Kalich a Panna: Po slavných husitských hradech dnes skoro nic nezbylo

Období husitských válek sebou přineslo vlnu ničení a rabování, ale též určitý rozvoj a pokrok, který můžeme nejlépe vidět v rámci hradní architektury. Styl obrany a fortifikace hradů se značně změnil, stejně jako se změnila dobyvačná technika. Byť husitské války vyzkoušely nepřipravenost starých hradů, což vedlo k jejich zániku, daly též podnět ke vzniku nových hradů. Mezi ně patří i hrady Kalich a Panna, které krásně reprezentují nejen válečný, ale i náboženský konflikt této epochy.

Nacházíme se v pokročilé první polovině 15. století. Husitské bouře vypukly naplno. Ty tam jsou bezstarostné časy konce minulého věku, kdy se stavěla výstavná hradní sídla, která už byla na pomezí novověkých zámků. Právě nyní, během 20. a 30. let přišla těžká zkouška těchto zpohodlnělých či fortifikačně zastaralých hradů, kde se majitelé na poslední chvíli snažili zesílit hlavní a parkánové hradby či vybudovat nové linie opevnění. Naopak nové hrady přicházející epochy střelného prachu jsou už stavěny podle zcela jiného plánu.

U hradů 14. století, především těch z druhé poloviny, převažovalo situování na ostrožně, popřípadě návrší, které však nemuselo být nutně v krajině dominantní. Okolní převyšující vrchy se těmto hradům nyní stávaly osudné. Proto se nové hrady, které vznikají během husitských bouří, naopak stavějí na krkolomných skalách a dominantních kopcích, které jsou těžko přístupné, dobře viditelné a především strategicky umístěné.

Právě takovýto scénář vypovídá o vzniku hradu Kalich. Dnes se jedná o méně známou zříceninu hradu nedaleko obce Třebušín v okrese Litoměřice. Nachází se na vrcholu stejnojmenného vrchu v Českém středohoří.

Hrad založil známý husitský hejtman a vojevůdce Jan Žižka roku 1421. Z tohoto roku o něm pochází první písemná zmínka v Husitské kronice Vavřince z Březové. Hrad poskytoval poměrně dostatečný obytný komfort, ale jeho úloha byla především vojenská, kdy jeden z jeho hlavních úkolů bylo chránit své obyvatele před útoky katolické šlechty ze severozápadních Čech, k níž patřili zejména Vartenberkové.

Stavba hradu započala na jaře roku 1421 a rychle pokračovala, protože již v září téhož roku jej neúspěšně obléhal Zikmund Děčínský z Vartenberka. Od roku 1422 pak Jan Žižka začal používat predikát z Kalicha, což jasně dokazuje, že zde již sídlil. Hrad Kalich se tak stal jak vojenskou, tak symbolickou baštou kališníků v této oblasti.

Nejspíše už v oné době obléhání na konci roku 1421 či na začátku roku 1422 byl na blízkém kopci severozápadně od Kalicha založen Zikmundem z Vartenberka hrad Panna. Jak už název napovídá, šlo o výhružný symbol katolíků a protipól nedalekému Kalichu.  Navíc někdy v letech 1423–1427 byl ještě na opačné straně vystavěn hrad Litýš. Tyto dva hrady se staly baštami katolíků a představovaly pro husity značné riziko.

I proto se už roku 1422 pokusili husité Pannu dobýt, ale neúspěšně. Rýsuje se varianta, že šlo jen o demonstraci síly, nikoliv faktickou snahu hrad opravdu dobýt. Jelikož ale Zikmund z Vartenberka dál husitům v oblasti škodil, už v roce 1423 Žižkovo vojsko po měsíčním obléhání hrad finálně dobylo. Šlo jak o vojenské, tak symbolické vítězství.

Novým hejtmanem na hradě Panna se stal Hašek Čelechovec z Kralovic a hrad zůstal v husitských rukou až do roku 1437. Tehdy po bitvě u Lipan císař Zikmund pověřil Zikmunda z Vartenberka, aby hrad oblehl, což nakonec nebyl jednoduchý úkol, o čemž svědčí žádost Zikmunda o vojenské posily. Též to ukazuje vysokou úroveň obranyschopnosti hradu, kterou husité značně posílili. Přec se obránci Panny nakonec vzdali, když jim kapitulaci nařídil jejich velitel zajatý při pokusu přivést pomoc z Hradce Králové. Hrad byl poté zbořen a jeho nedlouhá historie skončila. Dodnes se z hradu na stejnojmenném kopci dochovaly drobné terénní relikty valů a jiných staveb.

Historie hradu Kalich byla o něco delší. Po smrti Jana Žižky se pánem na Kalichu stal nejspíše jeho bratr Jaroslav a následně jeho sestra Anežka a další příbuzná Anna. Byť měl být v daném roce 1437 zbořen stejně jako sousední Panna, nakonec k tomu nedošlo. Ještě za Viléma z Ilburka byl ve 40. letech významně přestavět, ale nejspíše už sloužil jen jako významný vojenský opěrný bod. Za následných poděbradských válek se hrad dostal do královského majetku. Později se zde majitelé střídali, než jeho význam upadl a v 16. století se stal nadobro zříceninou, z níž však dodnes stojí zajímavé zříceniny, především v podobě dělostřeleckého opevnění.

Související

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

historie hrady a zámky husitství České středohoří

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 3 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 8 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy