Pavel Šámal má nakročeno do Ústavního soudu, senátoři schválili nominaci

Senát dnes podle očekávání hladce schválil nominaci Pavla Šámala na ústavního soudce. Nynější předseda Nejvyššího soudu získal v tajné volbě 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Výsledky oznámil horní komoře předseda její volební komise Jaroslav Větrovský (ANO). Ústavní soud souhlas Senátu s Šámalovou nominací přivítal.

Šámal před volbou senátorům řekl, že nominaci na ústavního soudce přijal kvůli tomu, aby mohl více rozhodovat kauzy, což pokládá za své životní poslání. "Vždycky jsem se snažil rozhodovat spravedlivě, nestranně a tak, aby bylo vždycky to rozhodnutí považováno za výkon nezávislé soudní moci," uvedl.

Opustit funkci předsedy Nejvyššího soudu pro něj nebude jednoduché. Zvažoval mimo jiné, jakým způsobem bude zajištěna další činnost Nejvyššího soudu. Nabídku prezidenta Miloše Zemana přijal hlavně kvůli tomu, aby u Ústavního soudu mohl více než nyní rozhodovat jednotlivé případy. "Rozhodování je mým životním posláním," dodal.

Před rokem jsem vyzval kolegy senátory, aby nepodpořili A. Gerlocha jako ústavního soudce. Když jsme nyní schválili P.Šámala, mohu říct - stálo to za to. Pochyboval jsem ohledně jeho členství v KSČ. On nám ale nic nezamlčel a omluvil se. Bude čestným soudcem.

— Tomáš Czernin (@TomasCzernin) January 29, 2020

Šámal opětovně označil za selhání své členství v předlistopadové komunistické straně, do níž vstoupil na počátku své kariéry. "Snažil jsem se celým svým životem tuto chybu napravit," uvedl.

Expert na trestní právo Šámal u Ústavního soudu obsadí místo po Janu Musilovi, který před rokem rezignoval ze zdravotních důvodů. Mezi nejvyššími soudci by měl Šámala nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství ČR v EU a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.

ÚS přivítal souhlas Senátu s Šámalovou nominací

Od loňské rezignace Jana Musila byl soud nekompletní, což přinášelo větší zátěž pro zbývajících 14 členů. Nyní také bude možné sestavit všechny čtyři senáty v plném obsazení. Dosud musel v jednom senátu vždy někdo zaskakovat.

"Po 12 měsících rozhodování v neúplném složení tak ÚS bude moci lépe plnit své ústavou předepsané funkce. Ačkoliv absence jednoho z 15 soudců neměla přímý dopad na usnášeníschopnost, rozhodně znamenala zvýšené zatížení všech zbývajících soudců. Ti si mezi sebe museli rozdělit cca 270 věcí, které by jinak připadly patnáctému soudci," uvedl na dotaz ČTK generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Připomněl, že Šámal je autoritou v oblasti trestního práva, a dokáže tak zaplnit místo po Janu Musilovi, který se celý život také věnoval trestnímu právu a kriminologii. Jediným současným specialistou na ÚS je místopředseda Jaroslav Fenyk.

"Vzhledem k tomu, že trestní věci tvoří téměř čtvrtinu veškerého nápadu, bude další odborník na trestní právo potřeba. Ačkoli v rámci ÚS nejsou soudci specializováni na konkrétní agendu, pestré složení různých právní odborností umožňuje aplikovat komplexní pohled na rozhodovanou problematiku," uvedl Göttinger.

Podle ústavy se soudce ÚS ujímá funkce složením slibu do rukou prezidenta. Dnešní souhlas Senátu tak ještě neznamená vznik funkce, ale jen splnění podmínky pro jmenování.

Až prezident Šámala jmenuje, rozhodne plénum ÚS o tom, v jakém bude působit senátu. Protože uplynulých 12 měsíců nebyl zaplněný čtvrtý senát, lze předpokládat, že nový soudce bude působit právě v něm, a to s Janem Filipem a Josefem Fialou.

"Předseda ÚS potom rozhodne o struktuře a množství věcí přidělených novému soudci, a to podle aktuálního množství návrhů na zahájení řízení a s ohledem na rovnoměrné zatížení všech soudců," doplnil Göttinger.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce dnes jmenoval Petra Angyalossyho. Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Angyalossy se proti obavám své předchůdkyně ohradil.
Miloš Zeman

Novým předsedou Nejvyšší soudu je Petr Angyalossy, jmenoval ho Zeman

Novým předsedou Nejvyššího soudu se dnes na desetileté funkční období stal šéf senátu trestního kolegia soudu Petr Angyalossy. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Funkce šéfa Nejvyššího soudu byla volná přesně tři měsíce po odchodu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Prezident ani Hrad předem neinformovali, koho Zeman do čela soudu vybral.

Více souvisejících

Pavel Šámal (nový předseda NS) Senát ČR Ústavní soud ČR

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině

V pátek se Spojené státy chystají oznámit dlouhodobou vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě šest miliard dolarů, zahrnující munici pro systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy