Příběh Olgy Hepnarové nepřestává ani 40 let po jejím oběšení fascinovat. Dívka z normální rodiny neměla zdánlivě žádný důvod k tomu, aby způsobila jako první člověk na světě hromadnou vraždu automobilem. Přesto se díky svým mindrákům nesmazatelně zapsala do historie.
Olga Hepnarová se narodila 30. června 1951 v Praze do rodiny bankovního úředníka a zubařky. Jako malá nijak nevybočovala, ale velmi záhy se u ní objevily psychické potíže. Začala mít pocit, že je celý svět proti ní, že jí všichni chtějí jen ubližovat.
Proto se ve 13 letech pokusila spáchat sebevraždu prášky. Protože se jí to nepodařilo, strávila rok v polepšovně v Opařanech, kde se podle rodiny naučila jen sprostě klít a kouřit.
Vyštvaná ze společnosti se Hepnarová cítila i proto, že bojovala se sexuální orientací a měla pletky s muži i ženami. Možná i to byl důvod, proč nesnášela svoji rodinu. Po spáchání osminásobné vraždy se totiž vyšetřovatelům svěřila, že v ideálním případě by jejími oběťmi byli její rodiče, učitelé a spolužáci ze základní školy
Místo toho se ovšem oběťmi rozpolcené mladé ženy stali 10. července 1973 úplně neznámí lidé, kteří měli tu smůlu, že na Strossmayerově náměstí v Praze 7 čekali na tramvaj.
O chladnokrevnosti Hepnarové svědčí víc věcí - například to, že zvažovala i jiné varianty své pomsty společnosti, která ji měla nenávidět a ubližovat jí. Uvažovala mimo jiné o vykolejení vlaku, bombě nastražené na frekventovaném místě nebo o střelbě do davu na Václavském náměstí.
Nakonec se ovšem Hepnarová rozhodla pro cestu nejmenšího odporu a využila toho, že už se několik let živila jako profesionální řidička. Proto si podle serveru Pantharei, který monitoruje události jejího života, krátce před činem vypůjčila nákladní auto Praga RN z roku 1946
Místo svého činu si pečlivě vybrala. Zastávka, na níž chtěla najet do lidí, měla být na úpatí kopce, aby mohl být vůz cestou ze svahu pořádně rozjetý. Aby se dalo snadno najet na chodník, nesměl být příliš vyvýšený obrubník. A konečně na zastávce mělo být hodně lidí. Ideální kombinaci našla Hepnarová v zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové (tehdy Třída Obránců míru).
V den činu, tedy 10. července 1973, okolo 11. hodiny hodila do poštovní schránky dva podobné dopisy popisující její život a chystaný čin. Jeden adresovala redakci časopisu Mladý svět a druhou redakci časopisu Svobodné slovo. Pak nasedla do připraveného automobilu.
Ke stanici přijela kolem půl druhé, ale v zastávce zrovna stála tramvaj, takže Hepnarová usoudila, že potenciálních obětí není dost a kolem pouze projela. Na místo se vrátila za čtvrt hodiny. V 13:45 najela vozem na chodník a pokračovala směrem k přibližně dvaceti lidem čekajícím na tramvaj.
Přímo při nárazu zemřeli tři lidé. Pět dalších podlehlo svým zraněním v nemocnici. Dalších dvanáct vůz zranil, z toho šest těžce. Hepnarová zůstala až do příjezdu Veřejné bezpečnosti sedět v autě. Zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti šokovala slovy: "Udělala jsem to schválně."
Ještě týž den byla několikrát vyslýchána na služebně. Výslech šel velmi rychle a bezpečnost během něj získala neuvěřitelné množství informací, což svědčí o tom, že Hepnarová si dopředu připravila, co bude říkat. Už čtvrt hodiny po činu rozhodl prokurátor o jejím umístění do vazební věznice.
Hepnarová byla bezprostředně po masakru obviněna z trestného činu obecného ohrožení. Prokuratura jej následně překlasifikovala na osminásobnou vraždu. Za ni ji 6. dubna 1974 soud odsoudil k trestu smrti. Hepnarová podle serveru pantharei.estranky.cz trest přijala, poděkovala a prohlásila, že se nebude odvolávat. To za ní udělala její matka, ale Nejvyšší soud její odvolání zamítl.
V září pak soudci změnili klasifikaci z vraždy zpět na obecné ohrožení. Trest smrti ale zůstal beze změny.
Její matka požádala prezidenta Svobodu o milost. Protože prezident nemohl ze zdravotních důvodů úřadovat, rozhodoval o žádosti předseda vlády Lubomír Štrougal. Po tříměsíčním váhání žádost zamítl. Soud tak vydal nařízení výkonu trestu smrti.
Olga Hepnarová byla popravena oběšením v ranních hodinách ve středu 12. března 1975, tedy přesně před čtyřiceti lety. Bohumil Hrabal zaznamenal slova popravčího, který rozsudek vykonával:
"Já osobně jsem proti trestu smrti věšením od té doby, co jsem věšel tu krásnou slečnu. Tak dlouho objížděla Štrosmajerák, až tam na nástupišti tramvaje bylo tolik lidí, že si dodala kuráž a napálila do nich dodávku. Než jsem ji dovedl a oběsil, podělala se mi a pomočila a pozvracela tak, že mi toto mé řemeslo zhnusila. Proto jsem proti trestu smrti."
Někteří odborníci však předpokládají, že katova slova jsou jen Hrabalovou fikcí. V oficiálním protokolu o popravě nic takového nenajdeme.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek