Muž, který změnil historii Česka? Skoro nikdo ho nezná, nevíme ani, jak se vlastně jmenoval

Středověká církev neměla a ani nemohla mít velkou kontrolu nad tím, jak lidé vnímali křesťanství. To se projevovalo dlouhým soužitím starých pohanských praktik s křesťanskými svátky nebo tím, že vznikaly různé nestandardní výklady křesťanského učení – hereze. Jednou z nejvýznamnějších z nich bylo hnutí následující myšlenky Petra Valdese, které se snažilo obnovit tradici chudé církve a mělo velký ohlas i v Českém království.

Petr Valdes (jistě je známo ale pouze příjmení, jméno je známé pouze z pozdější tradice, která může být ovlivněna snahou připodobnit Valdese k sv. Petrovi) byl původně bohatý kupec z Lyonu, který se z neznámých důvodů vzdal svého světského majetku a začal kázat a vytvořil kolem sebe skupinu následovníků, která dala základ celému hnutí. To by nebylo nic až tak extrémně vzácného, příběhu o náhlých náboženských prozřeních známe ze středověku poměrně dost a někteří z těchto "osvícených" zaujali množství dalších lidí. Z těchto skupin potom vznikaly různé náboženské organizace, některé církví uznané jako byly nové mnišské řády (nejznámější z nich jsou františkáni), jiné byly odsouzeny jako heretické. Valdenští patří do té druhy skupiny, od ostatních herezí se odlišují tím, jak se dokázali trvale prosadit i přes pronásledování a na několika odlehlých místech přetrvat i po několik století.

Každopádně po svém prozření se Valdes snažil napodobit život původní  církve apoštolů a tomu podřídil také své věroučné názory – odmítal kult svatých, uctívání jejich soch a obrazů bral za modloslužebnictví, stejně tak popíral účinnost ostatků svatých – relikvií, které pro něj byly jen zpráchnivělými kostmi. Žádnou speciální roli ani nepřikládal posvěcené půdě, a proto se podle něj mohla mše klidně sloužit i mimo vysvěcené kostely. To bylo výhodné později během pronásledování, protože to napomáhalo k utajení církve. Kdyby se valdenští museli scházet v nějakém svatostánku, pravděpodobně by je dříve nebo později inkvizice odhalila. Chudobu Valdes ale nevyžadoval pouze u sebe a svých následovníků ale také u celé církve, podle toho se také někdy Valdenským říkalo Lyonští nebo Lombardští chudí. Aby tyto své názory mohl efektivně šířit, kázal v lidovém jazyce namísto latiny a dokonce nechal přeložil část Bible. Samozřejmě postupem času na sebe upozornil církevní hierarchii, a tak byl vyzván, aby přijel své učení obhájit do Vatikánu, což taky nakonec udělal.

Jak probíhaly diskuze v Římě nevíme, podobně nejasný je i jejich výsledek, názory Valdese byly sice odsouzeny třetí Lateránským koncilem roku 1179, ale nad jeho následovníky nebyla ani vyhlášena exkomunikace. Když ale nadále Valdes pokračoval ve své činnosti a získával další následovníky byli valdenští exkomunikováni z církve a na 4. lateránské koncilu bylo Valdesovo učení vyhlášeno za kacířské. Valdenští pak byli pronásledováni a museli své vyznání utajovat. Vědomí pospolitosti a základní principy tak byly udržovány v rámci tradice jednotlivých rodin, často žijících roztroušeně na samotách a v nepříliš obydlených oblastech. Valdenští kněží potom putovali po kraji a sloužili tajné mše přímo v obydlích svých příznivců. Díky dobré organizaci se Valdenští jako jedno z mála heretických středověkých hnutí dočkali reformace, která začala některé jejich zásady prosazovat, většina tehdy žijících valdenských se přihlásila k některým z radikálních odnoží protestantských církví.

Valdenští se dostali i do Čech, podle všeho se usídlili právě v nově osidlovaném pohraničním hvozdu Jižních Čech, pravděpodobně byli mezi nově přišlými německými osadníky, kteří přišli kolonizovat pohraničí. Kvůli hledání Valdenských do Čech dorazila i Inkvizice. Také není náhodou, že právě v Jižní Čechách se později tak dařilo radikálním složkám husitského hnutí, kněží Táborských polních vojsk do své věrouky totiž přijali nejednu zásadu Valdenských. Dokonce je možné, že Valdenský biskup stál u zrodu Jednoty Bratrské, protože bratři se sice chtěli odtrhnout od katolické církve, ale chtěli zachovat apoštolskou posloupnost – tradici předávání kněžského svěcení, která měla sahat až k svatému Petrovi. Protože ale bylo naprosto nemyslitelné, že by jejich kněží posvětil někdo loajální papeži, jehož autoritu navíc sami bratři neuznávali, tak se nechali vysvětit pravděpodobně jedním z potulných Valdenských biskupů. Nějakou dobu bylo historiky uvažováno i o možném skonu samotného Petra Valdese v Čechách, ale tato domněnka byla přesvědčivě vyvrácena. Vznikla patrně v dobách pozdějších, pohusitských, kdy si české země vysloužily nálepku země kacířů.

Související

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

Více souvisejících

Církev Jan Hus husitství inkvizice historie

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy