Kašlání a smrkání kolegů? Covid-19 možná skoncuje s otevřenými kancelářemi

Jednosměrné chodby, nárazníkové zóny kolem stolů a průhledné plastové přepážky chránící před kašlem a smrkáním kolegů. To vše se podle odborníků může stát novým kancelářským standardem po zrušení koronavirových karanténních opatření, kvůli nimž řada lidí začala pracovat z domova.

Vlády v zemích po celém světě vydaly v různé podobě zákazy či doporučení nevycházet z domova, a globální pandemie tak radikálně změnila způsob, jak a kde lidé pracují. Miliony lidí přesedly z kanceláře do obývacího pokoje a namísto porad se konají videokonference, napsala agentura Reuters.

Zatímco se na řadě míst začala karanténní opatření uvolňovat, mění kanceláře podobu tak, aby se minimalizovalo riziko přenosu a zabránilo druhé vlně nákazy koronavirem, která by podle varování amerického Střediska pro kontrolu a předcházení nemocí mohla USA tvrdě zasáhnout během příští zimy.

Mezinárodní realitní společnost Cushman & Wakefield, která dohlížela na návrat téměř milionu lidí do kanceláří v Číně, přišla s konceptem pracoviště, který má pomoci při dodržování bezpečnostních opatření proti nákaze v rámci kancelářského života. Tento koncept využívá pravidlo společenského odstupu na šest stop, tedy 180 centimetrů, což je perimetr kolem pracovních stolů, který má zůstat prázdný.

Prototyp v kancelářích sídla společnosti v Amsterodamu ukazuje klientům, jak se dají jejich prostory upravit. "Stačí běžné věci jako barevný koberec, anebo méně sofistikovaná a levnější metoda - vymezení prostoru lepící páskou na podlaze, aby všichni věděli, kam sahá 180 centimetrů od pracovního stolu," řekl Bill Knightly, který je členem skupiny řešící v rámci společnosti problémy spojené s covidem-19.

"Je to na první pohled viditelné. V některých případech je třeba nainstalovat plexisklo nebo jiný druh zástěny před kašláním, abychom lidem poskytli dodatečnou ochranu," dodal.

Pro zaměstnance, kteří jsou zvyklí na společenské interakce v moderních kancelářích založených na konceptu open space, tedy otevřeného prostoru, a na stoly, o které se dělí více zaměstnanců, může být těžké si na tyto změny zvyknout, míní psycholog Brad Bell, který studuje dopad práce na dálku.

"Zjistili jsme, že když zaměstnanec zažívá, anebo vnímá svou izolaci, má to negativní dopad na celou řadu věcí včetně jeho spokojenosti s odvedenou prací," řekl Bell, který je profesorem studií lidských zdrojů na Cornellově univerzitě. "Myslím, že to rozhodně může vést ke stresu a narušit pocit duševní pohody."

Nyní ovšem zaměstnavatelé zjišťují, jako výhody má práce na dálku, na kterou museli přejít během pandemie, dodal Bell. A některé firmy by podle něj mohly přejít na tento model trvale.

"Z mých rozhovorů s různými firmami vyplývá, že zaměstnanci zůstávají produktivní. Plní své úkoly, odvádějí práci. V mnoha ohledech je to náročná doba pro všechny, ale lidé si vedou mnohem lépe, než mnoho společností čekalo," řekl Bell.

Podle Knightleyho ale vzroste poptávka po kancelářských prostorách umožňujících společenský odstup. "Ptáte se, jestli si myslíme, že všichni, kdo mohou pracovat z domova, v tom budou pokračovat? Ne, v této fázi ještě ne. Zatím na tom ještě nepanuje všeobecná shoda," dodal.

Související

Kancelář, ilustrační fotografie. Komentář

Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o vlastní pohodlí

Kdoví, zda se mnou budete souhlasit, ale český pracovní trh je stále „tajuplným ostrovem“. Potvrzují to i nynější nálezy nejednoho tuzemského zpravodajského serveru o tom, že i když už nejspíš máme po covidových zákazech a příkazech o uzávěrách a (ne)chození do práce (kanceláří), stále je problém najít v těch místnostech víc lidí, tedy aspoň takový počet, který tam byl před pandemickou krizí. Proč? Nechce se těm lidem odcházet z pohodlí domova, nebo zkrátka firmy zjistily, že mohou za menší náklady „vytěžit“ od lidí z kanceláří ne-li stejné, tak hodně podobné výkony? Sami tušíte, milí čtenáři, že pravda může být někde uprostřed.

Více souvisejících

Kancelář firmy práce Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy