Pavel řekl, co se řešilo na předvánočním jednání nejvyšších ústavních činitelů

Na Pražském hradě se ve čtvrtek sešli nejvyšší ústavní činitelé. Šlo o čtvrté setkání prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničí a předsedů obou parlamentních komor od inaugurace Petra Pavla. Politici řešili válku na Ukrajině, probíhající převrat v Sýrii či nástup administrativy Donalda Trumpa. 

Pavel po jednání konstatoval, že za stanovení hlavních směrů a zásad zahraniční politiky a její koordinaci nadále odpovídá vláda. "Chtěl bych ocenit vstřícnost při koordinaci našich zahraničních aktivit tak, aby Česká republika nejenom navenek, ale i ve vztahu k našim občanům hovořila jedním hlasem," řekl prezident. 

"Dotkli jsme se těch zásadních otázek, které mají vliv na bezpečnost, budoucí prosperitu České republiky a samozřejmě na prvním místě je to stále ještě probíhající válka na Ukrajině, ale i konflikty v dalších zemích, jako je Sýrie, Libanon a další bezpečnostní a zahraničněpolitické záležitosti, které mají vliv na budoucnost naší země," sdělila hlava státu.

Podle Pavla se řešil i dopad nastupující administrativy zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na celkovou zahraniční politiku a bezpečnostní situaci ve světě. Prezident podotkl, že pro Česko budou USA nadále nezastupitelným aktérem v zahraničněpolitické oblasti, proto bude třeba nadále rozvíjet dobré vzájemné vztahy. 

"Koordinovali jsme také naše zahraniční cesty jak z hlediska geografického rozložení, času, ale také obsahu a návštěvy, které k nám budou jezdit ze zahraničí," dodal Pavel.

Setkání nejvyšších ústavních činitelů se dále zúčastnili šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a premiér Petr Fiala (ODS), který byl na Pražském hradě už v pondělí společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na jednání ohledně státního rozpočetu pro příští rok.

Vláda zatím rozhodnutí prezidenta ohledně rozpočtu nezná. "Prezident republiky si vyslechl odpovědi premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury k dotazům, které vznesl ohledně zákona o státním rozpočtu. Prezident rozhodnutí o podpisu oznámí 17. prosince. Tento termín rovněž oznámil předsedovi vlády," uvedla prezidentská kancelář po pondělní schůzce.

Související

Petr Pavel

Musíme se postavit zlu, říká Pavel. Navrhl vznik koalice "ochotných"

Prezident Petr Pavel naznačil, že by se za Ukrajinu měly postavit země ochotné usilovat o spravedlivý mír. Svobodný svět se podle jeho slov musí postavit zlu. Pavel už v pátek vyjádřil podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému po roztržce s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně Bílého domu. 

Více souvisejících

Petr Pavel Petr Fiala (ODS) Markéta Pekarová Adamová Miloš Vystrčil (ODS) Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 2 hodinami

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 2 hodinami

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

Katastrofa u evropských břehů: Tanker plný chemikálií se srazil s kontejnerovou lodí, obětí jsou desítky

Britská pobřežní stráž reaguje na mimořádnou situaci v Severním moři, kde došlo ke srážce mezi ropným tankerem a nákladní lodí u severovýchodního pobřeží Anglie. K nehodě došlo dnes ráno a záchranné složky jsou v plném nasazení, aby zvládly krizovou situaci. Podle posledních informací je na místě nejméně 32 obětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy