Ne všechny středověké hrady se mohou pyšnit tím, že se staly dějištěm významných státních událostí. Vedle těch několik málo významných objektů, jako je například Pražský hrad, Křivoklát či Karlštejn sem patří i jeden menší hrad, který je v českých dějinách často opomíjen, byť i přes svou krátkou dobu života hrál významnou roli. Byl jím Nový hrad u Kunratic.
Pohodlí a krásy milovný král, a do roku 1400 také císař, Václav IV. za svůj život vybudoval několik výstavních hradů, popřípadě starší hrady přestavěl. Na stavbách se odrážel jeho ideologický a myšlenkový svět, jeho způsob života a styl. Vlivem míru a dlouholeté prosperity, kterou zahájil už jeho otec Karel IV., se Václavova doba nesla na vlně bezstarostnosti a komfortu, což se odráželo i na podobě hradních sídel.
Zlom nastává až v pozdních letech jeho vlády, kdy společnost začíná být nespokojená a způsob, jakým Václav panuje, přestává být efektivní. V roce 1411 začíná se stavbou svého posledního hradu zvaného Nový hrad. Jeho staveništěm se stalo strategické místo na konci dlouhého a úzkého hřebenu, který byl ze tří stran chráněn prudkými svahy obtékanými Kunratickým potokem. Přístup po hřebenu byl pouze od východu a samotný hrad zaujal nejchráněnější část na západním konci. Už samotné jeho lokalizování, stejně jako jeho následná podoba, svědčí o tom, že Václavova bezstarostnost již byla ty tam a král se zde zaměřoval i na bezpečí a obranyschopnost svého nového sídla.
Ke stavbě Nového hradu, který ležel jižně od Prahy nedaleko vesnice Kunratice, se dochovaly poměrně detailní písemné zprávy, které popisují postup stavby. Již v roce 1411 byl nejdříve ve skále vylámán šíjový příkop, který přeťal přístupovou cestu a jasně vymezil staveniště hradu. Z části vytěženého materiálu byl před příkopem vystavěn val. Pro lepší zabezpečení hradu rozhodl král i o výstavbě rybníka dole v údolí pod hradem, kde měla hráz zadržovat vodu Kunratického potoka. Se stavbou vodního díla, stejně jako se stavbou obytných budov se začalo v roce 1412. Práce na hradě pokračovaly velice rychle a král mohl na svém hradě pobývat už na podzim roku 1412, přičemž v následujících letech docházelo jen k dílčím dostavbám. Hrad tak byl i s veškerou fortifikací dokončen za necelé 3 roky.
Hrad měl tvar nepravidelného pětiúhelníka. Tvořila ho obvodová hradba, před níž z části hrad obíhala palisáda. V čele hradu stála mohutná věž, obrácena břitem proti možnému směru útoku. Věž tak svou hmotou kryla jako štít palácová křídla, která se za ni řadila. Palácové stavby rozdělovaly jádro hradu na malé vstupní nádvoří a druhé větší nádvoří s hospodářskými budovami. Do samotného hradu se vstupovalo přes první bránu s padacím mostem. Na druhé nádvoří se procházelo druhou bránou opět s padacím mostem. Pevnost hradu byla zvýšena dřevěnými ochozy a podsebitími na hradbách a silnou štítovou zdí v břitu velké věže.
Po předchozích dílech Václava IV. se jednalo o hrad, který měl v určitých rysech pevností ráz, byť zde stále ještě vévodila určitá pohodlnost a praktičnost. Obrana hradu totiž spočívala pouze na dvou liniích, kterými byly příkop s valem a následně hradba s ochozy. Jakmile byly tyto dvě překážky překonány, hrad se již nedal více bránit. To si Václav IV. jistě uvědomoval. Stejně tak ale i fakt, že k překonání těchto překážek, jako bylo těžké poškození hradeb a ochozů, popřípadě velké štítové věže, bylo zapotřebí značné palebné síly. Bohužel opomněl skutečnost, že se vývoj zbraní za časů jeho dlouhé vlády rychle posunul a jistě vůbec netušil, že husité se budou spoléhat právě na tento vojenský progres v podobě těžkých palných zbraní.
O vzrůstajícím nepokoji v zemi v roli husitů se Václav IV. dozvídal na svém Novém hradě u Kunratic. Pobýval zde často. Vydával odsud úřední rozhodnutí, dokonce sem nechal převézt svou knihovnu. Vývoj situace v zemi nesl stárnoucí král jistě velmi těžce. Nepokoje, konflikty a první střety. Přitom to vše bylo pouhou předehrou tomu, co mělo následně přijít. Václav IV. se ještě pokusil vzestupu revolučních nálad zabránit a na radnici Nového Města pražského dosadil na počátku června 1419 nové konšely, kteří zatkli několik novoměstských husitů. To ovšem vedlo k velké nevoli a revoltě husitů, kteří vpadli na radnici a vyházeli konšely z okna. Zpráva o této první pražské defenestraci zastihla Václava IV. právě na Novém hradě u Kunratic.
Vedle myšlenky, že proti němu zbrojil i vlastní bratr Zikmund, to pro něj musela být zničující zpráva. Tento zdrcující nával špatných zpráv u něj nejspíše vyvolal záchvat mozkové mrtvice nebo snad epilepsii a 16. srpna 1419 na svém Novém hradě umírá. Bylo mu 58 let. V počátku velkých husitských bouří, které se s rokem 1419 rozhořely naplno, tak umírá poslední velký lucemburský král, který díky své 41 let trvající vládě byl jedním z nejdéle vládnoucích českých panovníků.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , Václav IV. , husitství
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný