouhodobě podporuje i prezident Zeman.

Kubera si podle webu Aktuálně.cz dopis odnesl z Hradu v lednu i s přípisem šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka. "Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009," píše ve svém stanovisku podle serveru Jindrák. Narážel tím na přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy tehdejším úřednickým premiérem Janem Fischerem v Praze. Na pozdější dotaz Aktuálně.cz reagoval Jindrák překvapeně, divil se, že zprávu má server k dispozici. "To je interní komunikace a určitě ji nepředával nikdo z mých podřízených, ani já jsem to nebyl, nedal jsem ji nikomu mimo úřad," sdělil serveru Jindrák. Připustil ale, že věc s Kuberou probíral.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.