Každému, kdo viděl nějakou ukázku tortury je jasné, že pohled na trestání zločinců ve středověku byl hodně odlišného od dnešního. Asi nejzásadnější rozdíl je v tom, že ve středověku nikdo neuznával princip rovnosti před zákonem – pro šlechtice a platilo jiné právo než pro měšťana a byli souzeni jinými soudy.
Značná byla nejednotnost právního systému. V jednotlivých korunních zemích i v jednotlivých městech se právní zásady hodně lišily. A aby bylo všechno ještě komplikovanější, tak panovník uděloval četná privilegia, která pravomoc soudit a trestat různě omezovala. Nejzásadnějším bylo samozřejmě právo hrdelní, které umožňovalo odsuzovat k trestu smrti.
Vyšetřovací metody nebyly samozřejmě kdovíjak humánní. Tortura byla běžně přípustnou výslechovou metodou – koneckonců ne nadarmo se říkalo výslechu trápenie. Ne snad, že by hned každého podezřelého mohli poslat na mučidla. Například Mikuláš Popel žaloval purkmistra a radu za to, že ho zmučili nespravedlivě a připravili ho o zdraví a majetek – a nová městská rada dala jeho stížnosti za pravdu a poskytla mu kompenzaci. Právo útrpné také mělo svá pravidla. Mučení nemohl nařídit ani provádět každý, také existovalo několik stupňů mučení, které měly být uplatňovány postupně. Pokud podezřelý prošel všemi koly tortury, byl shledán nevinným a propuštěn. Existují o tom i četné doklady. Je ale zřejmé, že mučení muselo zanechat poměrně nemalé fyzické i psychické následky na vyšetřovaném, ať už byl vinný nebo ne.
Jiným výrazným rozdílem oproti dnešku byla absence věznění, tedy dnešní právnickou hantýrkou trestu odnětí svobody. Očista fyzickým utrpením byla totiž neodmyslitelnou součástí trestu a svoboda neměla tu hodnotu, jakou má dnes. Vězení, žalář či šatlava samozřejmě patřily k výbavě každého města, ale sloužily především jako dnešní vazební věznice – nešlo o odpykání trestu, ale čekání na soud a vykonání rozsudku. Zajímavý byl také způsob, který doporučoval Jiřímu z Poděbrad univerzitní mistr Pavel Žídek na zaopatření stravy pro vězně „pakli jsú kteří hodni dlúhého vězenie, tehdy žebráky jim zjednati, kteří by na ně žebrali.“
Tresty velice často souvisely s povahou zločinu – například žhář měl být upálen, vrah popraven, za znásilnění byla vyměřena kastrace a šíření poplašných zpráv bylo trestáno roztržením jazyka. Velmi zvláštním druhem trestu, který byl uplatňován až do 15. století, je tzv. pokora. Viník při ní musel zaplatit vysokou pokutu pozůstalým po oběti vraždy, 50 zádušních mší, vosk kostelu a patnáct stavů sukna chudým. Poté v doprovodu 25 lidí jde bosý k hrobu zavražděného, na ten padne na tváří k zemi a prosí o odpuštění. Velký rozdíl byl samozřejmě ve výši pokuty podle toho, kdo byl zabit. Za zabitého vysokého šlechtice to bylo 500 hřiven, za zemana 50 a za sedláka hřiven pouze 5.
Nechyběla samozřejmě ani policejní brutalita, ukázkovým příkladem by mohl být zákrok pražského rychtáře z roku 1526. Ten totiž sladovníka, který se pokusil před strážci zákona utéct, bil podle svědectví tak až si „do nohavic napráskal a ležel na zemi oteklý jako holoubě.“ Rychtář přitom křičel, jak lituje, že „zvyjebeného chlapa neprobodl“ a nepřestal kopat ani nějakou dobu poté, co byl sladovník evidentně mrtvý. A sladovníkovo provinění? Hrál pozdě večer v noci v karty, což bylo městským nařízením zakázáno. Případ násilného rychtáře se ale dostal k soudu a násilník byl sesazen a skončil ve vězení.
Jedna věc ale byla v pohusitských Čechách poněkud výjimečná. Utrakvističtí kazatelé totiž horovali proti trestu smrti. To dokládají i katolíci, kteří jim nebyli nijak příznivě nakloněni, jako byl například slavný humanista Bohuslav Hasištejnský. A kázání měly i nečekaný dopad na prostý lid, jak svědčí následující soudní případ. Soukeník Jiřík byl po cestě do Roudnice nad Labem přepaden a oloupen, ale zloděje se podařilo dopadnout. Oloupený Jiřík se kupodivu u soudu lupiče zastal a požadoval pouze navrácení svého majetku. Bránil zlodějův život slovy „já vo jeho hlavu nestojím.“ Nejenom to. Dokonce zaplatil i „popravné“ – poplatek, který byl určen katovi za vykonání rozsudku, takže ani mistr popravčí nepřišel zkrátka.
Samozřejmě, ne vždy šlo všechno podle předpisů. Není náhodou, že slovo pomsta byla do jisté míry synonymem pro slovo trest. Nezřídka se stávalo, že si trestní pravomoc zkoušel přisvojit i prostý lid. Neobvyklé proto nebylo ani lynčování. Například po vraždě jednoho řeznického tovaryše z roku 1522 dav jeho přátel chytil mlynářku, která měla být svědkyní zločinu a násilím se z ní snažili vynutit informace o vrahovi. To se samozřejmě nelíbilo pražským radním, kteří zasáhli a samozvané strážce práva potrestali.
Související
Hrad Sion byl místem posledního vzdoru husitů proti Šelmě ryšavé
Zranění sekyrou a sudlicí. Vědci zřejmě našli kosti husitů z bitvy u Lipan
husitství , trest , Trest smrti
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 30 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák