Vláda se chystá v pondělí pokračovat v projednávání pravidel kurzarbeitu. Jednala o nich už v pondělí a ve středu, shodu nenašla. Není tak zatím jasné třeba to, jak by se opatření spouštělo, kolik by stát pracovníkům za neodpracovaný čas vyplácel či jaké odvody by měly firmy platit. Vyplývá to z vyjádření ministrů a z jednotlivých verzí připravované novely o zaměstnanosti.
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. V zákoně o zaměstnanosti opatření už je. Podle odborů a zaměstnavatelů ale není funkční. Příspěvek od státu je nízký a pro každou firmu v zemi ho musí schvalovat vláda. Novelu s novými pravidly navrhlo ministerstvo práce. Podle plánu má platit od listopadu a navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy, který končí na konci října.
Podle poslední verze novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky či odvětví "z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem". Jaké faktory by při rozhodování hrály roli, zákon neuvádí. Dřívější verze počítaly s růstem nezaměstnanosti meziročně o 15 procent tři měsíce po sobě a s počtem nezaměstnaných nad 385.000 či 400.000.
Podle Svazu průmyslu a dopravy by o kurzarbeitu neměla "politicky rozhodovat" vláda a zákon by měl obsahovat možnost automatického zavedení. Podle hospodářské komory by ukazatele měly být jasné.
Poslední verze počítá s tím, že by vláda v nařízení stanovila region či odvětví, dobu poskytování podpory, její výši i podíl hrazené neodpracované doby. Stát by pracovníkovi poskytoval od 60 do 80 procent čistého výdělku. Pokud by se pětinu pracovní doby člověk školil, mohl by mít ještě o deset procentních bodů víc. Nejvýš by to bylo ale do 1,5násobku průměrné mzdy za tři čtvrtletí roku před kurzarbeitem. Letos to je 50.135 korun.
Peníze od státu by dostal zaměstnanec se smlouvu na dobu neurčitou, který by byl v podniku aspoň tři měsíce. Firma by neměla mít práci pro všechny své lidi na 20 až 80 procent pracovní doby, tedy na den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se mohla vyplácet až rok. Zaměstnavatel by platil sociální odvody z výplat za odpracovanou dobu i z podpory od státu. Zdravotní pojištění by se hradilo z pracovníkovy průměrné mzdy. Kvůli kurzarbeitu by se lidem v budoucnu neměla penze snížit. Doba podpory v částečné zaměstnanosti by patřila mezi takzvané vyloučené doby. Do základu pro výpočet penze by se neměly nižší odvedené částky zahrnovat.
Zaměstnavatelé mají k odvodům výhrady. Odbory zase požadují, aby podpora od státu činila 80 procent čistého. Navrhují, aby se Antivirus prodloužil do konce roku. Podle svazu každý den klesá pravděpodobnost, že se novela stihne do listopadu přijmout. Aby norma začala platit, musí ji po vládě schválit i Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to sedm týdnů.
Z programu Antivirus stát měsíčně vyplatil podle ministerstva práce v průměru čtyři miliardy korun. Pokud by se na kurzarbeitu musel odpracovat aspoň jeden den v týdnu, snížily by se výdaje o pětinu a činily by 3,2 miliardy měsíčně, uvedlo ministerstvo. Pokud by při závažné hospodářské recesi mělo zkrácenou práci 150.000 zaměstnanců, měsíčně by to stálo maximálně 2,1 miliardy. Kdyby na kurzarbeitu bylo 15.000 zaměstnanců, výdaje by činily nejvýš 210 milionů měsíčně. Ministerstvo připomíná, že budou potřeba i peníze na úpravu informačních systémů a na úředníky, kteří budou agendu vyřizovat.
Aktualizováno před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Související
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 48 minutami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 1 hodinou
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 3 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 3 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 4 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 4 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 5 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 5 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 6 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 7 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 7 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 8 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 8 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 8 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 8 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 9 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 10 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný