Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách budou chodit do práce i s pozitivním testem

Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po středečním zasedání vlády.

"Ústřední krizový štáb navrhuje nějaký postup, stejně jako rada covidových ministrů. Jediný, kdo přijímá opatření, která platí, je vláda," zdůraznil Rakušan. Ministerstvo vnitra podle něj dostalo za úkol definovat seznam oblastí kritické infrastruktury a nezbytných dodávek, v návrhu proto neuvádí konkrétní profese.

Smyslem pracovní karantény má být udržení fungování státu i v případě, kdy by se mezi zaměstnanci kritické infrastruktury ve větší míře rozšířila varianta covidu-19 omikron. Lidé z vybraných profesí, kterým by při testování v práci vyšel pozitivně antigenní test, by mohli pracovat i nadále. "Ale musí se zajistit podmínky s ohledem na to, že ten člověk je potenciálně rizikový," řekl Rakušan. Člověk by musel pracovat v izolovaném prostředí s respirátorem, nemohl by trávit čas ve společných prostorách a musel by z práce rovnou domů.

Pokud by se u člověka nákaza potvrdila i PCR testem, do práce by podle Rakušana už nedocházel. Pracovní karanténa se také podle Rakušana nebude týkat školství, kde je velké riziko další nákazy. Povinnost být v pracovní karanténě lze podle Rakušana složitě vymáhat. "Pokud by existoval nouzový stav, ta situace je o poznání jiná," řekl.

Stát je podle Rakušana nyní schopen zvládat epidemii v režimu pandemického zákona. Zavedení nouzového stavu nyní není třeba, do budoucna ho ale Rakušan nevyloučil. "Může přijít situace, kdy třeba třetina hasičů či policistů bude mimo výkon služby, která by případně nouzový stav jako silnější instrument vyžadovala," doplnil. Stav nouze by umožnil povolat k výkonu určité práce i lidi mimo tuto profesi. Jde pouze o scénář, o kterém ÚKŠ debatuje. "Situace, jak to s pandemií vypadá, nevyvolává nyní potřebu nouzového stavu, ale nástup může být rychlý," míní Rakušan.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes při návštěvě Fakultní nemocnice Brno uvedl, že se pracovní karanténa bude určitě týkat pracovníků ve zdravotnictví a sociální oblasti. Podle Válka by měl mít pracovník v karanténě respirátor FFP2, měl by jíst odděleně a pracovat odděleně od ostatních zaměstnanců. Po práci by pak musel domů, nesměl by se zúčastnit volnočasových aktivit.

Kritickou infrastrukturou jsou prvky, u nichž by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Mezi její typické prvky patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.

Od příštího týdne budou mít všichni zaměstnanci povinnost testovat se dvakrát týdně antigenními testy. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény, přičemž tento režim by měl fungovat dva až tři týdny.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy