Před soudem jsou si všichni rovni? Ani náhodou. Naši předci měli úplně jiný přístup

Každému, kdo viděl nějakou ukázku tortury je jasné, že pohled na trestání zločinců ve středověku byl hodně odlišného od dnešního. Asi nejzásadnější rozdíl je v tom, že ve středověku nikdo neuznával princip rovnosti před zákonem – pro šlechtice a platilo jiné právo než pro měšťana a byli souzeni jinými soudy.

Značná byla nejednotnost právního systému. V jednotlivých korunních zemích i v jednotlivých městech se právní zásady hodně lišily. A aby bylo všechno ještě komplikovanější, tak panovník uděloval četná privilegia, která pravomoc soudit a trestat různě omezovala. Nejzásadnějším bylo samozřejmě právo hrdelní, které umožňovalo odsuzovat k trestu smrti.

Vyšetřovací metody nebyly samozřejmě kdovíjak humánní. Tortura byla běžně přípustnou výslechovou metodou – koneckonců ne nadarmo se říkalo výslechu trápenie. Ne snad, že by hned každého podezřelého mohli poslat na mučidla. Například Mikuláš Popel žaloval purkmistra a radu za to, že ho zmučili nespravedlivě a připravili ho o zdraví a majetek – a nová městská rada dala jeho stížnosti za pravdu a poskytla mu kompenzaci.  Právo útrpné také mělo svá pravidla. Mučení nemohl nařídit ani provádět každý, také existovalo několik stupňů mučení, které měly být uplatňovány postupně. Pokud podezřelý prošel všemi koly tortury, byl shledán nevinným a propuštěn. Existují o tom i četné doklady. Je ale zřejmé, že mučení muselo zanechat poměrně nemalé fyzické i psychické následky na vyšetřovaném, ať už byl vinný nebo ne.

Jiným výrazným rozdílem oproti dnešku byla absence věznění, tedy dnešní právnickou hantýrkou trestu odnětí svobody. Očista fyzickým utrpením byla totiž neodmyslitelnou součástí trestu a svoboda neměla tu hodnotu, jakou má dnes. Vězení, žalář či šatlava samozřejmě patřily k výbavě každého města, ale sloužily především jako dnešní vazební věznice – nešlo o odpykání trestu, ale čekání na soud a vykonání rozsudku. Zajímavý byl také způsob, který doporučoval Jiřímu z Poděbrad univerzitní mistr Pavel Žídek na zaopatření stravy pro vězně „pakli jsú kteří hodni dlúhého vězenie, tehdy žebráky jim zjednati, kteří by na ně žebrali.“

Tresty velice často souvisely s povahou zločinu – například žhář měl být upálen, vrah popraven, za znásilnění byla vyměřena kastrace a šíření poplašných zpráv bylo trestáno roztržením jazyka. Velmi zvláštním druhem trestu, který byl uplatňován až do 15. století, je tzv. pokora. Viník při ní musel zaplatit vysokou pokutu pozůstalým po oběti vraždy, 50 zádušních mší, vosk kostelu a patnáct stavů sukna chudým. Poté v doprovodu 25 lidí jde bosý k hrobu zavražděného, na ten padne na tváří k zemi a prosí o odpuštění. Velký rozdíl byl samozřejmě ve výši pokuty podle toho, kdo byl zabit. Za zabitého vysokého šlechtice to bylo 500 hřiven, za zemana 50 a za sedláka hřiven pouze 5.

Nechyběla samozřejmě ani policejní brutalita, ukázkovým příkladem by mohl být zákrok pražského rychtáře z roku 1526. Ten totiž sladovníka, který se pokusil před strážci zákona utéct, bil podle svědectví tak až si „do nohavic napráskal a ležel na zemi oteklý jako holoubě.“ Rychtář přitom křičel, jak lituje, že „zvyjebeného chlapa neprobodl“ a nepřestal kopat ani nějakou dobu poté, co byl sladovník evidentně mrtvý. A sladovníkovo provinění? Hrál pozdě večer v noci v karty, což bylo městským nařízením zakázáno. Případ násilného rychtáře se ale dostal k soudu a násilník byl sesazen a skončil ve vězení.

Jedna věc ale byla v pohusitských Čechách poněkud výjimečná. Utrakvističtí kazatelé totiž horovali proti trestu smrti. To dokládají i katolíci, kteří jim nebyli nijak příznivě nakloněni, jako byl například slavný humanista Bohuslav Hasištejnský. A kázání měly i nečekaný dopad na prostý lid, jak svědčí následující soudní případ.  Soukeník Jiřík byl po cestě do Roudnice nad Labem přepaden a oloupen, ale zloděje se podařilo dopadnout. Oloupený Jiřík se kupodivu u soudu lupiče zastal a požadoval pouze navrácení svého majetku. Bránil zlodějův život slovy „já vo jeho hlavu nestojím.“ Nejenom to. Dokonce zaplatil i „popravné“ – poplatek, který byl určen katovi za vykonání rozsudku, takže ani mistr popravčí nepřišel zkrátka.

Samozřejmě, ne vždy šlo všechno podle předpisů. Není náhodou, že slovo pomsta byla do jisté míry synonymem pro slovo trest. Nezřídka se stávalo, že si trestní pravomoc zkoušel přisvojit i prostý lid. Neobvyklé proto nebylo ani lynčování. Například po vraždě jednoho řeznického tovaryše z roku 1522 dav jeho přátel chytil mlynářku, která měla být svědkyní zločinu a násilím se z ní snažili vynutit informace o vrahovi. To se samozřejmě nelíbilo pražským radním, kteří zasáhli a samozvané strážce práva potrestali.

Související

Zřícenina hradu Sion. (autor: ŠJů)

Hrad Sion byl místem posledního vzdoru husitů proti Šelmě ryšavé

Pozůstatky kdysi pohodlného a výstavného sídla husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, se nachází asi jeden kilometr východně od obce Chlístovice, nedaleko Kutné Hory. Zbytky zdí zde nejsou připomínkou jen středověkého hradu, ale také významné bitvy, která měla jednou pro vždy zlomit poslední vzdor husitů.
historie

Zranění sekyrou a sudlicí. Vědci zřejmě našli kosti husitů z bitvy u Lipan

Vědci z z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Mluvčí fakulty Petra Klusáková o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Více souvisejících

husitství trest Trest smrti

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 30 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy