V Česku loni do 20. prosince zemřelo meziročně o 13 procent více lidí

V Česku loni do konce 51. týdne zemřelo zhruba o 13 procent více lidí než za stejné období roku 2019. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni do 20. prosince 124.423 lidí, meziročně asi o 14.600 více.

Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci covid-19. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo s nákazou od březnového začátku epidemie v Česku do konce 51. týdne 10.584 lidí.

Nejvýraznější meziroční nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí. Seniorů starších 85 let zemřelo o 15 procent více a zhruba o 12 procent byla do konce 51. týdne meziročně vyšší úmrtnost lidí ve věku mezi 65 a 74 roky. Naopak relativně méně loni umírali mladí lidé. Dětí ve věku do 15 let zemřelo loni za prvních 51 týdnů skoro o 17 procent méně než ve stejném období v roce 2019 a počet úmrtí lidí mezi 15 až 39 lety byl o pět procent nižší. Úmrtnost ve věkové kategorii 40 až 64 let stoupla o čtyři procenta.

Z dat ČSÚ vyplývá, že se týdenní počty úmrtí zvyšovaly nepřetržitě od začátku září, kdy se ale čísla meziročně lišila o 100 až 200 úmrtí týdně. Během října to bylo o více než 1000 a na jeho konci se počet úmrtí meziročně zdvojnásobil. Největší meziroční rozdíl vykazovaly 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V každém z těchto týdnů zemřelo přes 4200 lidí, přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Od poloviny listopadu se rozdíly víceméně zmenšovaly. V samotném 51. týdnu loňského roku zemřelo meziročně o téměř 42 procent lidí více, meziroční rozdíl činil 943 úmrtí

Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví. Nejvíce případů úmrtí s onemocněním covid-19 přibylo do statistik ministerstva v listopadu, a to přes 4900. Následoval prosinec s více než 3300 úmrtími a říjen s asi 2900 zemřelými s nákazou.

Epidemie covidu ale není jediným důvodem loňské zvýšené úmrtnosti. Meziroční rozdíl v počtu zemřelých za prvních 51 týdnů roku je 14.628. Zemřelých s prokázaným covidem ale bylo podle ministerstva zdravotnictví na konci 51. kalendářního týdne 10.584. Přibližně čtyřtisícový rozdíl by mohl být zapříčiněn například zvýšenou úmrtností v důsledku odkládání zdravotní péče.

První potvrzený případ nákazy novým koronavirem se v Česku objevil na začátku března. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem v Česku dosud 15.618 lidí.

Související

Více souvisejících

úmrtí Česká republika

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy