Příběh Olgy Hepnarové nepřestává ani 40 let po jejím oběšení fascinovat. Dívka z normální rodiny neměla zdánlivě žádný důvod k tomu, aby způsobila jako první člověk na světě hromadnou vraždu automobilem. Přesto se díky svým mindrákům nesmazatelně zapsala do historie.
Olga Hepnarová se narodila 30. června 1951 v Praze do rodiny bankovního úředníka a zubařky. Jako malá nijak nevybočovala, ale velmi záhy se u ní objevily psychické potíže. Začala mít pocit, že je celý svět proti ní, že jí všichni chtějí jen ubližovat.
Proto se ve 13 letech pokusila spáchat sebevraždu prášky. Protože se jí to nepodařilo, strávila rok v polepšovně v Opařanech, kde se podle rodiny naučila jen sprostě klít a kouřit.
Vyštvaná ze společnosti se Hepnarová cítila i proto, že bojovala se sexuální orientací a měla pletky s muži i ženami. Možná i to byl důvod, proč nesnášela svoji rodinu. Po spáchání osminásobné vraždy se totiž vyšetřovatelům svěřila, že v ideálním případě by jejími oběťmi byli její rodiče, učitelé a spolužáci ze základní školy
Místo toho se ovšem oběťmi rozpolcené mladé ženy stali 10. července 1973 úplně neznámí lidé, kteří měli tu smůlu, že na Strossmayerově náměstí v Praze 7 čekali na tramvaj.
O chladnokrevnosti Hepnarové svědčí víc věcí - například to, že zvažovala i jiné varianty své pomsty společnosti, která ji měla nenávidět a ubližovat jí. Uvažovala mimo jiné o vykolejení vlaku, bombě nastražené na frekventovaném místě nebo o střelbě do davu na Václavském náměstí.
Nakonec se ovšem Hepnarová rozhodla pro cestu nejmenšího odporu a využila toho, že už se několik let živila jako profesionální řidička. Proto si podle serveru Pantharei, který monitoruje události jejího života, krátce před činem vypůjčila nákladní auto Praga RN z roku 1946
Místo svého činu si pečlivě vybrala. Zastávka, na níž chtěla najet do lidí, měla být na úpatí kopce, aby mohl být vůz cestou ze svahu pořádně rozjetý. Aby se dalo snadno najet na chodník, nesměl být příliš vyvýšený obrubník. A konečně na zastávce mělo být hodně lidí. Ideální kombinaci našla Hepnarová v zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové (tehdy Třída Obránců míru).
V den činu, tedy 10. července 1973, okolo 11. hodiny hodila do poštovní schránky dva podobné dopisy popisující její život a chystaný čin. Jeden adresovala redakci časopisu Mladý svět a druhou redakci časopisu Svobodné slovo. Pak nasedla do připraveného automobilu.
Ke stanici přijela kolem půl druhé, ale v zastávce zrovna stála tramvaj, takže Hepnarová usoudila, že potenciálních obětí není dost a kolem pouze projela. Na místo se vrátila za čtvrt hodiny. V 13:45 najela vozem na chodník a pokračovala směrem k přibližně dvaceti lidem čekajícím na tramvaj.
Přímo při nárazu zemřeli tři lidé. Pět dalších podlehlo svým zraněním v nemocnici. Dalších dvanáct vůz zranil, z toho šest těžce. Hepnarová zůstala až do příjezdu Veřejné bezpečnosti sedět v autě. Zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti šokovala slovy: "Udělala jsem to schválně."
Ještě týž den byla několikrát vyslýchána na služebně. Výslech šel velmi rychle a bezpečnost během něj získala neuvěřitelné množství informací, což svědčí o tom, že Hepnarová si dopředu připravila, co bude říkat. Už čtvrt hodiny po činu rozhodl prokurátor o jejím umístění do vazební věznice.
Hepnarová byla bezprostředně po masakru obviněna z trestného činu obecného ohrožení. Prokuratura jej následně překlasifikovala na osminásobnou vraždu. Za ni ji 6. dubna 1974 soud odsoudil k trestu smrti. Hepnarová podle serveru pantharei.estranky.cz trest přijala, poděkovala a prohlásila, že se nebude odvolávat. To za ní udělala její matka, ale Nejvyšší soud její odvolání zamítl.
V září pak soudci změnili klasifikaci z vraždy zpět na obecné ohrožení. Trest smrti ale zůstal beze změny.
Její matka požádala prezidenta Svobodu o milost. Protože prezident nemohl ze zdravotních důvodů úřadovat, rozhodoval o žádosti předseda vlády Lubomír Štrougal. Po tříměsíčním váhání žádost zamítl. Soud tak vydal nařízení výkonu trestu smrti.
Olga Hepnarová byla popravena oběšením v ranních hodinách ve středu 12. března 1975, tedy přesně před čtyřiceti lety. Bohumil Hrabal zaznamenal slova popravčího, který rozsudek vykonával:
"Já osobně jsem proti trestu smrti věšením od té doby, co jsem věšel tu krásnou slečnu. Tak dlouho objížděla Štrosmajerák, až tam na nástupišti tramvaje bylo tolik lidí, že si dodala kuráž a napálila do nich dodávku. Než jsem ji dovedl a oběsil, podělala se mi a pomočila a pozvracela tak, že mi toto mé řemeslo zhnusila. Proto jsem proti trestu smrti."
Někteří odborníci však předpokládají, že katova slova jsou jen Hrabalovou fikcí. V oficiálním protokolu o popravě nic takového nenajdeme.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 1 hodinou
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 2 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 4 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 4 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 5 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 5 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 5 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 5 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 6 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 6 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 6 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 7 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 7 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 8 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 8 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 9 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák