husitství

Hrad Sion byl místem posledního vzdoru husitů proti Šelmě ryšavé

Zranění sekyrou a sudlicí. Vědci zřejmě našli kosti husitů z bitvy u Lipan

Vědci z z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Mluvčí fakulty Petra Klusáková o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Bitva u Nekmíře: Husité zde poprvé před 600 lety použili vozových hradeb

Na konci roku 1419 či na počátku roku 1420, tedy před 600 lety, vzplála bitva u Nekmíře. Podle dochovaných písemných pramenů zde husité poprvé využili taktiky vozových hradeb.

Jakou proměnu prodělaly hrady v době husitské a pohusitské?

Období husitství je mnohdy vnímáno spíše negativně. Poukazuje se na početné války, boření a vykrádání církevních staveb a celospolečenské napětí. V určitém ohledu se však jednalo o skutečnou revoluci, která sice zapříčinila konec starého, ale též vykročila vstříc pokroku. Do válečné taktiky zavedla střelné zbraně, vozovou hradbu atd. Stejně tak vylepšila obrannou stránku zpohodlnělých hradů, čímž zahájila novou kapitolu hradního stavitelství.

Čechy nelze pokořit silou? Bitva u Domažlic přinutila Řím k jednání

Během husitských válek bylo na našem území svedeno mnoho bitev, kromě slavných vítězství jako byla bitva u Sudoměře (přestože šlo o relativně malou a nepříliš významnou šarvátku) tam patří i bitva, která se prakticky ani neodehrála, protože 4. křížová výprava proti husitům skončila ještě dřív než pořádně začala.

První pražská defenestrace byla krvavá. Před 600 lety zažehla husitskou revoltu

Na počátku 15. století zmítaly českými zeměmi zejména náboženské spory mezi mezi přívrženci učení Jana Husa, upáleného v Kostnici 6. července 1415, a katolíky. Protesty gradovaly v Praze v roce 1419, kdy odpor proti zadržení několika kališníků vyvrcholil první pražskou defenestrací, při níž vylétlo z oken z Novoměstské radnice a pak padlo za oběť davu 13 konšelů. Defenestrace, která odstartovala husitskou revoluci a na dlouho změnila české dějiny, byla následkem shromáždění a pochodu po nedělní mši 30. července 1419 pod vedením radikálního husitského kněze Jana Želivského k Novoměstské radnici.

Nejstarší řemeslo světa? S lehkými ženami chtěli husité zatočit jednou provždy

Když se nám v parlamentě objevil návrh na legalizaci prostituce, nemusí být od věci podívat se pro poučení do naší historie. Už husité totiž chtěli v rámci mravní obrody zatočit i s lehkými ženami, ale povedlo se jim to?

Před soudem jsou si všichni rovni? Ani náhodou. Naši předci měli úplně jiný přístup

Každému, kdo viděl nějakou ukázku tortury je jasné, že pohled na trestání zločinců ve středověku byl hodně odlišného od dnešního. Asi nejzásadnější rozdíl je v tom, že ve středověku nikdo neuznával princip rovnosti před zákonem – pro šlechtice a platilo jiné právo než pro měšťana a byli souzeni jinými soudy.

Slepý Žižka rozpoutal jatka? To nejhorší přišlo až po bitvě u Habrů

V předmoderních válkách byly ztráty přímo na bojištích relativně malé. O to větší daň si války vybíraly na civilním obyvatelstvu. Vůbec nejhorší bylo, když se vojáci vymkli z pod kontroly svých velitelů – tak jako se tomu stalo Žižkovi během jednání po bitvě u Habrů.

Kalich a Panna: Po slavných husitských hradech dnes skoro nic nezbylo

Období husitských válek sebou přineslo vlnu ničení a rabování, ale též určitý rozvoj a pokrok, který můžeme nejlépe vidět v rámci hradní architektury. Styl obrany a fortifikace hradů se značně změnil, stejně jako se změnila dobyvačná technika. Byť husitské války vyzkoušely nepřipravenost starých hradů, což vedlo k jejich zániku, daly též podnět ke vzniku nových hradů. Mezi ně patří i hrady Kalich a Panna, které krásně reprezentují nejen válečný, ale i náboženský konflikt této epochy.

Vztahy Česka s Vatikánem skřípou. Proč máme jen "modus vivendi"?

Skepse českých národů vůči katolictví je starší, než by se na první pohled mohlo zdát. K prvnímu napětí mezi státem a katolickou církví totiž nedošlo až po komunistickém převratu v roce 1948, nýbrž už v samotných začátcích První republiky. Informoval o tom Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na webu Stoplusjednicka.cz.

Proradný kardinál Cesarini? Husité ho hnali, muslimům otevřel cestu do Evropy

Kardinál Cesarini je jednou z historických osobností církve, za nimiž rozhodně nestojí bohabojný odkaz duchovnímu životu ale daleko více politická angažovanost. Dnes mnozí kritici katolické církve poukazují právě na minulost čelních představitelů církve, pro které byly důležitější záležitosti politiky a moci než vztah člověka k nadpřirozenému.

Nejhorší sekty husitských Čech? Adamité byli "nudisté", Žižka mnohé z nich upálil

Bohuslav z Lobkovic, katolický humanista a známý literát počátku 16. století tvrdil, že tolik kacířstva se v těchto časech v Čechách rodí, že doby Husovy a Viklefovy proti současnosti zlatými časy. O tom, že Čechy prosluly jako země kacířů není vcelku pochyb, některé sekty ale byly příliš divoké i pro proslulé české kacíře. Jaké ale byly ty nejopovrhovanější z nich?

Porážka husitských lotrů? Na bitvu u Lipan jsou dodnes Češi hákliví

Bitva u Lipan rozhodně patří mezi nejznámější bitvy české historie, konkurovat ji může snad jen Bílá hora. Podobně jsou přitom obě bitvy vryty i do paměti národa – jako katastrofické porážky Čechů. Jenomže byly Lipany opravdu katastrofou nebo to byla pouze poslední tečka za ničivými husitskými válkami? Historici se na tom dlouho nemohli shodnout.

Zapomenutý Nový hrad u Kunratic: Místo, kde zemřel osudem zmořený král Václav IV.

Ne všechny středověké hrady se mohou pyšnit tím, že se staly dějištěm významných státních událostí. Vedle těch několik málo významných objektů, jako je například Pražský hrad, Křivoklát či Karlštejn sem patří i jeden menší hrad, který je v českých dějinách často opomíjen, byť i přes svou krátkou dobu života hrál významnou roli. Byl jím Nový hrad u Kunratic.

Hrad Hukvaldy pamatuje Přemyslovce, Karla IV. i husity. Nakonec se z něj stalo vězení pro nemravy

V úkrytu beskydských kopců se skrývá jedna z největších hradních zřícenin u nás. Objekt v sobě nese vzpomínky na Přemyslovce, Karla IV., husitské války, ale i chátrání v pozdějších dobách, kdy se takto rozsáhlá stavba stala jen těžko využitelnou. Dnes za návštěvu stojí nejen díky své starobylosti, ale i díky nádherné přírodě hukvaldské obory, která celý objekt obklopuje.

"Evropskou unii" chtěli Češi už před staletími. Proč Jiří z Poděbrad se svým plánem neuspěl?

Kdo by byl řekl, že s trochou nadsázky je Evropská unie český vynález? V zemi, o niž různé statistiky hovoří jako o plné euroskeptiků, se koncem středověku objevila myšlenka připomínající v mnohém principy dnešní Evropské unie. Jednalo se o jeden z vychytralých tahů protřelého politika a intrikána Jiřího z Poděbrad.

Druhý život Jana Husa? Němci jeho dílo znali lépe než Češi

V českém kalendáři je svátek Mistra Jana Husa usazený již pěkných pár století. Jeho mučednická smrt započala bouřlivé děje husitských válek a z Jana Husa se stal přes noc světec české reformace. Právě oslava svatého Jana Husa stála na počátku dnešního státního svátku. Ovšem Husovy myšlenky jeho vyznavači již tolik nepotřebovali a v mezinárodním kontextu je nejvíce ocenil Němec Martin Luther.

Česká hrdost postavená na prostituci? Husité měli prapodivný zvyk

Zcela logicky si každý spojí vznik fenoménu husitství v první řadě s postavou Mistra Jana Husa. Kostnický mučedník však byl jen jedním z hrdinů na počátku české revolty, která přerostla v jednu z nejvýraznějších událostí celého středověku v Evropě. Jedním z Husových předchůdců byl i horlivý kazatel Jan Milíč z Kroměříže. A ten měl jisté podivné zvyky.

Muž, který změnil historii Česka? Skoro nikdo ho nezná, nevíme ani, jak se vlastně jmenoval

Středověká církev neměla a ani nemohla mít velkou kontrolu nad tím, jak lidé vnímali křesťanství. To se projevovalo dlouhým soužitím starých pohanských praktik s křesťanskými svátky nebo tím, že vznikaly různé nestandardní výklady křesťanského učení – hereze. Jednou z nejvýznamnějších z nich bylo hnutí následující myšlenky Petra Valdese, které se snažilo obnovit tradici chudé církve a mělo velký ohlas i v Českém království.