Největší problém je zajištění homogenity tříd, shodují se ředitelé základních škol

Při přípravě na pondělní návrat dalších dětí do lavic dělá základním školám největší potíže podmínka dodržení stejného složení tříd. Podobně jako ve středních školách, kam se od středy vrátily poslední ročníky a praktická výuka, to podle ředitelů zkomplikuje hlavně výuku volitelných předmětů a cizích jazyků. Obtížná podle nich bude i organizace ve školních jídelnách.

Uvítali, že alespoň v družinách se budou moci spojit třídy z jednotlivých ročníků. Vyplývá to z vyjádření ředitelů, které oslovila ČTK.

Kvůli epidemii covidu-19 školy v první polovině října přešly na výuku na dálku. Od minulé středy se do škol vrátily první a druhé třídy a všechny ročníky speciálních škol. Díky zmírnění opatření proti epidemii z pátého nejvyššího stupně rizika nákazy na čtvrtý je tuto středu následovaly poslední ročníky středních škol, kde se rovněž obnovila praktická výuka. V pondělí půjdou do škol zbývající třídy prvního stupně a deváťáci. Další třídy druhého stupně se budou ve škole střídat. Ve škole by se děti z různých tříd neměly potkávat, všude budou povinné roušky. Platí zákaz zpěvu a tělocviku.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého nejsou podmínky k návratu neřešitelné, ale mohou školám působit komplikace. "Největší potíže nám dělá povinnost homogenity, to znamená, že nemůžeme spojovat děti ani z jednoho ročníku do skupin," řekl. Třeba cizí jazyky, které spolu běžně mívají děti z různých tříd, se podle něj nyní budou učit ve škole jen žáci z jedné třídy, ostatní dostanou práci na doma a po týdnu se vystřídají. Případně budou děti při některých předmětech ve více místnostech, mezi kterými bude učitel přecházet.

Požadavek zajištění homogenity tříd označily za problém i ředitelka ZŠ Karla Čapka v Praze 10 Ivana Vaňková a ředitelka ZŠ Hanspaulka v Praze 6 Marie Pojerová. Kromě cizích jazyků, kde jsou děti běžně rozděleny podle pokročilosti, vyvstaly problémy také u volitelných předmětů. Vaňková řekla, že někteří žáci proto budou muset dočasně chodit na předměty, které si nezvolili.

Kvůli požadavku, aby se třídy moc nepotkávaly, bude podle ředitelů náročné i zajišťování chodu školních jídelen. Třídy budou mít na oběd vymezený čas, aby se jich tam moc nenahromadilo. "Obědy zasahují i do běžné výuky a jsou rozepsané od půl dvanácté do půl třetí odpoledne," uvedl ředitel ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7 František Rada. Postupné nástupy budou někde i ráno při příchodu dětí do šaten.

Za dobré rozhodnutí ředitelé označili to, že se budou moct spojovat aspoň třídy z jednotlivých ročníků v družinách. "Jinak by to nešlo personálně zajistit," řekla Vaňková. Podle Černého by menším školám pomohlo, kdyby mohly spojit třeba první a druhou třídu, což podle pokynů z ministerstva školství nepůjde.

"To, že všemu předchází chaos, to je evidentní už od jara," okomentoval požadovaná opatření ředitel ZŠ Resslova v Praze 2 Jaroslav Procházka. Škola se podle něj na návrat dětí připravila. "Všechno jsme se snažili naplnit, a to, co naplnit nejde, jsme nenaplnili," řekl.

Ve střídání prezenční a distanční výuky šestých až osmých tříd oslovení ředitelé problém nevidí. Pedagogové budou učit podle běžného rozvrhu s tím, že vyučování pro některé třídy bude on-line, popsali. "Náročné to bude, ale v kontextu toho, co se dělo na jaře i teď na podzim, tak teď jsme měli aspoň víc času na přípravu," dodal Rada.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy