Smrt Karla Gotta: Vláda vyhlásí v sobotu 12. října státní smutek

Vláda vyhlásí na sobotu 12. října státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta, který zemřel po těžké nemoci v úterý 1. října. Smutek připadne na den, kdy se uskuteční v katedrále svatého Víta zádušní mše za zesnulého umělce. O den dříve se s Gottem rozloučí veřejnost na Žofíně. Poslední rozloučení připravuje vdova Ivana Gottová ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím, úřadem vlády a prezidentskou kanceláří. Detaily pohřebního obřadu by měly být známy v úterý 8. října.

Zástupci vlády podle premiéra Andreje Babiše od počátku komunikují se zpěvákovou rodinou, která se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Všechny informace ohledně pohřbu mají jeho nejbližší zveřejnit na webu. Dnes večer na stránkách bez dalších podrobností jen uvedli, že "poslední rozloučení s Karlem Gottem připravuje Ivana Gottová ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským a dále Úřadem vlády České republiky a kanceláří prezidenta České republiky".

Lidé se s Gottem rozloučí v pátek 11. října od 08:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Pražský arcibiskup se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů, v pondělí začnou přípravy na mši. Podle informací ČTK bude o seznamu pozvaných hostů prioritně rozhodovat rodina.

S uctěním Gottovy památky počítá i prezident Miloš Zeman. "Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi," uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Vlajky na půl žerdi by úřady měly stáhnout i v den státního smutku.

I dnes odpoledne, třetí den po smrti oblíbeného zpěváka, proudili lidé k jeho vile na pražské Bertramce, aby zde uctili jeho památku. Prostranství před domem hustě pokryly svíčky a květiny a lidé tu nechávají také plyšáky, fotografie, obrázky a vzkazy. Svíčky za Gotta hoří i na dalších pietních místech v Praze a dalších městech republiky.

Rodina zatím nezveřejnila, kde bude Gott pochován. Média zmiňují, že v Újezdě u Svatého Kříže na Rokycansku je rodinná hrobka, v níž jsou pochováni jeho rodiče i prarodiče. Další variantou je Vyšehradský hřbitov, kde je pohřbena řada významných osobností českého kulturního a společenského života.

Pražští politici mezitím řeší, které místo v hlavním městě by mohlo nést jméno Karla Gotta. V první městské části je podle jejího místostarosty Petra Hejmy (STAN) několik možností, jít by mohlo mimo jiné o pojmenování velkého sálu Lucerny. Dalším územím, kde by mohlo některé místo nést zpěvákovo jméno, je Praha 5, ve které zpěvák léta žil. Na internetu se objevil ve veřejné diskusi nápad dát Gottovo jméno některé ze stanic plánovaného metra D. Návrhy se bude 23. října zabývat místopisná komise rady hlavního města, která bude chtít, aby se k nim předem vyjádřila Gottova rodina.

Loni na podzim pojmenovala Praha piazzetu před hotelem Intercontinental v Praze 1 po režiséru Miloši Formanovi. Předtím město pojmenovalo prostor mezi historickou budovou Národního divadla a Novou scénou jako náměstí Václava Havla.

Karla Gotta dnes ve velkém připomněly německé noviny, které ve čtvrtek kvůli státnímu svátku nevyšly. Zesnulému českému zpěvákovi věnují často rozsáhlé profily, v nichž o něm píšou jako o hvězdě populární hudby, Hlasu Prahy nebo českém národním hrdinovi.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Andrej Babiš Státní smutek Vláda ČR

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 17 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy