Od útoku Olgy Hepnarové uplynulo 45 let. Proč se první masová vražda automobilem odehrála v Česku?

Příběh Olgy Hepnarové nepřestává ani 40 let po jejím oběšení fascinovat. Dívka z normální rodiny neměla zdánlivě žádný důvod k tomu, aby způsobila jako první člověk na světě hromadnou vraždu automobilem. Přesto se díky svým mindrákům nesmazatelně zapsala do historie.

Olga Hepnarová se narodila 30. června 1951 v Praze do rodiny bankovního úředníka a zubařky. Jako malá nijak nevybočovala, ale velmi záhy se u ní objevily psychické potíže. Začala mít pocit, že je celý svět proti ní, že jí všichni chtějí jen ubližovat.

Proto se ve 13 letech pokusila spáchat sebevraždu prášky. Protože se jí to nepodařilo, strávila rok v polepšovně v Opařanech, kde se podle rodiny naučila jen sprostě klít a kouřit.

Vyštvaná ze společnosti se Hepnarová cítila i proto, že bojovala se sexuální orientací a měla pletky s muži i ženami. Možná i to byl důvod, proč nesnášela svoji rodinu. Po spáchání osminásobné vraždy se totiž vyšetřovatelům svěřila, že v ideálním případě by jejími oběťmi byli její rodiče, učitelé a spolužáci ze základní školy

Místo toho se ovšem oběťmi rozpolcené mladé ženy stali 10. července 1973 úplně neznámí lidé, kteří měli tu smůlu, že na Strossmayerově náměstí v Praze 7 čekali na tramvaj.

O chladnokrevnosti Hepnarové svědčí víc věcí - například to, že zvažovala i jiné varianty své pomsty společnosti, která ji měla nenávidět a ubližovat jí. Uvažovala mimo jiné o vykolejení vlaku, bombě nastražené na frekventovaném místě nebo o střelbě do davu na Václavském náměstí.

Nakonec se ovšem Hepnarová rozhodla pro cestu nejmenšího odporu a využila toho, že už se několik let živila jako profesionální řidička. Proto si podle serveru Pantharei, který monitoruje události jejího života, krátce před činem vypůjčila nákladní auto Praga RN z roku 1946

Místo svého činu si pečlivě vybrala. Zastávka, na níž chtěla najet do lidí, měla být na úpatí kopce, aby mohl být vůz cestou ze svahu pořádně rozjetý. Aby se dalo snadno najet na chodník, nesměl být příliš vyvýšený obrubník. A konečně na zastávce mělo být hodně lidí. Ideální kombinaci našla Hepnarová v zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové (tehdy Třída Obránců míru).

V den činu, tedy 10. července 1973, okolo 11. hodiny hodila do poštovní schránky dva podobné dopisy popisující její život a chystaný čin. Jeden adresovala redakci časopisu Mladý svět a druhou redakci časopisu Svobodné slovo. Pak nasedla do připraveného automobilu.

Ke stanici přijela kolem půl druhé, ale v zastávce zrovna stála tramvaj, takže Hepnarová usoudila, že potenciálních obětí není dost a kolem pouze projela. Na místo se vrátila za čtvrt hodiny. V 13:45 najela vozem na chodník a pokračovala směrem k přibližně dvaceti lidem čekajícím na tramvaj.

Přímo při nárazu zemřeli tři lidé. Pět dalších podlehlo svým zraněním v nemocnici. Dalších dvanáct vůz zranil, z toho šest těžce. Hepnarová zůstala až do příjezdu Veřejné bezpečnosti sedět v autě. Zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti šokovala slovy: "Udělala jsem to schválně."

Ještě týž den byla několikrát vyslýchána na služebně. Výslech šel velmi rychle a bezpečnost během něj získala neuvěřitelné množství informací, což svědčí o tom, že Hepnarová si dopředu připravila, co bude říkat. Už čtvrt hodiny po činu rozhodl prokurátor o jejím umístění do vazební věznice.

Hepnarová byla bezprostředně po masakru obviněna z trestného činu obecného ohrožení. Prokuratura jej následně překlasifikovala na osminásobnou vraždu. Za ni ji 6. dubna 1974 soud odsoudil k trestu smrti. Hepnarová podle serveru pantharei.estranky.cz trest přijala, poděkovala a prohlásila, že se nebude odvolávat. To za ní udělala její matka, ale Nejvyšší soud její odvolání zamítl.

V září pak soudci změnili klasifikaci z vraždy zpět na obecné ohrožení. Trest smrti ale zůstal beze změny.

Její matka požádala prezidenta Svobodu o milost. Protože prezident nemohl ze zdravotních důvodů úřadovat, rozhodoval o žádosti předseda vlády Lubomír Štrougal. Po tříměsíčním váhání žádost zamítl. Soud tak vydal nařízení výkonu trestu smrti.

Olga Hepnarová byla popravena oběšením v ranních hodinách ve středu 12. března 1975, tedy přesně před čtyřiceti lety. Bohumil Hrabal zaznamenal slova popravčího, který rozsudek vykonával:

"Já osobně jsem proti trestu smrti věšením od té doby, co jsem věšel tu krásnou slečnu. Tak dlouho objížděla Štrosmajerák, až tam na nástupišti tramvaje bylo tolik lidí, že si dodala kuráž a napálila do nich dodávku. Než jsem ji dovedl a oběsil, podělala se mi a pomočila a pozvracela tak, že mi toto mé řemeslo zhnusila. Proto jsem proti trestu smrti."

Někteří odborníci však předpokládají, že katova slova jsou jen Hrabalovou fikcí. V oficiálním protokolu o popravě nic takového nenajdeme.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie Olga Hepnarová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy