Měl stát právo uzavřít hranice? Právník prozradil, kdo o tom rozhodne

Teprve až soudní rozhodnutí mohou podle ústavního právníka Jana Kysely objasnit, zda kabinet mohl kvůli epidemii nového typu koronaviru uzavřít hranice v současné míře. Kysela dnes na dotaz ČTK upozornil, že kabinet se při uzávěře hranic opírá o neurčitá právní ustanovení.

Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) dnes kritizoval protichůdná vyjádření představitelů státu k očekávané délce opatření, v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí chce znát nejprve data od expertů.

"Vzhledem k míře neurčitosti ustanovení, o než se vláda při uzávěře hranic opírá, je pochybné, zda je vůbec bylo možné uzavřít. Pokud uzavřené jsou, nevím, co se na tom může měnit. Slábnoucí důvody při stále stejně sporném právním základu," uvedl Kysela na dotaz, zda by vláda mohla udržovat opatření na hranicích i v případě, že by přestal platit nouzový stav.

Nouzový stav aktuálně platí do 30. dubna. Podle Hamáčka ho bude nutné opětovně prodloužit, premiér Andrej Babiš (ANO) konkrétní zatím nebyl. Odkázal na to, že bude nutné vést odbornou a konkrétní debatu. Usnesení vlády o omezení cestování vychází z krizového zákona, podle kterého je za nouzového stavu vláda oprávněna například nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném území nebo přijmout opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců či osob bez státní příslušnosti.

Kabinet v posledních týdnech řadu opatření podle krizového zákona přeměnil na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten jako mimořádné opatření při epidemii zmiňuje například omezení slavností, kulturních a sportovních akcí, škol, ubytoven, ale rovněž umožňuje omezit "cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi".

Kysela uvedl, že do prvního soudního rozhodnutí bude veřejnost vědět stále stejně málo jako nyní. "Celá vládní agenda je postavena na 'válce' s virem, takže zavřené hranice se zdají banální. Ve válce jde přece o život. Vzhledem k míře nepředvídatelnosti vládních opatření však muže být na konci dubna vše jinak," uvedl Kysela. Obzvlášť bude-li úspěšně pokračovat uvolňování opatření v Německu a Rakousku, dodal. "Pak už nebude možné tvrdit, ze stejně není kam cestovat," řekl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý spojil nouzovým stavem platnost opatření, podle kterého by se měli lidé na veřejnosti pohybovat maximálně ve dvou a vycházet pouze kvůli cestě do práce či na nákup. "Je to spojeno s trváním nouzového stavu, ten nyní trvá do konce dubna, takto bude platit určitě i omezení pohybu," uvedl ministr. K zákazu cestování dnes uvedl, že s uvolněním bude lepší počkat, až se situace uklidní a riziko za hranicemi zmenší.

Související

Petr Pavel

Pavel představil poradní tým, místo v něm mají Kysela či Marek

V poradním týmu prezidenta Petra Pavla budou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková. Součástí týmu budou také odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, povede jej podnikatel Tomáš Richter. Pavel tým dnes představil na své první tiskové konferenci na Pražském hradě.
Petr Pavel

Pavel se obrátí na 23 institucí kvůli kandidátům na ústavní soudce

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily jména kandidátů na nové ústavní soudce. Návrhy bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Pavel to dnes řekl na tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a prezidentovým konzultačním panelem.

Více souvisejících

Jan Kysela hranice cestování soudy

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 4 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy