Ve starých českých kuchařských knihách, ale také třeba v kronikách či dochovaných zprávách o bohatých královských a šlechtických hostinách můžeme narazit na neobvyklé názvy pokrmů. Co byla jícha nebo varmuže? A z jakých surovin se tato jídla připravovala?
Staročeské slovo jícha se ve středověkých a raně novověkých kuchařkách objevuje velmi často. Tento výraz označoval hustou omáčku, která se podávala nejčastěji k drůbežímu masu a dochucovala se nejrůznějšími bylinkami. Také se do těchto hustých omáček přidávaly další ingredience, například víno, ocet, mandle, cukr, med, žemle nebo pepř. V kuchařské knize Jana Kantora z poloviny 16. století bychom našli rozdělení těchto omáček podle toho, k čemu byly podávány – „jícha ostrá na veveřice, jícha šerá na ptáky, jícha kyselá nač chceš“. To Severin Mladší v kuchařce rovněž ze 16. století zmiňuje mnohem více druhů omáček, a to ke každému masu jinou. Jíchy se nejčastěji nazývaly podle své chuti nebo barvy. Ze starých receptů jsou proto známé například jícha kyselá, jícha sladká, jícha černá, jícha bílá, jícha žlutá nebo jícha zelená. Jícha kyselá získávala svou chuť přidáním octa, do sladké jíchy se dávala jablka a víno. Také barva omáček byla výsledkem přidaných surovin. Do bílé jíchy patřily mandle, do černé švestky, do zelené bylinky – petržel, šalvěj nebo máta. Staročeské slovo jícha se dnes proměnilo ve výraz jíška, který má s omáčkou stále mnoho společného. Jíškou se totiž omáčky nebo polévky zahušťují.
Pro omáčku se někdy užíval také název šalše. Stejně jako jíchy byly šalše označovány podle chuti nebo barvy. Výraz šalše byl užíván také pro husté omáčky připravované z vína, nejrůznějšího koření a bylinek, které se užívaly jako lék. Kromě kuchařských knih se proto šalše objevuje také ve starých lékařských příručkách.
Ve starých českých kuchařkách je také možné narazit na slovo měchura. Pod tímto výrazem se ukrývá pokrm z tvarohu či sýra zabaleného do těsta. Naplněné těsto se pak upeklo a na jeho povrchu se objevily drobné měchýřky, což dalo pokrmu název. Někteří historikové se domnívají, že název vznikl od skutečnosti, že bylo těsto tvarohem nebo sýrem nadíváno jako měch.
Naši předci velmi často jedli kaše, kterým se říkalo lektvaře nebo varmuže. Ze starých kuchařských knih je známo více než sto receptů na nejrůznější kaše. Připravovaly se z ovoce, vajec, mouky, mléka, ale také z masa nebo vnitřností. Do kaší se přidávaly ořechy a mandle, med nebo koření. Později výraz varmuže označoval lék nebo hustou mast k léčbě kožních onemocnění. Z 15. století se nám dochoval recept na varmuži z kozího a mandlového mléka, která se připravovala následujícím způsobem:
„Smíchej kozí a mandlové mléko a přidej do ještě studeného mléka rýžovou mouku. Upeč prsíčka od jedné nebo dvou slepic, vezmi přepuštěné máslo a všechno vař. Před podáváním posypej tlučenou fialou a cukrem.“
Staré české kuchařky také poměrně často obsahují recepty na pokrm zvaný baba. Jednalo se o jakýsi nákyp, jehož hlavní surovinou bylo pečivo, nejčastěji žemle. V tom případě se pokrm označoval jako baba žemlová. Již od 15. století se však připravovala také baba jiná, baba dobrá nebo baba litá. Baba dobrá se v 15. století chystala takto:
„Vezmi sraženou smetanu a dej ji na sítko, aby se přecedila syrovátka. S tím pak smíchej několik vajec, přidej rozinky a šafrán a osol. Sušené krajíčky bílého chleba dej do vymaštěného pekáčku, pokryj je tou směsí a peč.“
Ještě dnes se někdy výrazem baba žemlová označuje pokrm známý také jako žemlovka. Ten má svůj původ již ve středověké kuchyni.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , recepty, vaření - , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 34 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák