Senát vyzval vládu k dalším dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu

Senát vyzval vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, která čelí třetí měsíc ruské agresi. Doporučil jí, aby vyslala těžké zbraně z výzbroje někdejší československé armády před rokem 1989. Horní komora o usnesení dnes rozhodla na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Odsoudila v něm etnicky motivované zločiny vůči Ukrajincům jako projevy genocidy, což je označení, kterému se některé státy brání.

Senát podle textu usnesení odsuzuje "etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, jichž se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu."

Ukrajinský parlament schválil v polovině dubna usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Podobnou rezoluci už schválil parlament v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Označení genocida použili v rezoluci také kanadští zákonodárci. Kanadský premiér Justin Trudeau na začátku dubna prohlásil, že je "naprosto správné", že stále více lidí označuje ruské činy na Ukrajině za genocidu. Podpořil tak obvinění, které o den dříve vznesl americký prezident Joe Biden. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron použití termínu genocida pro vraždy civilistů na Ukrajině odmítá s odůvodněním, že by to znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.

ČR podle usnesení Senátu dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj včetně těžkých zbraní v souladu s Chartou OSN pro sebeobranu. Předlistopadové těžké zbraně by Česko mělo dodat kvůli tomu, že pro jejich obsluhu ukrajinské ozbrojené síly nebudou potřebovat výcvik. Cílem dodávek je podle výzvy snaha zabránit Rusku v rozšíření války na další státy.

Návrh se podobně jako předchozí výzvy týká také ukončení závislosti ČR na dodávkách ropy a plynu z Ruska, podpory Ukrajiny v jejím přiblížení se k EU, začlenění Finska a Švédska do NATO nebo zajištění důsledného dodržování protiruských unijních sankcí.

Rusko podle Senátu vede proti Ukrajině "brutální agresivní válku", v níž hrubě porušuje mezinárodní konvence a mezinárodní humanitární právo. Horní komora poukázala na "četné válečné zločiny" spáchané Ruskem na Ukrajině, které dokumentovaly OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mezinárodní organizace pro lidská práva.

Senát se k ruské invazi na Ukrajinu vyjádřil opakovaně v minulosti, naposledy 6. dubna. Tehdy ve shodě se Sněmovnou konstatoval, že Rusko musí nést následky za rozpoutání války včetně platby reparací, že že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu, že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné a že ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postaveni před soud a potrestáni.

Související

Petr Pavel

Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM

Nejdůvěryhodnějším z vrcholných českých politiků je podle šetření CVVM prezident Petr Pavel, jemuž věří 54 procent lidí. Je tak jediným politikem, na kterého mají lidé převážně pozitivní názor. Nejvíce lidé nedůvěřují premiérovi Petru Fialovi (ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). 

Více souvisejících

Senát ČR Vláda ČR Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 9 hodinami

Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou

O víkendu se začne počasí oteplovat. Teploty porostou až k 23 stupňům, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy