Ministerstvo práce navrhuje od ledna zvýšení životního minima buď o 30 procent, nebo o 15 procent. Pro samotného dospělého by se tak zvedlo z 3860 na 4990 korun, nebo na 4430 korun. Částka by se upravila i rodinám. Existenční minimum 2490 korun by podle návrhu mělo stoupnout buď o tisícikorunu, nebo o pětistovku.
Vyplývá to z novely o životním minimu, kterou by měla projednat vláda. Ministerstvo financí je proti úpravě. Na dávky by bylo příští rok potřeba až o 7,4 miliardy korun víc. Resort práce peníze v chystaném rozpočtu nemá.
Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky, zda mají na pomoc od státu nárok. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.
Ministerstvo práce původně plánovalo, že minimum zvýší vláda svým nařízením pro samotného dospělého o 30 procent a pro členy domácnosti o 32 až 51 procent. Nesouhlasila předsedkyně legislativní rady, nedohodla se na tom ani koalice. Resort musel sepsat novelu zákona. Navýšení částek tak musí schválit i Parlament a podepsat prezident.
Podle ministerstva práce je životní minimum podhodnocené a navýšení je kvůli dopadům koronavirové epidemie nutné. "Zvýšení částek životního a existenčního minima je nyní nezbytnou reakcí na bezprecedentní propad ekonomiky a s tím související následné zhoršení životní situace českých domácností," uvedlo ministerstvo v podkladech k novele.
Původně navrhovalo zvýšit částku o 1130 korun na 4990 korun. První osoba v domácnosti by měla místo 3550 nově 4710 korun. Dalšímu dospělému by připadlo 4340 místo 3200 korun. Částka na dítě do šesti let by se dostala na 2610 korun, od šesti do 15 let na 3520 korun a na studenta od 15 do 26 let na 4190 korun. Nyní resort ale doplnil ještě variantu s polovičním přidáním.
Minimální příjmová hranice samotného rodiče s tříletým a osmiletým dítětem by se tak podle návrhu zvýšila ze 7940 buď na 10.840 korun, nebo na 9390 korun. Pro oba rodiče s třináctiletým a šestnáctiletým školákem by se místo 9940 korun počítalo se 16.760, nebo se 14.350 korunami.
Například přídavek na dítě je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Teď na něj tak dosáhne samotný rodič s malým dítětem a menším školákem s příjmem pod zhruba 21.400 korun. Od ledna by to mohlo být až 29.300 korun měsíčně, nebo až 25.400 korun. U rodičů se dvěma většími školáky by to bylo místo 26.800 až 45.300, nebo 38.700 korun.
Výdaje na přídavky a další dávky by se příští rok po úpravě minima zvedly ve vyšší verzi o 7,4 miliardy korun, v nižší o 3,7 miliardy. Ministerstvo práce prosazuje ale u přídavku ještě i zvýšení příjmové hranice rodin z 2,7násobku minima na 3,4 až 3,6násobek. Na tuto dávku by tak bylo potřeba ročně až 15,2 miliardy navíc.
Ministerstvo financí s navýšením minima zásadně nesouhlasí. Podle něj přidání v obou variantách výrazně převyšuje růst cen za sledované období a koronavirová epidemie není argument. Resort financí poukazuje na to, že se zvýší minimální a zaručená mzda, což má motivovat k práci. Navyšování dávek by bylo proti tomuto záměru a ministerstvo práce na ně v rozpočtu peníze nemá, dodalo ministerstvo financí.
Pokud se novela dostane do Sněmovny, opoziční Piráti v ní budou při projednávání podle své místopředsedkyně Olgy Richterové navrhovat změny. Životní minimum dětí by mělo být stejné jako u dalšího dospělého v rodině, popsala Richterová.
Související
Vláda zvyšuje životní i existenční minimum, potvrdil Jurečka
Životní a existenční minimum podle Jurečky stoupne od ledna o 5 až 6 procent
životní minimum , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 43 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák