Šíření nemoci covid-19 v Česku zpomaluje třetí týden v řadě

Šíření nemoci covid-19 v Česku zpomaluje třetí týden v řadě. Ve středu testy potvrdily 1137 nových případů, to je o 315 méně než ve stejný den předchozího týdne. U dalších 428 lidí testy odhalily podezření na opakovanou nákazu, což je také mezitýdenní pokles.

S potvrzenou nákazou skončilo v nemocnicích téměř 900 pacientů, minulou středu bylo hospitalizovaných skoro 1400. Denně podle statistik umírá s covidem zpravidla víc než deset lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Pro vývoj epidemie je klíčový počet lidí, kteří s koronavirem skončí v nemocnicích a zejména na jednotkách intenzivní péče. Hospitalizovaných je podle posledních údajů 896 pozitivně testovaných na covid, stav 38 z nich lékaři hodnotí jako těžký. Oproti stejnému dni předchozího týdne klesl počet hospitalizací zhruba o čtvrtinu. Pacientů v těžkém stavu je nyní o 27 méně. Ještě před dvěma týdny bylo v nemocnicích kolem 2000 nakažených a vážný průběh mělo přes 70 z nich.

Pomalejší tempo šíření nákazy ukazuje i snižující se incidenční číslo. Za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na 100.000 obyvatel 71 nových případů, před týdnem byla celorepubliková incidence 105. Tento týden bylo maximem zatím pondělních 1785 nakažených, zatímco o týden dříve jich bylo ve stejný den přes 2400 a předminulý týden zhruba 3800. Nejnižší přírůstky bývají tradičně v o víkendu a svátečních dnech, kdy je i nejméně testovaných.

Zájem o testování v poslední době klesá. Ve středu zdravotníci provedli přes 6200 PCR a antigenních testů, o týden dřív jich bylo asi o 2600 víc.

Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno přes 4,15 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je víc než 355.000. Za celou dobu epidemie zemřelo 41.555 lidí s covidem-19. Denní počty úmrtí v poslední době rostou dvouciferným tempem.

Ochranou před těžkým průběhem nemoci a úmrtím na covid-19 je podle ministerstva zdravotnictví očkování. V Česku je proti koronaviru plně očkováno skoro 6,9 milionu lidí. První posilující dávku má víc než 4,3 milionu očkovaných a druhou přes půl milionu. Ve středu zdravotníci aplikovali zhruba 13.000 dávek, v mezitýdenním srovnání asi o 1700 méně. V současné době tvoří naprostou většinu podaných vakcín přeočkování.

Před rokem začínala velká vlna epidemie covidu, loni touto dobou přibývalo zhruba 6000 nakažených za den. Letos je ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) situace jiná. Existují novější vakcíny a léky, varianta koronaviru omikron je sice mnohem nakažlivější, ale má mírnější zdravotní dopady. Nouzový stav ani plošná opatření proto ministerstvo nechystá.

Další zvýšení počtu pozitivně testovaných očekává ministr ve druhé polovině listopadu a pokračovat bude zřejmě i v prosinci, lednu a únoru. Současné počty pozitivně testovaných ukazují podle odborníků jen část nakažených, většinou ty, kteří s příznaky dorazí k praktickému lékaři a koronavirem se nakazili poprvé. Opakované nákazy každý den tvoří asi třetinu navíc.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy