V úkrytu beskydských kopců se skrývá jedna z největších hradních zřícenin u nás. Objekt v sobě nese vzpomínky na Přemyslovce, Karla IV., husitské války, ale i chátrání v pozdějších dobách, kdy se takto rozsáhlá stavba stala jen těžko využitelnou. Dnes za návštěvu stojí nejen díky své starobylosti, ale i díky nádherné přírodě hukvaldské obory, která celý objekt obklopuje.
Hrad byl založen v dobách Přemysla Otakara II., kdy byla zakládána většina gotických hradů. Původně se historici domnívali, že k jeho založení došlo dříve již v první polovině 13. století. Vycházeli z listin v nichž se člen zakladatelského rodu podepisoval Arnold z Hückeswagenu. Ovšem Arnold se nepsal po dnes známém hradu Hukvaldy, ale podle rodového sídla v německém Porýní. Nicméně již tehdy sídlil na Moravě. Na nedalekém hradě Starý Jičín, jehož zříceninu je možné navštívit také. Z dochovaných dokumentů víme, že někdy mezi léty 1260-1270 Hückeswagenové opustili hrad Starý Jičín a vystavěli si nový hrad Hukenswald nebo-li dnešní Hukvaldy.
Hrad měl víc vlastníků než kamenů ve zdech
Po ztrátě hradu rodem Hückeswagenů se ve středověku vystřídalo několik vlastníků, až hrad nakonec daroval král a císař Karel IV. olomouckému biskupství. Jednalo se o jeden z mnoha činů tzv. “Papežského císaře” ve prospěch církve, která však na oplátku podporovala Karla IV. Z roku 1355 se dokonce dochovala listina papeže Inocence VI., která zakazuje zastavovat hrad Hukvaldy v majetku olomouckého biskupství. Jak už to v historii bývá, zákaz zůstal jen na papíře. V době markraběcích válek mezi Lucemburky z vedlejší moravské větve královského rodu Joštem a Prokopem byl opakovaně zákaz porušován.
Během bouřlivého období husitských válek, kdy hukvaldské panství a jeho okolí bylo několikrát vypleněno kočujícími polními armádami, se vystřídala celá řada majitelů hradu. Mezi vlastníky hradu najdeme plejádu významných osobností 15. století ať už z kališnického nebo katolického tábora. Hrad měli v držení Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka, Mikuláš Sokol z Lamberka, Zikmund Lucemburský (ten dokonce opakovaně hrad získal a ztratil), ale především významný husitský předák Jan Čapek ze Sán. Vojevůdce, který byl dlouho mylně historiky obviňován, že svým ústupem zapříčinil porážku v bitvě u Lipan, výrazně vylepšil fortifikaci hradu, jelikož se jednalo o jeho základnu pro výpady na východ do Uher a Polska. Po konci husitských válek vlastnil hrad krátce i Jiří z Poděbrad, aby ho obratem prodal zpět olomouckému biskupství. Posléze již vlastnické poměry hradu tak turbulentní nebyly.
Pevnost a vězení pro nemravy
V následujících staletích sloužil hrad jako pevnost, což se osvědčilo zejména během třicetileté války. Krajem táhli jak Dánové tak Švédi, ty dodnes připomíná hromadný hrob Švédů tzv. Švédská mohyla v sousedních Kozlovicích, ale vzhledem ke kvalitě hukvaldské pevnosti se o její dobytí nikdy nepokusili. Zajímavější je vězeňská funkce hradu. Krom běžných vězňů zde totiž byli internováni především kněží, kteří měli problémy s dobrými mravy, a tak je měl pobyt v hukvaldských kobkách “schladit”. Nejznámějším vězněm byl biskupský travič Jan Philopon Dambrowský. Na kontě měl hned tři otrávené olomoucké biskupy.
Obora pro mlsné jazyky
Zajímavostí hradu je přilehlá obora. Sloužila olomouckým biskupům již od 16. století, kdy se zde chovala především jelení a dančí zvěř, která měla zásobovat biskupské hostiny. Ulovit dostatek zvěře na hostinu s početným zástupem biskupových vazalů tzv. manů nebyla legrace, a tak si zvěř raději chovali v oboře, aby se na hostině mohli všichni pořádně nadlábnout. Dnes tak při prohlídce Hukvald návštěvník nemusí obhlížet jen mohutné zdi hradu, ale může pozorovat i stáda divoké zvěře.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , husitství , Arcibiskupství olomoucké , Hukvaldy
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný