Zvýšení věku odchodu do důchodu podle Pekarové Adamové podporuje TOP 09

"Pokud bychom zvyšovali věk odchodu do důchodu, tak se to bude týkat třeba generace mojí a mladší, to znamená čtyřicátníci a mladší," zdůraznila Pekarová Adamová. "Můžu uklidnit všechny ty, kteří jsou starší než 40 nebo 45 let, že jich se to týkat už nebude," poznamenala.

Věk odchodu do důchodu je podle předsedkyně TOP 09 jen jedním z parametrů důchodové reformy, která je podle ní nezbytná kvůli tomu, aby penzijní systém nezkrachoval. Na konečné podobě změn v důchodech se koalice podle ní zatím nedohodla. "Zvyšování věku odchodu do důchodu bez toho, abych uváděla konkrétní věk, ten, který jste zmiňovala, je jednou z variant jenom, tak to naši podporu má," odpověděla Pekarová Adamová na moderátorčin dotaz. "Jsme připraveni přistoupit k ne k úplně populárním krokům," dodala.

Fiala argumentoval, že v 68 letech není možné pracovat například u pásu v automobilce nebo v obuvnické firmě. Poznamenal, že ohledně důchodové reformy zatím neslyšel o ničem jiném než o zvýšení věku odchodu do důchodu. "S tím SPD zásadně nesouhlasí," zdůraznil. Problém je podle něho demografický. "Máme jednoho pracujícího člověka na tři seniory. Musíme zvýšit demografickou křivku tak, aby byli tři pracující na tři seniory," uvedl. Mluvil v souvislosti s tím o potřebě posílit prorodinnou politiku. Obdobně se vyjádřil v debatě na CNN Prima News poslanec opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. Upozornil na to, že průměrný věk dožití seniorů ve zdraví neroste.

Opatrně se k tématu zvýšení věku odchodu do penze vyjádřili z vládního tábora poslankyně ODS Eva Decroix a poslanec STAN Jan Lacina. Decroix se obává toho, jakým způsobem bude koalice schopná takový případný krok veřejnosti vysvětlit. Podle Laciny je realitou, že se délka dožití zvyšuje. "Bude se muset hledat nějaký kompromis," míní.

"Máme už dnes jeden z nejvyšších věků odchodu do důchodu," řekl předseda mimoparlamentní ČSSD Michal Šmarda. Podle něho je možné provést důchodovou reformu tak, aby penze představovala kolem dvou pětin průměrné mzdy a věk odchodu do důchodu zůstal na současné úrovni.

Člen Evropského účetního dvora za ČR Jan Gregor v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi řekl, že by lidé měli vědět, kdy půjdou do důchodu již v momentu, kdy na trh práce vstupují. Navýšení důchodového věku na 67 až 68 let podle něj dává smysl pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Ředitel centra IDEA Jan Švejnar navrhuje, že by bylo dobré, kdyby nešlo o stanovení určitého věku, ale byla by to pohyblivá věc, která se bude vztahovat k očekávané délce života. "Ve dvaceti letech budou lidi vědět, že v penzi budou určité procento života a věk odchodu se bude pohybovat postupně a předvídatelně a s tím, jak se bude zlepšovat životní úroveň, délka života atd. A to je přijatelné pro všechny, protože chápou, že jinak by systém nemohl fungovat," řekl dnes Švejnar v České televizi.

Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal podle údajů České správy sociálního zabezpečení na 19.438 korun. Proti prosinci vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Starobní penzi od správy dostává více než 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají i armáda či policie.