Kostel v Petrovicích představuje příběh zániku dvou hradů a zrození jednoho kostela

V obci Petrovice nedaleko státních hranic s Německem, asi 8 km od Sušice, se nachází poměrně unikátní případ, kdy došlo k zániku dvou hradů a zrození jednoho kostela. Za vše mohla špatná kalkulace Přemyslovců ve 12. století.

Petrovice představují zaniklý hrad, na jehož místě stojí kostel svatého Petra a Pavla, ve stejnojmenné obci Petrovice u Sušice v okrese Klatovy. Historie zdejšího osídlení sahá až do přelomu raného a vrcholného středověku. Tehdy zde také došlo k významným politickým a majetkovým změnám.

Za vše může politická kalkulace Přemyslovců v 1. polovině 12. století. Když v roce 1121 provdávali princeznu Svatavu za hraběte z Bogenu, o němž se předpokládalo, že ho čeká hvězdná kariéra, dali své dceři věno v podobě území v okolí Sušice. To bylo následně odtrženo a stalo se součástí německého území.

Tato kalkulace ovšem nevyšla, hrabata z Bogenu se císaři nestala. Bývalý kus českého území v okolí Sušice byl však odtržen a povstala zde nová zemská hranice. Nic na tom nezměnil ani pozdější vývoj, kdy toto území po hrabetech z Bogenu získali Witteslbachové.

Ba naopak. Nastala zde potřeba tuto novou a neklidnou zemskou hranici střežit, a tak zde vznikly dva hrady. Jeden vystavěli Wittelsbachové v Petrovicích, druhý na protějším návrší vystavěl český panovník.

Český strážní hrad není v písemných pramenech nijak doložen. Není tak známo jeho jméno a dnes je nazýván jako Hrad pod Hrnčířem, podle kopce na kterém stojí. Jednalo se nejspíše o hrad jednoduché konstrukce, především dřevěno-hlinité. Nálezy ho dovolují datovat do poloviny 13. století. Kvůli své převážně dřevěné podobě se téměř nedochoval. Dají se registrovat pouze valy, příkopy a pahorek bývalého jádra.

Druhý hrad, který vyrostl v těsném sousedství na protějším návrší v Petrovicích, byl dílem zkušenějšího stavitele. Na popud Wittlesbachů zde vznikl hrad kamenný, jehož datace opět není zcela jasná. První a jediná písemná zmínka o něm pochází až z roku 1319, kdy na něm byl zajat Albert ze Schonšteina. Brzy poté zřejmě zanikl, protože jeho kaple se od roku 1363 uvádí jako farní kostel.

Teorii, že zde oba dva hrady vznikly jako hraniční strážní objekty, podporuje fakt, že oba brzy po připojení Sušicka zpět k českému království, zanikly.  Stalo se tak díky králi Přemyslovi Otakarovi II. v roce 1273. Významnější a konstrukčně vyspělejší hrad v Petrovicích evidentně ještě existoval a sloužil během 1. poloviny 14. století, později jej však potkal neveselý osud, u nás však poměrně ojedinělý.

Zatímco český hrad zcela zanikl a již nebyl využíván, z části wittelsbachovského hradu se později zrodil kostel. Zatímco zbytek hradu byl využit jako zdroj kamene a postupně byl rozebírán, hradní kaple si udržela svůj význam a důležitost. Ke kapli byla přistavěna věž a stal se z ní kostel. Ten byl navíc ve 14. století znovu opevněn.

Ze samotného hradu se dochovalo bohužel jen torzo. Jeho oválný půdorys odpovídal jednodílnému hradu. Areál byl protažený přibližně od severu k jihu. Dnes lze pozorovat část obvodové hradby. Původně zde byla zachována i okrouhlá věž, zřejmě bergfrit, odkrytá v roce 1859. Ta však byla zničena výstavbou vodárny.

Hlavní dochovanou částí je však zmiňovaná krásná a výstavná hradní kaple, dnes tvořící kostel sv. Petra a Pavla. K ní byla přistavěna kostelní věž a část kostelní lodi, která navázala na původní presbytář. Ten je zaklenutý křížovou klenbou, která byla datovaná do doby okolo poloviny 13. století. Dochovaná gotická hradba okolo kostela je mladšího původu a hovoří o jeho fortifikační roli v následujících stoletích. To je dáno mimo jiné tím, že bylo nadále nutné střežit důležitou obchodní stezku, po které se do Čech dopravovala sůl.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Přemyslovci architektura Kostely

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 45 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu

Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy