Před soudem jsou si všichni rovni? Ani náhodou. Naši předci měli úplně jiný přístup

Každému, kdo viděl nějakou ukázku tortury je jasné, že pohled na trestání zločinců ve středověku byl hodně odlišného od dnešního. Asi nejzásadnější rozdíl je v tom, že ve středověku nikdo neuznával princip rovnosti před zákonem – pro šlechtice a platilo jiné právo než pro měšťana a byli souzeni jinými soudy.

Značná byla nejednotnost právního systému. V jednotlivých korunních zemích i v jednotlivých městech se právní zásady hodně lišily. A aby bylo všechno ještě komplikovanější, tak panovník uděloval četná privilegia, která pravomoc soudit a trestat různě omezovala. Nejzásadnějším bylo samozřejmě právo hrdelní, které umožňovalo odsuzovat k trestu smrti.

Vyšetřovací metody nebyly samozřejmě kdovíjak humánní. Tortura byla běžně přípustnou výslechovou metodou – koneckonců ne nadarmo se říkalo výslechu trápenie. Ne snad, že by hned každého podezřelého mohli poslat na mučidla. Například Mikuláš Popel žaloval purkmistra a radu za to, že ho zmučili nespravedlivě a připravili ho o zdraví a majetek – a nová městská rada dala jeho stížnosti za pravdu a poskytla mu kompenzaci.  Právo útrpné také mělo svá pravidla. Mučení nemohl nařídit ani provádět každý, také existovalo několik stupňů mučení, které měly být uplatňovány postupně. Pokud podezřelý prošel všemi koly tortury, byl shledán nevinným a propuštěn. Existují o tom i četné doklady. Je ale zřejmé, že mučení muselo zanechat poměrně nemalé fyzické i psychické následky na vyšetřovaném, ať už byl vinný nebo ne.

Jiným výrazným rozdílem oproti dnešku byla absence věznění, tedy dnešní právnickou hantýrkou trestu odnětí svobody. Očista fyzickým utrpením byla totiž neodmyslitelnou součástí trestu a svoboda neměla tu hodnotu, jakou má dnes. Vězení, žalář či šatlava samozřejmě patřily k výbavě každého města, ale sloužily především jako dnešní vazební věznice – nešlo o odpykání trestu, ale čekání na soud a vykonání rozsudku. Zajímavý byl také způsob, který doporučoval Jiřímu z Poděbrad univerzitní mistr Pavel Žídek na zaopatření stravy pro vězně „pakli jsú kteří hodni dlúhého vězenie, tehdy žebráky jim zjednati, kteří by na ně žebrali.“

Tresty velice často souvisely s povahou zločinu – například žhář měl být upálen, vrah popraven, za znásilnění byla vyměřena kastrace a šíření poplašných zpráv bylo trestáno roztržením jazyka. Velmi zvláštním druhem trestu, který byl uplatňován až do 15. století, je tzv. pokora. Viník při ní musel zaplatit vysokou pokutu pozůstalým po oběti vraždy, 50 zádušních mší, vosk kostelu a patnáct stavů sukna chudým. Poté v doprovodu 25 lidí jde bosý k hrobu zavražděného, na ten padne na tváří k zemi a prosí o odpuštění. Velký rozdíl byl samozřejmě ve výši pokuty podle toho, kdo byl zabit. Za zabitého vysokého šlechtice to bylo 500 hřiven, za zemana 50 a za sedláka hřiven pouze 5.

Nechyběla samozřejmě ani policejní brutalita, ukázkovým příkladem by mohl být zákrok pražského rychtáře z roku 1526. Ten totiž sladovníka, který se pokusil před strážci zákona utéct, bil podle svědectví tak až si „do nohavic napráskal a ležel na zemi oteklý jako holoubě.“ Rychtář přitom křičel, jak lituje, že „zvyjebeného chlapa neprobodl“ a nepřestal kopat ani nějakou dobu poté, co byl sladovník evidentně mrtvý. A sladovníkovo provinění? Hrál pozdě večer v noci v karty, což bylo městským nařízením zakázáno. Případ násilného rychtáře se ale dostal k soudu a násilník byl sesazen a skončil ve vězení.

Jedna věc ale byla v pohusitských Čechách poněkud výjimečná. Utrakvističtí kazatelé totiž horovali proti trestu smrti. To dokládají i katolíci, kteří jim nebyli nijak příznivě nakloněni, jako byl například slavný humanista Bohuslav Hasištejnský. A kázání měly i nečekaný dopad na prostý lid, jak svědčí následující soudní případ.  Soukeník Jiřík byl po cestě do Roudnice nad Labem přepaden a oloupen, ale zloděje se podařilo dopadnout. Oloupený Jiřík se kupodivu u soudu lupiče zastal a požadoval pouze navrácení svého majetku. Bránil zlodějův život slovy „já vo jeho hlavu nestojím.“ Nejenom to. Dokonce zaplatil i „popravné“ – poplatek, který byl určen katovi za vykonání rozsudku, takže ani mistr popravčí nepřišel zkrátka.

Samozřejmě, ne vždy šlo všechno podle předpisů. Není náhodou, že slovo pomsta byla do jisté míry synonymem pro slovo trest. Nezřídka se stávalo, že si trestní pravomoc zkoušel přisvojit i prostý lid. Neobvyklé proto nebylo ani lynčování. Například po vraždě jednoho řeznického tovaryše z roku 1522 dav jeho přátel chytil mlynářku, která měla být svědkyní zločinu a násilím se z ní snažili vynutit informace o vrahovi. To se samozřejmě nelíbilo pražským radním, kteří zasáhli a samozvané strážce práva potrestali.

Související

Zřícenina hradu Sion. (autor: ŠJů)

Hrad Sion byl místem posledního vzdoru husitů proti Šelmě ryšavé

Pozůstatky kdysi pohodlného a výstavného sídla husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, se nachází asi jeden kilometr východně od obce Chlístovice, nedaleko Kutné Hory. Zbytky zdí zde nejsou připomínkou jen středověkého hradu, ale také významné bitvy, která měla jednou pro vždy zlomit poslední vzdor husitů.
historie

Zranění sekyrou a sudlicí. Vědci zřejmě našli kosti husitů z bitvy u Lipan

Vědci z z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Mluvčí fakulty Petra Klusáková o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Více souvisejících

husitství trest Trest smrti

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 16 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy