Agentura Fitch varuje, že Fialova vláda na mimořádné dani od bank nevybere zdaleka tolik, kolik chtěla

Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Potenciální důvody takového zhoršení jsou podle agentury Fitch dva. 

Prvním je nedostatečná konsolidace veřejných rozpočtů, ústící v setrvalý vzestup ukazatele celkového veřejného zadlužení v poměru k HDP. Letos tento ukazatel podle agentury stoupne z odhadovaných loňských 44,6 procenta na 45,6 procenta. To je stále pod úrovní střední hodnoty daného ukazatele v zemích, které Fitch hodnotí srovnatelným ratingem, která odpovídá 48,6 procenta. V tomto smyslu je tedy veřejné zadlužení ČR stále ještě relativně nízké. Fitch ovšem prognózuje, že do roku 2026 daný poměr v ČR naroste na 49 procent HDP, což už může být nad úrovní běžnou ve srovnatelně hodnocených zemích, zejména pokud se jim v souhrnu bude dařit konsolidace veřejných rozpočtů lépe než Česku. I tak je hodnota 49 procent HDP stále citelně pod úrovní takzvané dluhové brzdy, ustavené tuzemskou legislativou na úrovni 55 procent HDP. 

Druhý důvod, jenž by potenciálně mohl vést Fitch ke zhoršení ratingu Česka, je trvaleji navýšená inflace, způsobená například vysokými cenami energií nebo domácími inflačními tlaky, která by střednědobě omezovala růst české ekonomika a nahlodávala její konkurenceschopnost. Fitch prognózuje, že letos v lednu inflace v ČR kulminovala a bude se postupně snižovat kvůli efektu navýšené základny meziročního srovnání. Agentura však upozorňuje, že tento výhled je zatížen zvýšenou mírou nejistoty. 

Při českou vládu je hodnocení agentury Fitch i přes ponechání negativního výhledu spíše pozitivní zprávou. Nedochází totiž ke zhoršení ratingu. Navíc z hodnocení je zřejmé, že Česku během funkčního období této vlády nehrozí náraz na zmíněnou dluhovou brzdu. Česku ovšem, nutno říci, pomůže udržet zadlužení relativně nízko také rapidní inflace. Agentura Fitch je ovšem na druhou stranu krajně skeptická, že se vládě podaří na daní z mimořádných zisků bank vybrat plánovaných 35 miliard korun. To samozřejmě možnost účinné konsolidace veřejných rozpočtů o něco sníží. 

Fialova vláda se dlouho zaklínala, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Byly to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle míry jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Nové hodnocení agentury Fitch toto dilema potvrzuje.