KOMENTÁŘ | Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o vlastní pohodlí

Kdoví, zda se mnou budete souhlasit, ale český pracovní trh je stále „tajuplným ostrovem“. Potvrzují to i nynější nálezy nejednoho tuzemského zpravodajského serveru o tom, že i když už nejspíš máme po covidových zákazech a příkazech o uzávěrách a (ne)chození do práce (kanceláří), stále je problém najít v těch místnostech víc lidí, tedy aspoň takový počet, který tam byl před pandemickou krizí. Proč? Nechce se těm lidem odcházet z pohodlí domova, nebo zkrátka firmy zjistily, že mohou za menší náklady „vytěžit“ od lidí z kanceláří ne-li stejné, tak hodně podobné výkony? Sami tušíte, milí čtenáři, že pravda může být někde uprostřed.

Věřme snad, že nově oznámené tzv. komunitní šíření opičích neštovic, které se podle některých novinových titulků šíří Evropou, není ono nové, osudové zlo, před kterým varují nejen seriózní, ale o to více i ta obskurní a dezinformační média. Jak to tedy bude s těmi lidmi v kancelářích? Zůstanou poloprázdné, nebo se budou zakrátko zase plnit lidmi ve velkém?

„Pandemie (covidu, pozn. red.) u zaměstnanců skončila. V dělnických profesích je vše při starém, ve firmách se už ani netestuje a konečně si všichni užívají normální provoz bez omezení. Samozřejmě je otázka, na jak dlouho,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Luboš Rejchrt, provozní a personální ředitel a jednatel Plaček Pet Products, „Bílé límečky to mají ale jinak. A pandemie byla pouze katalyzátor změn. Do kanceláří se už nikdy nevrátí ve stejném čase stejný počet zaměstnanců,“ tvrdí Luboš Rejchrt. Podle něj firmy, které jsou postavené pouze na zaměstnancích v kancelářích mění svůj space planning, protože více lidí dlouhodobě využívá kombinaci home office s přítomností na pracovišti. „Je to otázka přístupu k work life balance, který je u stále více a více zaměstnanců důležitým aspektem pro rozhodování, zda nabídku přijmout či nikoliv,“ vypočítává personální ředitel společnosti Plaček Pet Products.

I několik dalších lidí z byznysu, které jsem s problematikou (ne)zaplněnosti kanceláří oslovil, mi jasně řeklo (nezávisle na sobě), že jsou pozice, u kterých je úplně jedno, kde ti lidé pracují. Zkrátka to funguje tak, že zadáte úkoly a vy jako manažer musíte vidět, jestli je nebo není hotovo. Řada firem fungovala i v lockdownech předchozí dva roky a šlo to. Dáte mi určitě za pravdu, milí čtenáři, že sami znáte firmy, které si dneska najmou člověka z druhého konce republiky, jednou měsíčně ho nechají přijet do centrály, ať má pocit, že je součástí kolektivu a funguje to. A když ne, pak…

Zajímavé ale je, že se při těchto diskusích objevil názor, že lockdownová éra je v tuzemsku velkým procentem zaměstnavatelů brána jako promrhaná politická příležitost. „Všichni ti lidi, kteří v Praze pracují na pozicích, které se dva roky vykonávaly dálkově, tam odněkud přišli. A já nikde neviděl kampaň: Pojďte bydlet za svůj pražský plat k nám do regionu, za 4KK tady zaplatíte jako za 1KK vzdálené dvacet minut od metra a divadla, tady to máme taky a často i výrazně levnější, řekl mi majitel průmyslové firmy s 50 zaměstnanci, který si přál zůstat v anonymitě. Prý aby zbytečně nezavdával příčinu svým zaměstnancům být „laxnější“ v práci.

A má pravdu, předseda, řekla by dozajista známá postava ze seriálu o lokálních fotbalistech a jejich starostech. Podle posledních statistik jsme totiž v Evropě stále zemí s nejdelší dobou, kterou trávíme prací, jenže nejen generace Z a mileniálové chtějí více času pro sebe a rodinu. To vše přináší změny do stylu kancelářské práce a lidi pracují více z domova a nikomu to vlastně nevadí. Když si tohle všechno dáte dohromady a začnete hledat „systémová“ řešení, třeba na internetu, rychle zjistíte, že i média udělala rešerše a vyhledávání. Dostanete tak informaci o tom, že home office v podobě třeba 2 + 3 nebo 3 + 2, což znamená, že chodíte dva dny do kanceláře třeba v centru Prahy a tři dny jste doma se zadaný úkolem, chcete-li hybridní pracovní režimy, nebo podobné modely, se stále více hlásí o slovo i v tuzemsku.

Je tu velké ale. Na vlastní kůži jsme si zažili, a to opakovaně, fatální přešlapy, chce se říct rovnou neschopnost ministerských úředníků, právě v období covidové pandemie, s řešením nejen zaměstnaneckých záležitostí, proto není snad ani nutné dodávat, že i budoucnost pracovních režimů, systémové nastavení právě třeba hybridních systémů práce a dalších „postcovidových“ zaměstnaneckých idejí nesmí uniknout dobrému řešení nynější vlády. A bude jistě možná nošením dříví do lesa prohlášení, že čím dřív to bude, tím lépe pro všechny. Bez ohledu na nejrůznějších krize a útrapy, které nás bolí a zatěžují nám život. Moudří (a možná i modří, dle známé říkanky) už totiž moc dobře vědí, že umožnit lidem pracovat z prostředí, které jim vyhovuje, může přinést nečekané užitky. A to všem.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Kancelář firmy zaměstnání práce

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy