Bitva u Nekmíře: Husité zde poprvé před 600 lety použili vozových hradeb

Na konci roku 1419 či na počátku roku 1420, tedy před 600 lety, vzplála bitva u Nekmíře. Podle dochovaných písemných pramenů zde husité poprvé využili taktiky vozových hradeb.

Pomník bitvy u Nekmíře

Husitské války jsou významnou kapitolou našich dějin. Husitské vedení boje se zapsalo i do dějin vojenství. Známé jsou například vozové hradby, které byly poprvé použity před 600 lety, a to v bitvě u Nekmíře.

Ačkoliv došlo v listopadu roku 1419 k uzavření příměří mezi kališníky a katolíky v našich zemích, někteří radikální husité ho nehodlali respektovat. Jednalo se o skupiny vedené Breňkem Švihovským z Rýzmburka, sourozenci Kunešem a Chvalem z Machovic, Valkounem z Adlaru a Janem Žižkou z Trocnova. Ti pak z Plzně neváhali útočit na nepřítele. To byla jen předehra k bitvě u Nekmíře.

Bitva se měla uskutečnit u tvrze zvané Nekmíř. Kde se však tato tvrz nacházela, to je dodnes záhadou. Dnešní obec s názvem Nekmíř najdeme nedaleko Plzně a žije v ní něco málo přes pět set stálých obyvatel. Zda však na tomto místě došlo před 600 lety k významné husitské bitvě, to se můžeme jenom domnívat.

Informací o bitvě u Nekmíře se do dnešních dnů dochovalo skutečně velmi málo. Prakticky jedinou zmínku o ní bychom mohli najít ve Starých letopisech českých, tedy soupisu událostí z let 1378 až 1526 z pera neznámých autorů. Poprvé letopisy uspořádal a vydal František Palacký. Obsahují důležité informace o husitských válkách, o bitvě u Nekmíře se zde píše:

„Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a sedmy vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí (hady), dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdním houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka odrazil ho od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze.“

Proti sobě tedy stanula vojska tři sta mužů pod vedením Jana Žižky z Trocnova a více než dva tisíce mužů vedených Bohuslavem ze Švamberka, který měl tedy několikanásobnou převahu. Nevíme, kolik obětí si střet vyžádal. Víme ale, že Žižka početné vojsko Bohuslava ze Švamberka dokázal porazit, a to za použití vozových hradeb. Podle dochované zprávy měl Jan Žižka k dispozici sedm vozů. V této bitvě zřejmě ještě nebyly speciálně upraveny pro boj, jak se domnívají vojenští historikové. Protože se však vozy při boji tehdy osvědčily, měli si je husité později ještě přizpůsobovat bojovým podmínkám, a to třeba přiděláváním dlouhých prken coby ochranou před palbou nepřítele. Řetězy se k sobě pak jednotlivé vozy spojovaly. Před samotnou bitvou bylo nutné prozkoumat a případně upravit terén, proto s sebou husité vozili nářadí, tedy lopaty, motyky nebo rýče. Vozových hradeb využívali husitští bojovníci zejména z toho důvodu, aby se výškově vyrovnali nepřátelským jezdcům na koních, a mohli proti nim tak snáze útočit. Zatímco v bitvě u Nekmíře bylo použito pouhých sedm vozů, v dalších bitvách jich bylo využíváno několik desítek až stovek. Použití bojových vozů bylo značně variabilní, a vždy tak mohlo co nejlépe vyhovět daným podmínkám.

Přesná podoba vozové hradby je otázkou značně problematickou. Písemné prameny se o ní zmiňují pouze zřídka a ne zrovna detailně. Ne příliš spolehlivou představu nám také podávají dobové prameny ikonografické, tedy obrazové. Vyobrazení husitské vozové hradby se dochovalo například v tzv. Vídeňském kodexu z první poloviny 15. století. Zde jsou vozy zobrazeny s dlouhými prkny mezi koly, které jsou vybaveny zřejmě střílnami nebo pozorovacími otvory. Husitské bojové vozy měly být opatřeny také polními děly. Alespoň se o tom zmiňoval Vavřinec z Březové při líčení bitvy pod Melechovem v roce 1420. K podobě vozové hradby vojenský historik Jan Durdík napsal: „Vozy byly postaveny nepochybně tak, aby bylo možno rychle a co nejvíce skrytě zapřáhnout potahy, bylo-li toho třeba.“ Vozová hradba tedy byla tvořena „z vozů nikoli podélně k hlavní frontě šiku postavených, nýbrž tak, že vozy stojí k čelu šikmo a navzájem kryjí prostor potřebný pro zapřahání.“ Vzhledem k malému množství informací, které nám nabízejí dobové prameny, nám zůstává podoba vozových hradeb nejasná.

Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

17.06.2021 13:27 Kdy se začnou se na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace…

Hrad Přimda představuje v českých dějinách mnohá „nej“

13.06.2021 15:30 Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních…

Mor zabíjel i mezi šlechtici. Kdo na něj doplatil?

13.06.2021 14:00 Mor si nevybíral mezi bohatými a chudými, urozenými či neurozenými. Smrtelná choroba zasáhla také…

Královna Alžběta II. oslavila své první narozeniny od smrti prince Philipa

12.06.2021 18:35 Britská královna Alžběta II. dnes přihlížela vojenské přehlídce na hradu Windsor konané na její…

Sebastian Kneipp a jeho léčení vodou. Doporučoval i otužování

12.06.2021 16:30 Léčivé účinky vody jsou známy celá tisíciletí, lázeňství se zrodilo již v období starověku. Voda…

Alchymisté ve službách šlechty. Rudolf II. nebyl jediný, koho tajemná věda…

12.06.2021 12:30 Císař Rudolf II. je pověstný svou vášní pro alchymii. Tento panovník však nebyl zdaleka jediný,…

Princ Harry a vévodkyně Meghan oznámili narození dcery. Pojmenovali ji po…

06.06.2021 18:59 Britský princ Harry a jeho manželka Meghan Markleová oznámili narození své první dcery, pojmenovali…

Zákeřná tuberkulóza vzala život i slavným osobnostem

30.05.2021 13:05 Tuberkulóza patřila v minulosti k nevyléčitelným a smrtelným chorobám. Zabíjela i mezi slavnými a…

Karel Hynek Mácha a jeho lásky. Jak to měl se ženami?

29.05.2021 16:00 Máj je lásky čas – alespoň podle Karla Hynka Máchy. A jak to měl tento romantický básník s láskou? …

Zámek Koloděje – první letní sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

16.05.2021 16:05 Zámek Koloděje, původně středověký hrad, se nachází v dnešní části hlavního města Praha-Koloděje.…

Související:

Právě se děje