Zapomenutý Nový hrad u Kunratic: Místo, kde zemřel osudem zmořený král Václav IV.

Ne všechny středověké hrady se mohou pyšnit tím, že se staly dějištěm významných státních událostí. Vedle těch několik málo významných objektů, jako je například Pražský hrad, Křivoklát či Karlštejn sem patří i jeden menší hrad, který je v českých dějinách často opomíjen, byť i přes svou krátkou dobu života hrál významnou roli. Byl jím Nový hrad u Kunratic.

Pohodlí a krásy milovný král, a do roku 1400 také císař, Václav IV. za svůj život vybudoval několik výstavních hradů, popřípadě starší hrady přestavěl. Na stavbách se odrážel jeho ideologický a myšlenkový svět, jeho způsob života a styl. Vlivem míru a dlouholeté prosperity, kterou zahájil už jeho otec Karel IV., se Václavova doba nesla na vlně bezstarostnosti a komfortu, což se odráželo i na podobě hradních sídel.

Zlom nastává až v pozdních letech jeho vlády, kdy společnost začíná být nespokojená a způsob, jakým Václav panuje, přestává být efektivní. V roce 1411 začíná se stavbou svého posledního hradu zvaného Nový hrad. Jeho staveništěm se stalo strategické místo na konci dlouhého a úzkého hřebenu, který byl ze tří stran chráněn prudkými svahy obtékanými Kunratickým potokem. Přístup po hřebenu byl pouze od východu a samotný hrad zaujal nejchráněnější část na západním konci. Už samotné jeho lokalizování, stejně jako jeho následná podoba, svědčí o tom, že Václavova bezstarostnost již byla ty tam a král se zde zaměřoval i na bezpečí a obranyschopnost svého nového sídla.

Ke stavbě Nového hradu, který ležel jižně od Prahy nedaleko vesnice Kunratice, se dochovaly poměrně detailní písemné zprávy, které popisují postup stavby. Již v roce 1411 byl nejdříve ve skále vylámán šíjový příkop, který přeťal přístupovou cestu a jasně vymezil staveniště hradu. Z části vytěženého materiálu byl před příkopem vystavěn val. Pro lepší zabezpečení hradu rozhodl král i o výstavbě rybníka dole v údolí pod hradem, kde měla hráz zadržovat vodu Kunratického potoka. Se stavbou vodního díla, stejně jako se stavbou obytných budov se začalo v roce 1412. Práce na hradě pokračovaly velice rychle a král mohl na svém hradě pobývat už na podzim roku 1412, přičemž v následujících letech docházelo jen k dílčím dostavbám. Hrad tak byl i s veškerou fortifikací dokončen za necelé 3 roky.

Hrad měl tvar nepravidelného pětiúhelníka. Tvořila ho obvodová hradba, před níž z části hrad obíhala palisáda. V čele hradu stála mohutná věž, obrácena břitem proti možnému směru útoku. Věž tak svou hmotou kryla jako štít palácová křídla, která se za ni řadila. Palácové stavby rozdělovaly jádro hradu na malé vstupní nádvoří a druhé větší nádvoří s hospodářskými budovami. Do samotného hradu se vstupovalo přes první bránu s padacím mostem. Na druhé nádvoří se procházelo druhou bránou opět s padacím mostem. Pevnost hradu byla zvýšena dřevěnými ochozy a podsebitími na hradbách a silnou štítovou zdí v břitu velké věže. 

Po předchozích dílech Václava IV. se jednalo o hrad, který měl v určitých rysech pevností ráz, byť zde stále ještě vévodila určitá pohodlnost a praktičnost. Obrana hradu totiž spočívala pouze na dvou liniích, kterými byly příkop s valem a následně hradba s ochozy. Jakmile byly tyto dvě překážky překonány, hrad se již nedal více bránit. To si Václav IV. jistě uvědomoval. Stejně tak ale i fakt, že k překonání těchto překážek, jako bylo těžké poškození hradeb a ochozů, popřípadě velké štítové věže, bylo zapotřebí značné palebné síly. Bohužel opomněl skutečnost, že se vývoj zbraní za časů jeho dlouhé vlády rychle posunul a jistě vůbec netušil, že husité se budou spoléhat právě na tento vojenský progres v podobě těžkých palných zbraní.

O vzrůstajícím nepokoji v zemi v roli husitů se Václav IV. dozvídal na svém Novém hradě u Kunratic. Pobýval zde často. Vydával odsud úřední rozhodnutí, dokonce sem nechal převézt svou knihovnu. Vývoj situace v zemi nesl stárnoucí král jistě velmi těžce. Nepokoje, konflikty a první střety. Přitom to vše bylo pouhou předehrou tomu, co mělo následně přijít. Václav IV. se ještě pokusil vzestupu revolučních nálad zabránit a na radnici Nového Města pražského dosadil na počátku června 1419 nové konšely, kteří zatkli několik novoměstských husitů. To ovšem vedlo k velké nevoli a revoltě husitů, kteří vpadli na radnici a vyházeli konšely z okna. Zpráva o této první pražské defenestraci zastihla Václava IV. právě na Novém hradě u Kunratic.

Vedle myšlenky, že proti němu zbrojil i vlastní bratr Zikmund, to pro něj musela být zničující zpráva. Tento zdrcující nával špatných zpráv u něj nejspíše vyvolal záchvat mozkové mrtvice nebo snad epilepsii a 16. srpna 1419 na svém Novém hradě umírá. Bylo mu 58 let. V počátku velkých husitských bouří, které se s rokem 1419 rozhořely naplno, tak umírá poslední velký lucemburský král, který díky své 41 let trvající vládě byl jedním z nejdéle vládnoucích českých panovníků.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie hrady a zámky Václav IV. husitství

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 6 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 8 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí

Zatímco se v ukrajinském Pokrovsku už přes rok a půl bojuje, Rusko nyní tvrdí, že toto strategické město ovládlo. Pro Ukrajince však Pokrovsk není jen bodem na mapě frontových linií, ale místem úzce spjatým s jedním z největších kulturních klenotů země: koledou Carol of the Bells. Světoznámou melodii, kterou lidé znají z filmů jako Sám doma, složil Mykola Leontovyč a její kořeny sahají právě do Pokrovsku. Dnes, kdy se město proměnilo v trosky, získává tato píseň pro Ukrajince opět svůj původní politický a vlastenecký význam.

včera

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy