Plošná opatření stojí podle vědců milion korun na nakaženého denně

Plošná opatření stojí Česko podle vědců z iniciativy Sníh asi jeden až dva miliony korun na jednoho nakaženého každý den. Testování a trasování stojí řádově tisíce až statisíce, prostor je proto podle nich i pro finanční kompenzace za karanténu. Uvedli to v doporučeních na webu iniciativy. Opatření je podle nich třeba upravovat i kvůli nové nakažlivější mutaci koronaviru, která byla odhalena poprvé ve Velké Británii. Podle pesimistických odhadů převáží kolem poloviny února, podle optimistických v březnu.

"Nejbližší vývoj závisí na čtyřech hlavních faktorech - úrovni vládních opatření, spolupráci veřejnosti, kapacitě testování a rychlosti vakcinace," uvedli v prohlášení. Není podle nich možné zmírnit současná opatření z páté úrovně. Zlepšit se musí ale také přístup veřejnosti, zvýšit počet testů a urychlit proočkování ohrožené populace. "V okamžiku, kdy podíl nové mutace překročí zhruba 30 procent, je riziko čtvrté vlny bezprostřední," napsali.

Snížit počty nově nakažených plošnými opatřeními, stojí podle prohlášení 1,5 až dva miliony korun na každou nakaženou osobu. Při započítání kompenzací a nižšího výběru daní může jít asi o milion korun. Vycházejí z odhadů iniciativy KoroNERV, že opatření v pátém stupni protiepidemického systému stojí dvě až tři miliardy korun za den.

"Oproti tomu najít a umístit do karantény jednoho nakaženého PCR testy s pozitivitou záchytu kolem 30 procent a cenou například 2000 korun za test stojí kolem 6000 korun. Větší část ztráty představují náklady na ušlou produktivitu a nemocenskou," popsali vědci. Upozornili na to, že kdyby byla pozitivita záchytu jen jedno procento, tak za testy se dá na jednoho nakaženého 200.000 korun.

Rozšířit by se tak podle nich mělo preventivní testování a doporučují ho i organizačně i financováním oddělit od zdravotnictví. Mělo by být v režii firem, ministerstva průmyslu, samosprávy, neziskových organizací nebo škol. Řešit je podle nich třeba i problém, že se lidé z různých důvodů testům vyhýbají. "Vhodné je to řešit jednorázovou finanční podporou pro osoby pozitivně testované," napsali. Dalším důvodem je nepříjemnost testů, doporučují proto je nahradit kloktacími či ze slin, které si lidé mohou odebrat i sami. Pomohlo by to i lidem, kteří nechtějí za odběrem cestovat.

Problematické je podle vědců také trasování kontaktů nakažených, kterým se hygienici snaží možné nakažené odhalit dříve, než virus roznesou mezi další osoby. Veřejnost ale podle prohlášení vědců nemá v trasování důvěru, protože je třeba o její důležitosti komunikovat. Problematická je i metodika, která nyní jako rizikový kontakt považuje setkání na méně než dva metry na 15 minut. Podle vědců by se ale měly takto posuzovat všechny kontakty v jedné místnosti déle než 15 minut.

Iniciativa Sníh si dala za cíl vyvracet omyly a dezinformace, ukazovat příklady dobré praxe nebo připravovat vědecké podklady ke strategiím. Chce také přispět k návratu důvěry v odborníky, poskytovat médiím i veřejnosti ověřené informace.

Pod prohlášením jsou podepsaní akademici z českých i zahraničních pracovišť, odborníci na demografii, imunologii, biochemii nebo matematické modelování. Jsou mezi nimi například imunolog Zdeněk Hel, prorektor UK a biochemik Jan Konvalinka, molekulární bioložka Ruth Tachezy nebo infektorlog Ladislav Machala z Fakultní nemocnice Bulovka.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Aktualizováno před 32 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy