Údajný vor v zakoně Soghojan nenastoupil do vězení

"Předseda soudního senátu nyní zváží další kroky," uvedla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Obecně se soud v těchto případech obrací na policii, kterou požádá o dodání odsouzeného do výkonu trestu. Může také vydat evropský a mezinárodní zatykač.

Definitivní trest dostal Soghojan loni v říjnu. V té době však již byl dávno v zahraničí, protože ho justice po původně zprošťujícím verdiktu propustila z vazby. Do vězení měl nastoupit do letošního 1. září.

Podle policie je Soghojan "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Vraždu arménského podnikatele žijícího v Praze si objednal v roce 2007.

Najatý vrah, Ukrajinec Timur Treťjakov, pak nejprve omylem na Václavském náměstí pobodal jiného Arména, kterému zachránil život jen rychlý lékařský zákrok. O dva týdny později, opět omylem, usmrtil pětadvacetiletého řidiče společnosti Sazka, kterého si spletl, protože tento otec dvou dětí řídil stejně jako zamýšlená oběť luxusní vůz Bentley. Treťjakova soudy rovněž potrestaly 22 lety vězení.

Postsovětský organizovaný zločin se vyznačuje hierarchickou strukturou (i když ta není tak důsledně dodržována jako u klasické mafie), tradicí, disciplinovaností, pořádkem.

Na vrcholu pomyslné pyramidy je vždy tzv. vor v zakone (zloděj ze zákona, zloděj podle zákona, zloděj podle práva). Je to profesionální zločinec, starší a zkušený, který si své postavení vydobyl svou kriminální kariérou. Nikdy nebude spolupracovat s policií, ostatní ho respektují, svou funkci vykonává až do své smrti (někdy předčasné). Je zde také rada vorů. Pod nimi je autorita, která řídí staršiny.

Staršinové už mají na starosti organizování konkrétních činností, spolupracují s vedoucími skupin, které provádí akce (pašování, vydírání, obchod), jsou v kontaktu s právníky, různými poradci a pěšáky, vojáky, vykonavateli.

Příkazy se vydávají zprostředkovaně z důvodu utajení. Jednotlivé články řetězce by o sobě tedy neměly vědět. To pak ztěžuje práci policii při rozkrývání jejich trestné činnosti. Ruská mafie také často využívá prostředníky k nákupu nemovitostí a jiného majetku - a tak jsou sídla firem, byty nebo auta napsané na třetí osoby a hlavní aktéři jsou těžko postižitelní.