Stát mezi domácnosti na energie rozdělí 30,6 miliardy

Na úsporný tarif, který má českým domácnostem pomoci s vysokými cenami energií, by vláda podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty.

Řešení má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připraveno i pro odběratele tepla z tepláren, kteří byli druhou nezahrnout skupinou. Síkela to dnes řekl před jednáním Sněmovny, která má o návrhu úsporného tarifu jednat. Místopředseda ANO Karel Havlíček dnes uvedl, že vláda přišla s úsporným tarifem pozdě. Systém je podle opozičního hnutí navíc složitý a nedostatečný.

Začlenění domácností s vlastními kotelnami nebo centrálním vytápěním z tepláren je součástí pozměňovacích návrhů, které dnes ráno schválil sněmovní hospodářský výbor, uvedl jeho člen Tomáš Müller (STAN). Příspěvek na energie u domovních kotelen dostanou společenství vlastníků jednotek, bytová družstva nebo podobní vlastníci kotelen. Stejný systém by měl fungovat u centrálních zdrojů tepla, uvedl.

O tom, jak bude pomoc konkrétně vypadat, rozhodne podle Síkely vláda zhruba na přelomu července a srpna. "Věřím, že vláda na tuto pomoc poskytne minimálně původně dohodnutých 27 miliard. To v kombinaci s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje zajistí domácnostem příspěvek až 16.000 korun," řekl.

Pro domácnosti napojené na teplárny má MPO podle Síkely připraveny dvě varianty řešení. V první by mohla vláda poskytnout až deset miliard korun na modernizaci tepláren. "Teplárny výměnou za to avizovaly, že tuto pomoc zohlední v konečných cenách pro odběratele," uvedl. Dodal, že tento postup musí schválit Evropská komise a její rozhodnutí se česká strana podle Síkely v těchto dnech snaží urychlit. Pro jistotu má ale nachystanou i druhou variantu, ve které počítá s tím, že by stát těmto domácnostem pomohl také prostřednictvím úsporného tarifu.

Síkela dnes zopakoval, že příspěvek dostanou lidé automaticky, jeho přesnou výši zjistí ve vyúčtování. Podpora se nebude vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. "Vláda díky tomuto nástroji (úspornému tarifu) získá možnost naprosto flexibilně rozhodnout, jak domácnostem s energiemi pomůže a na základě svého nařízení jim přispěje takovou částkou, jakou uzná za vhodnou, a to kdykoliv a opakovaně," doplnil Síkela. Dříve řekl, že opatření by mělo platit od října. Jeho případné opakovaní bude podle Síkely záviset na sociální naléhavosti a fiskální odpovědnosti vlády.

Ministři na pomoc firmám a domácnostem slíbili vydat 66 miliard korun. Pokud se tato podpora podle Havlíčka rozpočítá pro letošní a příští rok, lidé ji ve vyúčtování ani nepostřehnou. Označil ji za "čučkaření".Účinným řešením je podle něj zastropování cen energií. Přes své výhrady opozice hodlá dnes návrh úsporného tarifu podpořit. "Nebudeme si brát občany jako rukojmí," řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stát by mohl přispět i na teplo do domácností

Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20.000 korun na 30.000 korun.

Předlohou se dnes ráno zabýval sněmovní hospodářský výbor. Jeho předseda a zpravodaj k předloze Ivan Adamec (ODS) mimo jiné řekl, že na základě pozměňovacího návrhu výboru by už neměli odběratelé od 1. října platit poplatek za podporované zdroje energie. Výbor také doporučil zvýšit maximální možnou hranici příspěvku z vládou navrhovaných 20.000 na 30.000 korun. Samostatný příspěvek by se poskytoval na teplo a jeho horní hranice by byla rovněž 30.000 korun. Týkal by se centrálního zásobování teplem nebo tepla z domácích kotelen. V případě tepla, plynu i elektřiny by měl zákazník zjistit výši příspěvku z vyúčtování.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci řekl, že spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohla domácnost získat až 16.000 korun. Síkela také řekl, že vláda by měla o konkrétní podobě příspěvku rozhodnout na přelomu července a srpna, nejpozději v srpnu. "Věřím, že občané tuto pomoc obdrží ještě před koncem této topné sezony," řekl.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová se pozastavila nad tím, že novela energetického zákona byla předložena až po dlouhých měsících, a že vládní koalice chce navíc ještě novelu na poslední chvíli upravit. "Ta pomoc je pomalá, je nedostatečná, ale my to podpoříme," uvedla.

Schillerová kritizovala vládu také za to, že zatím nepředstavila parametry tarifu. Ministr Síkela následně uvedl, že vláda rozhodne o konkrétní podobě tarifu na přelomu července a srpna, nejpozději v srpnu. "Věřím, že občané tuto pomoc obdrží ještě před koncem této topné sezony," řekl.

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že vláda návrh řešení neměla připraven ani po půl roce. Poslanecké úpravy novely jsou podle Okamury delší než původní vládní předloha. Označil to za totální neschopnost a opětovně vyzval kabinet Petra Fialy (ODS) k demisi. I Okamura ale přislíbil za SPD novelu podpořit. "Jakákoli pomoc, která by směřovala k občanům, tu podporujeme," dodal Okamura.

Související

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

Více souvisejících

Jozef Síkela Energetika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 27 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy