Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.
První písemná zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy se jako svědek na listině pro klášter v Oslavanech podepsal Budiš, člen rodu z Lomnice, užívaje poprvé predikátu z Náměště. Historici však zjistili, že je daná listina falzem z let 1267 - 1275. Kamenný hrad tak vznikl nejspíše až kolem či po roce 1250. Ovšem osídlení lokality zřejmě spadá již do průběhu 1. poloviny 13. století. Úkolem hradu bylo mimo jiné chránit důležitý brod přes řeku Oslavu. Z jeho gotické podoby se dodnes dochovala jen válcová věž, zbytky hradního paláce a hradebního opevnění.
Členové meziříčské větve rodu pánů z Lomnice byli vlastníky náměšťského hradu až do konce 14. století, kdy v roce 1399 uzavřel Jindřich se svým příbuzným Lackem z Kravař dohodu, podle níž přešlo náměšťské i meziříčské zboží do majetku pánů z Kravař. V jejich majetku byl hrad až do roku 1439, aby se následně přes několik majetkových změn dostal zpět do rukou pánů z Lomnice.
Ty už ovšem hrad vlastnili jen krátce. Sňatkem Libuše, dcery Jana z Lomnice a na Náměšti, s Bedřichem ze Žerotína přešlo panství do vlastnictví tohoto předního moravského rodu pánů ze Žerotína, za jejichž časů zažíval hrad, později zámek, své další zlaté období. V této době se Náměšť stává významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě, zároveň dochází k výraznému ekonomickému rozvoji okolí. Byli to právě Žerotínové, kteří se zasloužili o přestavbu náměšťského hradu na rozsáhlý renesanční zámek. Mezi jeho majitele patřil například slavný Karel starší ze Žerotína, významná osoba období stavovského povstání. Karel byl však po Bílé hoře nucen své panství prodat.
Novým majitelem se tak stal slavný generál Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1629 postoupil zámek spolu s panstvím Werdenberkům. Z nich na počátku 18. století proslul krutým útiskem poddaných Jan Filip Werdenberk. Za jejich časů vznikla na zámku například zámecká kaple. Po vymření rodu Werdenberků a několika změnách majitele, koupil v roce 1752 náměšťský zámek s panstvím i s připojenými statky Bedřich Vilém z Haugwitz a Biskupic, rádce a mincmistr císařovny Marie Terezie.
Za nových majitelů došlo především k bourání fortifikačních částí bývalého hradu, jako byly hradby a bašty. Též došlo ke zrušení předhradí s mohutnými věžemi, z nichž zůstala nadále jen hranolová renesanční bašta. Současně byly zasypány dosavadní příkopy a nově upraveno nejbližší okolí zámku, postaven nový most s charakteristickými barokními plastikami a zřízen zámecký park. Objekt tak zcela ztratil svůj původní pevnostní charakter a naopak získal vzhled výstavné a pohodlné rezidence.
V majetku rodu Haugwitzů zůstal náměšťský zámek spolu s velkostatkem až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Pro zámek tak nastalo poslední šťastnější období, které však mělo charakter jen posledního blyštivého záblesku. Náměšťský zámek si totiž vyhlédl československý prezident Edvard Beneš a učinil z něj své letní sídlo na Moravě. Obnova komplexu byla zahájena v roce 1946, ale vlivem politických událostí v roce 1948 nebyla dokončena. Mezi nejvýznamnější adaptační zásahy v případě hlavní zámecké budovy patří obnova sgrafitových omítek hlavního vnitřního zámeckého nádvoří a vnějšího jižního a západního zámeckého průčelí. Součástí byla i modernizace zámku pro co největší pohodlí hlavy státu, kdy zde byla například zřízena kuchyně odpovídající nejvyšším soudobým požadavkům. Upraveny byly zejména reprezentační prostory v prvním patře. Tyto zásahy nebyly vždy zcela šťastné. Z hlediska památkové péče se jednalo až o nepřípustné kroky, kdy například v některých místnostech bylo zcela vytrháno dřevěné obložení stěn. Ze zámku tak byly místy doslova vyrvány kusy interiérové umělecké historie.
Přitom se jednalo s nadsázkou řečeno jen o pouhý manýr, jelikož z československých prezidentů zde pobýval pouze Edvard Beneš, a to dvakrát. Poprvé šestnáct dnů v červenci 1946 a podruhé sedmnáct dnů v červnu 1947. O dva roky později, v roce 1949, byl zámek zpřístupněn veřejnosti, která jej může v návštěvních hodinách obdivovat i dnes.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , Československo , prezident čr , Edvard Beneš
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 1 hodinou
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 2 hodinami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 3 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 3 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 4 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 4 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 5 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 5 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 6 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 6 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 7 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 8 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 9 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 9 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 9 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 9 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 10 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 10 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 11 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný