Svět je na nohou kvůli černochům v Černobylu. Pak přišlo překvapivé zjištění

Seriál stanice HBO o havárii ruské jaderné elektrárny v roce 1987, Černobyl, je jedním z nejlépe hodnocených seriálů vůbec. Ačkoliv odborníci upozorňují, že některé věci jsou přizpůsobeny dramatickému efektu a ne všechno je zcela správně, většinou oceňují míru detailů, kterou seriál oplývá.

Podle scénáristky Karly Marie Sweetové by však mohl být ve své věrohodnosti ještě lepší. „ „Už jsem viděla dvě epizody Černobylu. Je to vážně dobré, ale jedna věc mě tam trápí. Chápu, že všechny ty postavy mohly být ve skutečnosti bílé pleti, ale podle toho by také měly mluvit s ukrajinským přízvukem. Místo toho mají přízvuky snad ze všech oblastí Velké Británie. Když už vyhazujete historickou přesnost oknem, tak proč rovnou neobsadíte herce jiné barvy pleti?“ napsala na svém Twitteru.

Její slova vzbudila bouřlivou reakci. Diskutující jí vyčítali historickou neznalost. Poukazovali na to, že v té době v Sovětském svazu žádní černoši být neměli. „  "A to je stejný důvod, proč Martina Luthera Kinga nikdy nebude hrát běloch - protože by to bylo prostě divný. King je černoch," odpověděl jí např. Yegor Bykovsky, jeden z mnoha diskutujících.

Další poukázal na to, že seriál už učinil některé ústupky moderní době jako když do něj přidali postavu vědkyně Uljany Chomjukové hrané Emily Watsonovou s cílem zbořit „ historický mýtus o tom, že ženy v Sovětském svazu nemohly mít vysoké technické vzdělání.“ Kdyby však herce hrál někdo jiný pleti, bylo by to i na takové stále především fiktivní dílo příliš a zcela by to podkopalo jeho historickou věrohodnost, uvedl daný uživatel.

Scénáristka příspěvek později smazala a svůj do té doby veřejný účet zamkla. Ukázalo se však, že měla pravdu. Ukrajinský server TheBabel na ruské sociální síti VKontakte ( ruská obdoba Facebooku) vypátral jistého Igora Čirjaka. Jedná se o vojáka černé pleti, který na síti publikoval fotky z Černobylu.

Čirjak do armády nastoupil v roce 1985 v 18 letech. Pomáhal stavět pontonový most v Kyjevě. O rok později byla jeho jednotka povolána do města Pripjať v okolí Černobylu, kde stavěl další pontonový most pro evakuaci obyvatelstva. Voják později obdržel ocenění za „příkladnou službu vlasti.“

Kritika ze strany západních médií, publicistů či scénáristů, že v jistém díle chybí dostatečné množství postav jiné pleti, je dnes poměrně běžná. Např. česká počítačová hra z doby vlády Václavy IV., Kingdom Come: Deliverance, byla obviněna z rasismu, protože neobsahovala přítomnost dalších etnik. Japonský uživatel Tengokujin argumentoval středověkým uměním, které zachycuje postavy černé pleti. Tvůrci hry se bránili s tím, že by tím porušovali historickou věrohodnost.

Konzervativní uživatelé – a zvláště pak ti, co tíhnou ke krajní pravici – za těmito výtkami vnímají nepřístojnou „multikulturní agendu“ tzv. „social justice warriors ( SWJ - bojovníci za sociální spravedlnost), která chce cíleně prosazovat ideje levicového progresivismu a změnit historii tak, aby to vyhovovalo jejií ideologii. Podle některých se jedná o cílenou manipulaci ne nepodobnou té, která se odehrává v klasickém dystopickém románu George Orwella, 1984.

Levicová média jako český A2larm však tvrdí, že konzervativní odpůrci SWJ trpí paranoidní hysterií. Poukazují na to, že dané osoby požadující více postav jiné pleti nebývají tolik významné a prostřednictvím jejich „ přehnaných reakcí“ je pak cíleně odsouzen celý názorový protipól, ačkoliv ten se s takovýmto stanoviskem vůbec nemusí zbožňovat.