Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky

Nejprve zasáhlo výrobu aut přerušení globálních dodavatelských řetězců. "Nyní čelí odvětví poptávkovému šoku, ze kterého se vzpamatovává jen pomalu," uvádí studie.

Jen koncernu Volkswagen klesl v první polovině roku odbyt o 22 procent. Dceřiné značky Audi a Škoda Auto měly o čtvrtinu nižší tržby.

Velmi silně zasáhla koronavirová krize německého výrobce luxusních aut BMW. Zákazníkům ve Spojených státech firma dodala od začátku dubna do konce června 50.957 vozů, což představuje meziroční pokles o více než 39 procent. Od začátku roku tam prodej klesl o 28 procent.

Podle studie situaci zhoršily nadbytečné kapacity a technologické změny. "V důsledku se tak automobilový sektor ocitl poprvé po deseti letech před nutností personálních změn a jako růstová lokomotiva Německa prozatím vypadne," píší podle deníku Handelsblatt autoři studie.

Zasaženy jsou hlavně menší dodavatelské firmy. Zatímco velké automobilové koncerny mohou přejít na výrobu elektromobilů, dodavatelé tuto možnost nemají.

Posledních deset let se přitom automobilový průmysl "vyvíjel výrazně lépe než zpracovatelský sektor jako celek", a výrazně tak přispíval k růstu německé ekonomiky. Ještě stále má na hrubém domácím produktu (HDP) Německa podíl téměř deset procent. Přímo a nepřímo odvětví zaměstnává 936.000 lidí.

V úterý se v sídle německého kancléřství v Berlíně sejdou zástupci automobilového průmyslu se členy spolkové vlády a zemských vlád. Kancléřka Angela Merkelová zatím odmítá požadavek podpořit "srdce průmyslu", jak tento sektor označil bavorský premiér Markus Söder, dalšími úlevami. Podle jejího vyjádření k nim není důvod, protože i výrobci aut se spalovacím motorem těží ze schváleného snížení daně z přidané hodnoty (DPH).