Příběh Olgy Hepnarové nepřestává ani 40 let po jejím oběšení fascinovat. Dívka z normální rodiny neměla zdánlivě žádný důvod k tomu, aby způsobila jako první člověk na světě hromadnou vraždu automobilem. Přesto se díky svým mindrákům nesmazatelně zapsala do historie.
Olga Hepnarová se narodila 30. června 1951 v Praze do rodiny bankovního úředníka a zubařky. Jako malá nijak nevybočovala, ale velmi záhy se u ní objevily psychické potíže. Začala mít pocit, že je celý svět proti ní, že jí všichni chtějí jen ubližovat.
Proto se ve 13 letech pokusila spáchat sebevraždu prášky. Protože se jí to nepodařilo, strávila rok v polepšovně v Opařanech, kde se podle rodiny naučila jen sprostě klít a kouřit.
Vyštvaná ze společnosti se Hepnarová cítila i proto, že bojovala se sexuální orientací a měla pletky s muži i ženami. Možná i to byl důvod, proč nesnášela svoji rodinu. Po spáchání osminásobné vraždy se totiž vyšetřovatelům svěřila, že v ideálním případě by jejími oběťmi byli její rodiče, učitelé a spolužáci ze základní školy
Místo toho se ovšem oběťmi rozpolcené mladé ženy stali 10. července 1973 úplně neznámí lidé, kteří měli tu smůlu, že na Strossmayerově náměstí v Praze 7 čekali na tramvaj.
O chladnokrevnosti Hepnarové svědčí víc věcí - například to, že zvažovala i jiné varianty své pomsty společnosti, která ji měla nenávidět a ubližovat jí. Uvažovala mimo jiné o vykolejení vlaku, bombě nastražené na frekventovaném místě nebo o střelbě do davu na Václavském náměstí.
Nakonec se ovšem Hepnarová rozhodla pro cestu nejmenšího odporu a využila toho, že už se několik let živila jako profesionální řidička. Proto si podle serveru Pantharei, který monitoruje události jejího života, krátce před činem vypůjčila nákladní auto Praga RN z roku 1946
Místo svého činu si pečlivě vybrala. Zastávka, na níž chtěla najet do lidí, měla být na úpatí kopce, aby mohl být vůz cestou ze svahu pořádně rozjetý. Aby se dalo snadno najet na chodník, nesměl být příliš vyvýšený obrubník. A konečně na zastávce mělo být hodně lidí. Ideální kombinaci našla Hepnarová v zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové (tehdy Třída Obránců míru).
V den činu, tedy 10. července 1973, okolo 11. hodiny hodila do poštovní schránky dva podobné dopisy popisující její život a chystaný čin. Jeden adresovala redakci časopisu Mladý svět a druhou redakci časopisu Svobodné slovo. Pak nasedla do připraveného automobilu.
Ke stanici přijela kolem půl druhé, ale v zastávce zrovna stála tramvaj, takže Hepnarová usoudila, že potenciálních obětí není dost a kolem pouze projela. Na místo se vrátila za čtvrt hodiny. V 13:45 najela vozem na chodník a pokračovala směrem k přibližně dvaceti lidem čekajícím na tramvaj.
Přímo při nárazu zemřeli tři lidé. Pět dalších podlehlo svým zraněním v nemocnici. Dalších dvanáct vůz zranil, z toho šest těžce. Hepnarová zůstala až do příjezdu Veřejné bezpečnosti sedět v autě. Zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti šokovala slovy: "Udělala jsem to schválně."
Ještě týž den byla několikrát vyslýchána na služebně. Výslech šel velmi rychle a bezpečnost během něj získala neuvěřitelné množství informací, což svědčí o tom, že Hepnarová si dopředu připravila, co bude říkat. Už čtvrt hodiny po činu rozhodl prokurátor o jejím umístění do vazební věznice.
Hepnarová byla bezprostředně po masakru obviněna z trestného činu obecného ohrožení. Prokuratura jej následně překlasifikovala na osminásobnou vraždu. Za ni ji 6. dubna 1974 soud odsoudil k trestu smrti. Hepnarová podle serveru pantharei.estranky.cz trest přijala, poděkovala a prohlásila, že se nebude odvolávat. To za ní udělala její matka, ale Nejvyšší soud její odvolání zamítl.
V září pak soudci změnili klasifikaci z vraždy zpět na obecné ohrožení. Trest smrti ale zůstal beze změny.
Její matka požádala prezidenta Svobodu o milost. Protože prezident nemohl ze zdravotních důvodů úřadovat, rozhodoval o žádosti předseda vlády Lubomír Štrougal. Po tříměsíčním váhání žádost zamítl. Soud tak vydal nařízení výkonu trestu smrti.
Olga Hepnarová byla popravena oběšením v ranních hodinách ve středu 12. března 1975, tedy přesně před čtyřiceti lety. Bohumil Hrabal zaznamenal slova popravčího, který rozsudek vykonával:
"Já osobně jsem proti trestu smrti věšením od té doby, co jsem věšel tu krásnou slečnu. Tak dlouho objížděla Štrosmajerák, až tam na nástupišti tramvaje bylo tolik lidí, že si dodala kuráž a napálila do nich dodávku. Než jsem ji dovedl a oběsil, podělala se mi a pomočila a pozvracela tak, že mi toto mé řemeslo zhnusila. Proto jsem proti trestu smrti."
Někteří odborníci však předpokládají, že katova slova jsou jen Hrabalovou fikcí. V oficiálním protokolu o popravě nic takového nenajdeme.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Počasí na 14 dní: Meteorologové slibují odchylku v příštím týdnu
před 1 hodinou
TV Barrandov Jaromíra Soukupa je minulostí. Miliardář prodal zbývající podíl
před 1 hodinou
Izrael zpochybňuje údaje o počtu mrtvých v Pásmu Gazy. Věříme jim, reaguje WHO
před 2 hodinami
Rusko nasadilo do provozu mezikontinentální balistické střely Bulava. Mohou nést jaderné hlavice
před 2 hodinami
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
před 3 hodinami
Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu
Aktualizováno před 4 hodinami
S Postlerovou se lidé rozloučili ve vinohradském divadle. Dorazili Trojan či Bohdalová
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji kazí lidem podvodníci. Policie eviduje stovky falešných lístků
před 4 hodinami
Maďarsko opět hodí vidle do plánů EU. Může vetovat další sankce proti Rusku
před 5 hodinami
USA nepovažují zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy za genocidu
před 6 hodinami
Mírová konference nic nezmění? Do Švýcarska nejedeme domlouvat ukončení války, varuje Scholz
před 6 hodinami
Na Ukrajinu začal přijíždět nový balíček amerických zbraní. Další pomoc je na cestě
před 6 hodinami
Nová výstraha před požáry. Hrozit mají až do víkendu, uvedl ČHMÚ
před 7 hodinami
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
před 7 hodinami
Z Rafahu utekly už statisíce lidí. Nemají kam jít, bezpečí není nikde, varuje OSN
před 8 hodinami
Další perná noc. Ukrajina sestřelila všechny ruské drony, Rusko údajně 25 ukrajinských raket
před 8 hodinami
Kyjev: Putinovy změny ukazují na totální militarizaci ekonomiky
před 9 hodinami
USA: Putin svým posledním krokem dokázal, že je zoufalý
před 9 hodinami
Zákaz evropské vlajky na Eurovizi způsobil poprask. EK žádá vysvětlení
před 9 hodinami
Blinken nečekaně přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák