Topení v zimě jako samozřejmost? Ani v Česku ne

V Česku nejsou rozdíly mezi domácnostmi příliš velké. Výjimku představují rodiny s nižšími příjmy a se dvěma dětmi. Ty v roce 2017 trpěly nedostatkem tepla jen v necelém procentu případů. U rodin z opačné části spektra to bylo 9,5 %. Na Slovensku se rozdílně vede samoživitelům. Z těch bohatších si na nedostatečné vytápění stěžovalo jen 1,5 %. U samoživitelů z nízkopříjmových skupin to ale bylo 16,3 % domácností, uvedl server Evropa v datech.

V celoevropském srovnání si dobře vede i Německo, které se umísťuje na vysokých příčkách. V loni v Německu se potýkalo z nemožnosti dostatečné vytápět své obydlí 12,5 % samoživitelů. V Polsku to bylo 23 % osamělých rodičů s nižšími příjmy. Ve Finsku nepociťují nedostatek tepla ani lidé z chudších částí společnosti. Senioři se tam s nedostatkem tepla potýkají jen v 1,6 % případů, což je nejlepší výsledek v EU.

Mezi unijními státy si nejhůře vede Bulharsko, které se umisťuje na nejhorších příčkách napříč různými typy domácností a příjmových skupin. V minulém roce nemohlo své obydlí dostatečně vytápět až 33,7 % domácností. Další krajinou je Litva s 27,9 % domácností. Za ni se řadí Řecko, Kypr, Portugalsko a Itálie. Důvodem nedostatku tepla v těchto krajinách může být i chybující zdroj vytápění, protože se jedná o země, které leží v teplejším podnebí.

Důvodu proč lidé v domácnosti trpí nedostatkem tepla je více. Jedním z problémů může být špatně zateplené domy a zastaralé systémy vytápění, které plýtvají energií. Dalším důvodem jsou vysoké ceny energií a nízké příjmy. Ke zlepšování situace přispívají energeticky šetrné renovace domů nebo systémů pro dálkové vytápění.