V Česku se ročně odehrávají stovky až tisíce zemětřesení. Většina z nich jsou ale slabá. Část zemětřesení obyvatelé mohou pocítit, už dlouho se ale neuskutečnilo silné zemětřesení, které by mohlo vést k poškození majetku a zraněním lidí. Pravděpodobnost vzniku ničivého zemětřesení na území Česka existuje, i když je velmi malá. Orgány krizového řízení i hasiči se přitom umějí s důsledky takového zemětřesení vypořádat.
V Česku, stejně jako i ve zbytku světa, se zemětřesení dějí pravidelně. Podle vedoucího Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity Petra Špačka, ve kterém se zkoumá seismická aktivita v České republice i ve světě, se v některých letech na území Česka registrují i tisíce slabých zemětřesení. Kromě toho vzniká mnoho slabých zemětřesení, které neregistrují ani velmi citlivé přístroje.
"Zemětřesení s magnitudem 0,5 a větším jsme například v roce 2018 zaregistrovali zhruba 1600. Většina z nich vznikla ve formě seismických rojů v malé oblasti západních Čech. Naproti tomu v roce 2016, kdy se západočeský roj nekonal, jsme zaregistrovali jen přibližně šedesát podobně silných zemětřesení," sdělil Špaček pro EuroZprávy.cz
Podle něj se v Česku teoreticky může uskutečnit i silné zemětřesení, vždyť i daleko od okrajů litosférických desek existuje v zemské kůře napětí, které je pro vznik silnějšího zemětřesení dostatečné, a také v oblastech geologicky srovnatelných s územím České republiky silná zemětřesení i s magnitudem větším než osm někdy skutečně nastala. Navíc neexistuje žádný teoretický důvod, proč by se v tuzemsku nemohlo uskutečnit silné zemětřesení. "Je ale zřejmé, že pravděpodobnost výskytu silného ničivého zemětřesení na území České republiky je pro příští generace velmi, velmi malá," uvedl Špaček.
Podle vedoucí katedry ochrany obyvatelstva Technické univerzity Ostravy Lenky Brumarové se Česká republika radí mezi klidné seismické oblasti, ale v tuzemsku mohou nastat důlní zemětřesení. "Nejčastěji tato zemětřesení způsobuje zřícení prostor po důlní činnosti v oblasti. Nejvíc se jim podléhají Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj," řekla Brumarová. Špaček dodal, že důlní otřesy v Česku jsou nejčastěji spojené s hlubinnou těžbou černého uhlí v okolí Karviné i Havířova a také v mnoha dalších činných dolech v polské části hornoslezské uhelné pánve.
Podle Brumarové se hodnoty magnituda těchto zemětřesení nejčastěji pohybují mezi třemi a 4,5, což je porovnatelné se slabými tektonickými zemětřeseními, tyto hodnoty nejsou však nijak významné pro obyvatelé přilehlých oblastí. "Mohou pocítit otřesy na budovách, vybavení domácnosti a může se objevit lehké znepokojení veřejnosti, ale za výjimkou případných zranění pracovníků v hornických profesích, újma na zdraví kvůli takovým zemětřesením nevzniká," uvedla pro EuroZprávy.cz Brumarová.
Podle Špačka vznikají silnější přirozená zemětřesení v tuzemsku častěji v západních Čechách, v okolí Nového Kostela a Lubů, například se poslední zemětřesení tam odehrála v letech 2018, 2014 a 2011. Dodal, že se v roce 2017 uskutečnilo zemětřesení u Hlučína s magnitudem 3,5 a pocítili ho obyvatelé až na vzdálenosti osmdesát kilometrů.
"Poměrně často jsou na území Česka pocítěna zemětřesení z oblasti východních Alp, například otřesy při zemětřesení s epicentrem západně od Vídně v roce 2016 s magnitudem 4,2 nahlásila téměř tisícovka obyvatel jižní části Česka," řekl Špaček. Dodal, že velmi slabé otřesy mohou vnímavější lidé pocítit i při zemětřeseních s nižším magnitudem. Stává se to například v jižních Čechách, na jihu Moravy nebo v Hrubém Jeseníku.
Podle něj se v Česku byly zaznamenány případy zemětřesení i s magnitudem 4,8 nebo 4,9. „Při takových zemětřeseních už může v blízkosti ohniska nastat poškození starších budov nebo se zřítit komín," sdělil Špaček. Dodal, že oběti na životech při těchto zemětřeseních nejsou známy Ty častěji vznikají při důlních otřesech. Nejsilnější zemětřesení s ohniskem v republice zaznamenaná lidmi nebo přístroji tedy nepřesáhla magnitudo 5. "My ale víme, že v minulosti tady určitě vznikala i silnější a že mohou jistě vznikat i v budoucnu," uvedl geolog.
Dodal, že některá pozorování z geologických záznamů naznačují, že na území Česka v geologicky nedávné minulosti velmi pravděpodobně vznikala silnější zemětřesení než dnes. „Nalezení důkazů o tom, jak byla naše prehistorická zemětřesení silná a kdy přesně vznikla, je jedna z velkých výzev seismologie a geologie. Prozatím máme pozorování, která jasně ukazují, že některé naše zlomy byly ještě v pozdní fázi poslední doby ledové srovnatelně aktivní jako třeba některé zlomy v Alpách, na nichž dnes vznikají zemětřesení desetkrát silnější než ta nejsilnější známá u nás,“ vysvětlil Špaček.
Připravenost Česka na silná zemětřesení
Podle Brumarové jsou důlní otřesy v České republice zařazeny do registru 72 typů nebezpečí, které se mohou vyskytnout na území státu. V bezpečnostním plánování územních celků se důlní zemětřesení řeší jako případy havarijního plánování. "Složky Integrovaného záchranného systému jsou připraveny plnit úkoly ochrany obyvatelstva a zmírnit následky dopadů této mimořádné události v nejvyšší možné míře," sdělila Brumarová.
Podle mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Nicole Zaoralové vzhledem k nízkému riziku vzniku zemětřesení v Česku není činnost hasičů na tuto mimořádnou událost přímo zaměřena. "Nicméně i v takových situacích bychom byli schopni si poradit," řekla.
Podle ní by se při zemětřeseních mohly využit bojový řád Záchrana osob ze zřícených budov a konspekt požární taktiky Záchrana osob z demolic a závalů. Znalosti o tom, jak je potřeba jednat v takových situacích, hasiči získávají v průběhu pravidelné odborné přípravy, a to jak teoreticky, tak i prakticky při cvičeních. "Jsme samozřejmě cvičeni i na spoustu souvisejících situací jako vyprošťování z výtahů, události s větším počtem zraněných nebo svahové deformace," uvedla Zaoralová.
Podle Brumarové jsou v případě výskytu poměrně silného otřesu, při kterém by mohly vzniknout škody především na životě i zdraví osob, majetku a životním prostředí, orgány krizového řízení připraveny tuto situaci vyřešit. "K řešení je možné využít krizové štáby, obce s rozšířenou působností i krizový štáb kraje," vysvětlila. Také se může vyhlásit krizový stav, který bude buď v podobě stavu nebezpečí, kdy pravomoc přebere hejtman, a nebo nouzového stavu, kdy pravomoc bude mít vláda.
Související
Japonskem otřáslo zemětřesení, vlny tsunami nezpůsobilo
New York zasáhlo zemětřesení o síle 4,8 stupňů
Zemětřesení , Zemětřesení Česko , Lidé , Vědci , Česká republika
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě